editorial

Jako lékárník se skoro třicet let za tárou potkávám s potřebami pacientů, kteří velmi často očekávají víc než jen svoje léky. Naši pacienti velmi často čekají pomoc, uklidnění a vysvětlování. V posledních letech už to ale není jen vysvětlení cizích slov z lékařské zprávy nebo krátký vhled do očekávané vyšetřovací procedury. Moji, a možná i vaši, pacienti v lékárnách stále častěji žádají i služby průvodce stále komplikovanějšími zákoutími bobtnající administrativy zdravotnického systému.

Bobtnajícího systému, který jim i nám přidává nové funkcionality a elektronické vychytávky, nové zkratky, potravu pro datová úložiště a následné možnosti sledování a dohledání čehokoliv. Jen to nevede k tomu, co čekáme. Nedochází k poklesům výpadků léčivých přípravků, automatizace nevede k redukci zbytečných úkonů a spokojenost pacientů i zdravotníků s modernizovaným systémem zdravotnictví klesá. Vím, jaké je pracovat a rozhodovat se pod tlakem. Mám za sebou osm humanitárních misí s Lékaři bez hranic. Opakovaně jsem viděl důsledky humanitárních krizí zblízka. Viděl jsem lidské utrpení, zažil záblesky naděje i vlny vděčnosti a sílu, kterou přináší odborná a organizovaná pomoc. Taky jsem pochopil, že dobrá politika může zachraňovat životy a špatná, jako covidový vládní chaos u nás, je může ničit. Čtyři roky jsem vedl Českou lékárnickou komoru, 18 let jsem součástí jejího představenstva. Naučil jsem se naslouchat různým názorům, hledat kompromisy a snažit se prosazovat systémová řešení. Ne vždy se to dařilo, a nikdy ne úplně podle představ.

Jako redaktor tohoto časopisu jsem napsal stovky článků a k tomu ještě pět docela úspěšných knih. Umím vyprávět a znám sílu překvapení v zajímavém příběhu. Sám pro sebe jsem vyhodnotil, že je možná čas na nový příběh. První krok na cestě k němu jsem už udělal a pomohly mi k tomu vaše podpisy. Je to ale obrovsky zavazující podpora.

Děkuji vám za ni. Ačkoliv to v celkovém součtu 2 244 bylo nejvíc v celé republice a v rekordním čase osmi dní, v kandidátní listině to stačilo „jen“ na jedenácté místo.

Nevadí, příběh už máme, na podzim se můžeme dočkat právě toho překvapení. Jmenuji se Stanislav Havlíček a žádám o vaši podporu.