XXXIV. Sjezd delegátů

Na Sjezdu delegátů Komory už jsem byl mnohokrát a mno­ho­krát jsem o jeho průběhu psal i na stránkách tohoto časopisu. S každým dalším reportem je ale větší výzva vymyslet, jak to napsat znovu a jinak. Chronologicky popsat sjezdové dění mi připadá poněkud nadbytečné, protože věcný a emocí prostý zápis z průběhu Sjezdu bude k dispozici na stránkách Komory přibližně v době, kdy toto číslo vyjde. Navíc to nej­důležitější, rozuměj sjezdové Usnesení, které najdete i na těchto stránkách, už visí na webu od pondělí 3. listopadu a ve stejný den byla zveřejněna i Tisková zpráva o sjezdovém nejpalčivějším tématu, zásilkovému výdeji léčivých přípravků na lékařský předpis –⁠ Rx on-line.

Diskuse na toto téma zabrala v programu jednání nejvíce času. Je férové si přiznat, že na mnohé otázky možné budoucí praxe stále neznáme přesné odpovědi, i když se právní poradce Komory, doktor Maršík, velmi snažil odpovědět na každou. Navíc musím zdůraznit, že ani on ani nikdo z členů představenstva Komory není zastáncem zásilkového výdeje. Jen víme, že se tlaku na jeho zavedení nedá odolávat donekonečna a rozhodli jsme se proto předložit vlastní návrh. Do jeho budoucí realizace se významným způsobem chystá zapojit i Státní ústav pro kontrolu léčiv, a proto byl logickým hostem Sjezdu jeho ředitel, MUDr. Tomáš Boráň. Delegáti měli možnost si vyslechnout jeho vyjádření k připravovanému modulu Rx on-line, ale v diskusi je také zajímalo, jak postupuje správní řízení proti zlovolnému omezování dodávek dabigatranu (konkrétně Pradaxy) v režimu LPOD.

Kdybych měl z průběhu jednání Sjezdu pojmenovat těch několik málo kontroverzích okamžiků, našel bych asi tři. Jednak to byla snaha diskutovat o maximální výši možného úroku z vkladů na účtech Komory. Jenže to byla jen velmi krátká epizoda a návrh na hledání finančního produktu s výnosem 10 % delegáty spíš rozesmál.

Druhý nerozvážný návrh se týkal využití prostředků ze so­ciál­ního fondu v podpoře mediálních aktivit (PR) Komory, napří­klad ve formě placené propagace příspěvků na sociálních sítích. I když se návrh jako takový ani nepřiblížil finální podobě k hlasování o změně rozpočtu, myšlenka na sociální fond jako vydatný a bezbolestný zdroj financí vyvolala mírné pozitivně laděné šumění v sále. Proto si dovoluji si upozornit, že čerpání prostředků sociálního fondu umožňuje Finanční řád Komory jen k: a) jednorázové sociální podpoře členů Komory a jejich rodinných příslušníků, b) poskytnutí příspěvku při úhradě právní pomoci ve sporech spojených s výkonem povolání, c) návratným půjčkám pro řešení přechodné tíživé rodinné situace, d) dalším sociálním účelům. A protože se placená kampaň na „fejsbúku“ vměstná do písmene d) jen s velkou porcí elastoviskózní ­kreativity, bylo by to neoprávněné čerpání, a navíc by o nás ani nenatočili film jako Danny DeVito o Jimmym Hoffovi.

A třetím bodem k zamyšlení je důvod, proč se vlastně v rozpočtu hledaly další zdroje k posílení PR. Přeci proto, abychom s její pomocí zajistili lepší vnímání profese lékárníka veřejností.

To je sice téměř evergreen a slýchám ho prakticky od začátku svého aktivního zapojení do činnosti Komory, ale byl jsem přesvědčený, že už jsme teoreticky i opakovanými pokusy v praxi vyvrátili hypotézu, že se „vyššími výdaji na PR zlepší obraz lékárníka na veřejnosti“. Jak vcelku správně glosovala jedna z diskutujících: „algoritmy sociálních sítí fungují na úplně jiných principech a ve většině případů dokonce pracují proti nám.“ Tohle je třeba pochopit, nejde o vyšší aktivitu PR ani zvyšování kvality publikovaných informací. Jde o přesnější vyhledávání různých cílových skupin podle charakteru jednotlivých příspěvků a o hledání cest, jak negativní nastavení algoritmů sociálních sítí využít v náš prospěch.

Toho lze dosáhnout třeba koordinováním reakcí členské základny na každý publikovaný příspěvek. Vyžaduje to ale i disciplinovanost členů a ochotu příspěvky sdílet, komentovat, nebo jim alespoň dát „lajk“ co nejdříve po jejich publikaci. Správné načasování a aktivita totiž burcuje algoritmy k cílené publikaci širokým vrstvám publika mnohem efektivněji než peníze.

Jenomže koordinovaná aktivita je ta snazší část, vypěstovat a udržet disciplinovanost je mnohem náročnější. Pohodlnější cesta, koupit si dosah za peníze, se samozřejmě nabízí, ale logicky nemůže vést k předpokládanému cíli, pokud jím je zvýšení prestiže oboru a s tím související pozitivní vnímání profese lékárníka. Ano, za peníze nasypané do placených kampaní si můžete koupit dosah nebo dokonce i ovlivnit chování a volební preferenci rozdílové části společnosti. Ale nebude to pozitivní kampaní ani edukací. Je to ryzí kalkul a je naivní přepokládat, že si zároveň kupujete respekt nebo úctu druhých.

V roce 2009, to byla Komora čerstvě plnoletá, jsem do novoročního přání napsal, že je nutné kromě rozšiřování znalostí a dovedností v poskytování péče rozvíjet také hrdost na to, kým jsme. Aby si každý z nás mohl kdykoliv říct: „Jsem hrdý člen důvěryhodné a respektované profese!“ Protože si tím musíme být jisti dřív, než se o tom pomocí placených kampaní pokusíme přesvědčit veřejnost. A myslím si, že si sebevědomí farmaceuti kupovat vlídnost davu nepotřebují. Jistí si svou nezastupitelnou rolí i profesní expertizou se dokážeme přenést přes občasnou nelibost některého pacienta i pitomé legislativní nápady, aniž bychom cítili ohrožení vlastní sebeúcty.

Že je Komora zralá a doopravdy dospělá, jsem si uvědomil hned po zahájení Sjezdu. A při zprávě prezidenta o činnosti za uplynulé období a diskusi o naší práci nad „defenzivním“ návrhem modulu Rx on-line jsem kromě zadostiučinění cítil i skutečnou hrdost. I když se nám nedaří všechno, co bychom chtěli a jak bychom chtěli, cítil jsem hrdost nad tím, jak Komora pracuje a jak to přijímají delegáti Sjezdu. Vím, že čelíme mnoha výzvám a mnohé další na nás čekají. Vím, že u nás nemá farmacie klid, natož na růžích ustláno. Ale máme nápady, elán a energii k jejich realizaci. V posledních letech k tomu máme i něco navíc. Až na ty nevýznamné ozvěny minulých nekonstruktivních ­stížností máme k nápadům i plán, kudy a jak je můžeme vést k naplnění a zavedení do praxe. A v neposlední řadě věříme Komoře, že nám s tím pomůže. Jsem moc rád, že jsem mohl být u toho.

Letos jsem po dlouhých letech ani nekandidoval na delegáta. Měl jsem v okrese tolik zájemců, že to nebylo potřeba. Ani o přípravy Sjezdu nebo jeho organizaci jsem se nezasloužil a pokud ano, pak jen minimálně. Proto si můžu dovolit vyslovit všem, kteří poskytli „know-how“, připravovali, organizovali, starali se a věnovali tomu volný čas i energii, upřímnou pochvalu a poděkování. Rozhodně si ji za jeho hladký průběh zaslouží!

Na hodnocení Sjezdu jsem se zeptal i plzeňských delegátů, aniž bych jim dopředu řekl to svoje. Jestli a jak se moc se v hodnocení lišíme, můžete posoudit sami.

Stanislav Havlíček

Na Sjezdu delegátů jsem byla poprvé. Udělalo to na mě působivý dojem, jak organizačně, tak věcně. Bylo vidět, jak spolu všichni spolupracují jako jedna velká rodina a snaží se navzájem podporovat.

Před sjezdem jsem si pročítala Usnesení 33. sjezdu delegátů ČLnK a byla jsem zklamaná, že se toho moc nepodařilo dotáhnout do zdárného konce. Po vysvětlení od doktora Maršíka, jaké nástrahy se při práci s úředníky musí při každém jednání překonávat, jak je to jako hrách na stěnu házet, jsem začala obdivovat, čeho všeho se nejen Představenstvu zatím podařilo dosáhnout. Věřím, že se nenechají nějakými nezdary a nepochopením odradit a budou za nás nadále na vyšších místech statečně bojovat. Při pohledu na ostatní delegáty jsem viděla, jak jsme na ně všichni pyšní.

Společně jsme jim položili spoustu doplňujících otázek, které by se mohly hodit při zavádění Rx on-line. Všichni doufáme, že nebude, ale co kdyby. Čert nikdy nespí, tak ať jsme připraveni, jak se na farmaceuty patří.

Při řešení rozpočtu Komory jsem se musela pousmát. Ačkoliv se Komora snaží šetřit, kde se dá, (na poznámky mohli jsme si vzít jen 2 listy papíru), někteří přítomní měli dojem, že nešetříme dost. A recyklovat i visačky na jmenovky do dalších let je také geniální. Žádné finance nepřijdou nazmar.

Při schvalování Usnesení letošního Sjezdu jsem usoudila, že nám obsahově vydrží ještě několik dalších let, než se v našem legislativním propleteném systému podaří prosadit připravené návrhy v domluvených verzích. Je ale zajímavé, že jakékoli jiné návrhy jsou schváleny velmi rychle.

Děkuji všem za příjemně strávený první listopadový den a doufám, že jsme se neviděli naposledy.

Jana Jurušová

Při mé premiérové účasti na Sjezdu delegátů mě zaujalo množství témat, která se stihla prodiskutovat. Nejvíc pozornosti si zasloužila blížící se hrozba zavedení Rx on-line. Potěšilo mě, že má Komora přibližnou vizi, jak by se to dalo udělat, až na to, bohužel, dojde. Pozitivně hodnotím i vystoupení ředitele SÚKL na dané téma.

Celkově mám dojem, že bylo jednání Sjezdu, ať už jde o zvolená témata, navazující diskuse a hlasování, velmi zajímavé, i když místy vyčerpávající. Určitě ale nelituji, že jsem se mohl účastnit.

Patrik Papp

I pro mne to byla sjezdová premiéra. Musím pochválit velmi dobrou organizaci a po obsahové stránce i velmi dobře vybraná témata k diskusi. Ocenila bych ale, kdybychom měli podklady k Rx on-line k dispozici dopředu a mohli jsme víc času věnovat diskusi, o kterou byl zjevný zájem. Také velmi pozitivně hodnotím, že se Komora proaktivně připravuje dopředu, a myslí na to, aby to pro nás bylo co nejjednodušší. Každopádně jsem velmi ráda, že jsem toho mohla být součástí.

Agáta Dušková

Letošní sjezd nebyl můj první a za tu dobu mohu pozorovat jisté změny v náladě a v chování mezi delegáty. I s vědomím, jak obtížné časy plné změn se před námi pro další měsíce rýsují, mně dalo naději vidět v řadách kolegů kultivované a rozumné osobnosti. Z mého pohledu se na sjezdu stále více daří nenaslouchat prázdným militantním výkřikům, a naopak podpořit věcné a realistické vedení. A někde mezi nadcházejícími těžkostmi, se mezi námi tvoří jednota, po které jsme tak dlouho volali.

Aleš Kosán