Senát žádá vládu, aby se věnovala situaci v lékárenství

Senát Parlamentu ČR na své 14. schůzi projednal tisk 309 s názvem Petice pro zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách v ČR bez zvýhodňování monopolních struktur lékárenských řetězců.

Senát po delší diskuzi schválil počtem 58 hlasů (registrováno 71 senátorek a senátorů, kvórum 36, 58 pro, proti nebyl nikdo) usnesení v následujícím znění.

Senát

I.            
bere na vědomí petici obsaženou v senátním tisku č. 309,

II.           
konstatuje, že petice obsažená v senátním tisku č. 309 je částečně důvodná,

III.         
bere na vědomí usnesení č. 11 výboru pro zdravotnictví,

IV.         
žádá vládu ČR, aby se na svém zasedání zabývala problematikou zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách v ČR bez zvýhodňování monopolních struktur lékárenských řetězců a iniciovala možné další kroky,

V.           
žádá ministerstvo zdravotnictví, aby podniklo kroky k nápravě a odstranění nerovné dostupnosti léčiv v ČR a k odstranění zvýhodňování monopolních struktur lékárenských řetězců, například prostřednictvím zavedení reálné a vymahatelné povinnosti rovného zásobování léčiv mezi všemi lékárnami. Distributoři a výrobci by měli mít zákonnou povinnost zajistit dostupnost léčivých přípravků pro každou licencovanou lékárnu bez jakékoli diskriminace či zvýhodňování. Zákaz selektivní, byť skryté distribuce u léčiv s omezenou dostupností. V případě výpadku nebo nedostatku by měl být výdej podřízen transparentním a rovnoměrným kritériím. Povinnost zveřejňování smluvních vztahů mezi distributory a lékárnami. Zvýšení transparentnosti na trhu by pomohlo odhalit diskriminační praktiky. A zavedení kontrolního mechanismu například prostřednictvím SÚKL nebo ÚOHS, který by monitoroval a vyhodnocoval případné porušení zásad rovného přístupu.

V diskuzi na plénu horní komory Parlamentu ČR také zaznělo:

PharmDr. Lucie Nedopilová, lékárnice

Jako lékárníci jsme opravdu zástupci primární péče. To znamená, kam přijde matka, když je dítě nemocné? Přijde poprvé do lékárny, poradí se u nás. A pak teprve jde a zatěžuje zdravotní systém. Pak jde s dítětem do čekárny, kde chytne pět dalších věcí. Kdo radí seniorům? Je třeba si opravdu uvědomit, že dobře fungující lékárna s lékárníkem, který bere své povolání vážně, neoddiskutovatelně patří k zachování primární péče… Takže bych jenom chtěla upozornit na to, že reforma zdravotnictví nesmí být zatížena politikou, nesmí být zatížena pletichařením, neměla by být zatížena velkými oligarchy, monopoly a snahou vydělat peníze, protože léčiva, která jsou hrazena ze zdravotního pojištění, to znamená ze státních prostředků, nesmí podléhat konkurenci. My jako lékárníci přece neobchodujeme. My vydáváme léčiva. Lék není zboží. Lék není cukr, lék není rohlík. Ale lék je něco, co může zabíjet a i ničit. Proto lékárnické povolání by nemělo vymizet a mělo by zůstat dále i svobodným povoláním, jak je tomu v okolních zemích Evropy –⁠ v Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku. Všude.

Mgr. Aleš Nedopil, lékárník

Klíčový problém v České republice je proto, že se tady sešlo 5 klíčových faktorů, které nikde v Evropě nejsou. Nejsou ani nikde ve světě. Těch 5 faktorů se dá pojmenovat asi takto: rozdílné doplatky na léčiva na předpis –⁠ já to zdůrazňuji, že tady se bavíme pouze o té regulované části, já se tady nebavím o tom, co ty lékárny dělají v té doplňkové činnosti, to znamená v prodeji té kosmetiky a toho, co není regulováno, ale bavme se jenom o tom, co je regulováno a co je státem dohlíženo a co musí být dohlíženo, takže rozdílné doplatky na předpis –⁠ tady nefungují jako regulace spotřeby pro pacienta a efektivní nástroj k hospodaření s léčivy. Tady působí jako přímý konkurenční nástroj likvidace konkurence v podobě přetransformování zpětných bonusů. Dneska jsou tady prostě velké kapitálové skupiny, které pomocí hromadných nákupů dokážou výhodně nakoupit, získávají zpětný bonus místo systému regulace. Ten přímo rozpouští do konečných cen. Volají: Paciente, paciente, přijď si do našich lékáren, protože u nás to máš zadarmo. Jako Eda Trávníček. Nebo za korunu.

Mgr. Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví

Co ale potřebuji zdůraznit, my jsme od začátku intenzivně spolupracovali s lékárnickou komorou. Lékárnická komora je integrální součástí veškerých legislativních příprav a procesů, které na ministerstvu zdravotnictví probíhají a probíhaly. Na tom se nic nemění, neměnilo a takto to funguje dlouhodobě. Proto i ten výsledný legislativní návrh, a prošli jsme dvěma novelami zákona o léčivech, které měly zajistit, a významným způsobem i zajistily zlepšení dostupnosti pro pacienta…

My se potkáváme s ­lékárnickou komorou každých 14 dní. Každých 14 dní se setkává na ministerstvu zdravotnictví pracovní skupina, kde jsou zastoupeni distributoři, lékárníci, ministerstvo zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv. Každých 14 dní řešíme výpadky nedostupnosti léčiv a fungování systému, i toho, jak ta novelizace proběhla a zda funguje správně. Opravdu ta komunikace s touto částí zdravotnického segmentu je jedna z nejintenzivnějších, které ministerstvo zdravotnictví má. A je to i díky té krizi, která tady v té dostupnosti vládla několik let.

MUDr. Tomáš Boráň, ředitel SÚKL

SÚKL provedl 52 inspekcí rovným dílem mezi distributory, lékárnami a držiteli rozhodnutí o registraci, kdy většina nálezů se týkala nedostatků v hlášení, z toho 10 nálezů se týkalo problematiky dodávání u držitelů rozhodnutí o registraci, právě toho zajištění průměrných měsíčních nebo dvouměsíčních dodávek, a v případě dvou nálezů u distributorů se to týkalo právě nedodání do dvou dnů. Jedná se tedy o izolované nálezy z našeho pohledu, nikoliv o systémové pochybení. Tyto nálezy jsou nyní před finalizací. Není to tak, že by SÚKL nekonal. Ale samozřejmě my při výkonu naší dozorové činnosti respektujeme jak zákon o léčivech, tak kontrolní řád a ostatní právní předpisy.

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, místopředseda ÚOHS

Zaznělo tady, je jaksi ne úplně dobré, když musí ten nemocný hned k lékaři, protože se tam může nakazit. Já si myslím, že je úplně ideální, když je ten nemocný a má nějakou diagnózu, tak si ten lék může objednat až domů, aby vlastně nemusel s tou horečkou nikam chodit. Proto úřad konstantně v té své zprávě i nadále podporuje hledání cesty, jak zavést možnost v podstatě online distribuce i léčiv na předpis.

Mgr. Stanislav Verosta, vedoucí oddělení léčiv
ministerstva zdravotnictví

Pro standardní objednávání léčivých přípravků u distributorů lékárnou jsme udělali drobnou změnu, a to takovou, že jsme prosadili do zákona o léčivech ustanovení, které zakazuje distributorům zvýhodňovat konkrétní lékárny, a to právě například jako v různých majetkových propojeních a podobně. Zde upozorňuji, že toto je opravdu maximum, co my jsme mohli chtít v zákoně o léčivech, protože zkrátka hospodářská soutěž je upravena jinými právními předpisy, které nejsou v gesci ministerstva zdravotnictví, ale Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Ing. Josef Klement, senátor

Zastávám plně stanovisko našeho výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, aby každá licencovaná lékárna měla mít možnost zajistit léčiva bez selektivního přístupu distributorů či jiných řetězců. Myslím si, že toto by měl být zájem nás všech. Když jsem pozorně poslouchal rozpravu i z postu ministerstva zdravotnictví, tak si myslím, že zdravotnictví v České republice je na výborné úrovni. Když jsem cestoval po světě, tak jsem se setkal s jinými systémy, které nejsou tak vstřícné občanům, ale to neznamená, že není co zlepšovat. Pokud tady máme lékárny, jak již tady bylo řečeno paní Nedopilovou, s dlouhou tradicí a s fundovaným personálem, tak bychom měli jim vyjít vstříc i z postu ministerstva zdravotnictví, tak, aby léčiva byla dostupná i v menších obcích, pokud chtějí lékárníci svoji živnost provozovat.

MUDr. Bc. Tomáš Fiala, senátor  

Petice volá po rovných podmínkách pro provozování lékáren. Ale tyto rovné podmínky dnes už platí. Zákon stanovuje jednotná pravidla pro všechny provozovatele bez rozdílu. Nelze ve skutečnosti žádat, aby stát začal zvýhodňovat určité lékárny. Je třeba si připomenout, že, jak jsme tady už slyšeli, provozování lékárny je podnikáním. Podle mého názoru není možné, aby stát zachraňoval každého podnikatele, kterému se nedaří. Ať už jde o lékárnu, obchod nebo restauraci… Z těchto důvodů se domnívám, že petice nepřináší reálná řešení aktuálních problémů a je jistou snahou přenést podnikatelská rizika na stát. Nelze vyloučit, že i zavést opatření, která by pacientům v konečném důsledku uškodila.

RNDr. Jitka Seitlová, senátorka

Sama mám zkušenost, o které petenti hovoří. Jestliže jdu na malém městě pro nějaký lék, dají mi jednu krabičku, takže já musím za tři dny znovu. Když jsem v Praze a ten stejný lék chci nejen na Václavském náměstí v lékárně, ale v některé okrajové lékárně, dají mi, kolik chci krabiček. Ten rozdíl tam opravdu je. Já nevím, jestli systém, že to je obvyklé, neobvyklé, jakým způsobem je realizován. Sama jsem se s tím setkala, překvapilo mě to a souhlasím s tím, co tady petenti sdělili, protože z vlastní praxe vím, že to tak bohužel funguje.

RNDr. Miloš Vystrčil, předseda Senátu

Nepochybuji o tom, že třeba obvodní lékař, stomatolog nebo dětský lékař má stejné podmínky z hlediska svého financování nebo hrazení jeho péče ve velkých i malých městech nebo vesnicích nebo městysech. Přesto na malých městech a městysech obvodní lékaři nejsou, dětští lékaři nejsou a stomatologové nejsou. Podmínky jsou vlastně jakoby stejné. Pokud dnes nám hrozí, že tam nebudou i lékárníci, tam, kde byli, tak si myslím, že to je problém a že to souvisí s veřejnou službou a s tím, jak pečujeme nejen o velká města, ale i o ta menší nebo o vesnice a městyse. A že bychom se tím měli zabývat.

Pokud přichází skupina lékárníků, podpořená občany, že mají se svým podnikáním a s tím, co dělají na menších městech a městysech problém, že cítí i v obecném přístupu problémy, tak si myslím, že bychom na to měli reagovat tak, že řekneme: Ano, tak se na to podívejme.

Mgr. Jana Mračková Vildumetzová, senátorka

Chtěla bych se opravdu ztotožnit s tím, co tady řekl pan předseda Senátu. Vy moc dobře víte, že vůbec v menších městech a obcích můžeme být v některých případech rádi, že tam vůbec ty lékárny jsou. My dnes máme oblasti, kde se zruší lékárny, nejsou tam praktičtí lékaři a další. Mnohokrát jsou ti lidé opravdu závislí a jsou velmi rádi, pokud tam lékárnu mají.

PharmDr. Lucie Nedopilová, lékárnice

Pokusím se nepodlehnout emocím, protože v tuto chvíli se ve mně vaří ta lékárnice, která poskytuje tu veřejnou službu. Já opravdu nejsem podnikatelka. Kdybych chtěla být podnikatelka, tak si otevřu obchod s rohlíky, které mi nikdo nebude regulovat, a budu je moci prodávat, za kolik chci. Ale takhle, když provozuji lékárnu, soukromou lékárnu, mám regulované veškeré výstupy z těch částí svého, ani nechci říkat, podnikání, své služby, kterou poskytuji, protože jsem daná nějakým řetězcem cenotvorby. Já si nemůžu rozhodnout, za kolik dané léčivo prodám. Já se ani nemůžu rozhodnout, za kolik ho nakoupím, protože jako malá lékárna nesdružuji 160, 200, 500 lékáren, abych mohla říci: Já od vás tato antibiotika vezmu, ale chci na to nějakou slevu.

Mgr. Pavel Kárník, senátor a zpravodaj tisku 309

Hlavní problém bych viděl v komunikaci, jak říká zástupce ministerstva zdravotnictví. Jejich partnerem je Česká lékárnická komora. Na tu by se asi ti lékárnici se svými problémy měli obracet zvláště, aby ta komunikace byla lepší. Ve finiši budou spokojeni všichni. Každý lékárník a taky i pan Kárník. Děkuji.

Celý průběh jednání můžete vidět a slyšet na tomto odkazu na senátních stránkách: