LXX. sympozium z dějin farmacie

V odpoledních hodinách soboty 24. května 2025 se v prosto­rách Českého farmaceutického muzea na Hospitálu Kuks konalo jubilejní LXX. sympozium z dějin farmacie. Akce byla pořádána ve spolupráci Českého farmaceutického muzea (ČFM) a Sekce dějin farmacie České farmaceutické společnosti ČLS JEP.

Více než 30 účastníků přivítala v Sálu Václava Ruska vedoucí ČFM Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D., která vzápětí zahájila odborný program. S prvním příspěvkem Kam zmizely dějiny farmacie? vystoupili PhDr. Sixtus Bolom-Kotari, Ph.D., a Mgr. Jindřich Kolda, Ph.D., vyučující dějiny farmacie na královéhradecké farmaceutické fakultě. Představili posluchačům značně kritický a neveselý pohled na obor dějin farmacie v Česku. Zdůraznili absenci moderní syntézy dějin oboru, uzavřenost oboru, jenž zřídka bere v potaz aktuální trendy v historiografii. Dějiny farmacie se podle nich samy chápou jako podřízené oboru farmacie. Zastaralá a nefunkční je podle nich také koncepce dějin farmacie předkládaná Sekcí dějin farmacie ČFS. Spoluautoři poté předložili posluchačům své pojetí, které začleňuje dějiny farmacie do dějin civilizace (zkoumání léčebné péče v jednotlivých kulturách). Historie farmacie by měla být moderní a nezávislou vědou, nikoliv ve služebném či pomocném postavení vůči farmacii. Také by měla pracovat s moderními historiografickými koncepty, jako jsou healthismus, medikalizace, farmaceutizace, biopolitika apod. Mají-li se výše popsané emancipační procesy v oboru stát skutečností, je nevyhnutelné, aby dějiny farmacie nebyly provozovány jako volnočasová aktivita, ale zabývali se jimi více profesionálně připravení historici. Příspěvek vzbudil značnou pozornost, která se soustředila hlavně na informaci, že budoucnost dějin farmacie coby povinného předmětu na hradecké fakultě je aktuálně nejistá.

Druhou přednášku prezentoval doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc., který se spoluautorkou PharmDr. Tünde Ambrus, Ph.D., v jejich Příspěvku k vývoji profese lékárenských laborantů, farmaceutických laborantů a farmaceutických asistentů v ČR zevrubně zmapoval vývoj vzdělávání a profesních kompetencí středních farmaceutických pracovníků.

Druhý blok přednášek zahájil Mgr. Ladislav Svatoš, který od­prezentoval téma Feminizace české farmacie ve 20. století, zpracované ve spolupráci s Mgr. Ladislavou Valáškovou, Ph.D., a Mgr. Martinou Borovičkovou. Tým pracovníků Českého farmaceutického muzea představil datovou analýzu procesu feminizace ve třech aspektech –⁠ na počtech promovaných žen, zastoupení žen na pracovištích v lékárnách a konečně počtech žen v pozici majitelky či vedoucí lékárny. Přesvědčivě doložili, že již před polovinou 20. století začaly ženy mezi promovanými v českých zemích převažovat, na pracovištích pak již v 50. letech a v manažerských funkcích se prosadily v 80. letech.

V následné diskuzi byly pak zmíněny i další aspekty feminizace, např. souvislost s institucionálním rámcem (státní lékárenství proces urychluje).

Dále PharmDr. Lucie Nedopilová ve vizuálně velmi zajímavém příspěvku II. Mezinárodní farmaceutická výstava v roce 1896 v textu a obrazech představila poměrně známou událost v kontextu dobové výstavní praxe s mnoha detaily o organizačních úskalích této akce.

Poslední přednášku Výstava Skryté tváře lékárny v Polné, aneb co se do knihy nevešlo přednesl PhDr. Jan Štěpánek, Ph.D., spoluautor publikace Pod ochranou Asklépia: z historie Lékárny U Černého orla v Polné (vyšlo 2023). Prezentoval koncepci výstavy připravované na letní sezónu 2025 v Městském muzeu Polná, která představuje významné osobnosti kolem polenské historické lékárny a tamní sbírky farmaceutik.

Po skončení odborného programu si zájemci prohlédli nové instalační prvky v expozici Historie lékáren Českého farmaceutického muzea, inovativně zpracovávající témata výzkumu, dějin farmaceutického školství, dějin a současnosti Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové a významných osobností české farmacie.

Ladislav Svatoš