Zásilkový výdej – pohled do zahraničí

„V tomto volebním období chci prosadit, aby tuto možnost měli za podmínky
ma­xi­mální bezpečnosti i čeští pacienti. Aby si mohli zvolit, jestli si chtějí lék vyzvednout v lékárně nebo využijí tento způsob,“ sdělil Vojtěch. Podle Vojtěcha je zásilkový výdej léčiv vázaných na recept v současnosti zcela běžný již v řadě evropských států.

PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.,

viceprezident ČLnK

Výše uvedená citace z portálu novinky.cz 28. ledna 2026
(1url.cz/jetcT) definuje naši současnou výchozí pozici. Ministerstvo se rozhodlo nečekat a ustanovilo Pracovní skupinu pro zásilkový výdej léčiv, jejíž první jednání se uskutečnilo až po uzávěrce tohoto čísla časopisu. Jaká je tedy situace v Evropě a jak dlouhá je řada evropských států, v nichž si pacient může objednat léky na recept přes internet?

V zemích EU je zásilkový výdej léků na recept již delší dobu možný ve Finsku, Švédsku, Norsku, Dánsku, Estonsku, Německu a Nizozemí. S výjimkou Estonska mají všechny země na počet obyvatel mnohem nižší hustotu lékáren (od 5 do 11 tis. obyv./lékárna) než Česká republika (4 100 obyv./lékárna). Ve skandinávských zemích dává zásilkový výdej smysl i z důvodu vzdáleností menších sídel od lékáren. V těchto zemích je spoluúčast na léky stejná ve všech lékárnách, včetně zásilkových. Od roku 2021–2022 je zásilkový výdej možný také v Litvě –⁠ v zemi, kde lékárny provozují z většiny řetězce (neřetězcové lékárny zůstávají spíš jen v menších sídlech). Zásilkový výdej je v porovnání s výdejem léků v kamenných lékárnách ve výše uvedených zemích relativně malý (do 3 %), ale roste rychlým tempem –⁠ meziročně i na dvojnásobky. Výjimkou je Švédsko, v němž je už nyní 20–25 % obratu v lécích na recept realizováno online. Na doplnění je třeba zmínit Portugalsko, kde ovšem nefunguje skutečný zásilkový výdej,
ale spíš dovozní služba lékáren v okolí lékárny po objednání přes web. Zbývá ještě doplnit evropské státy mimo EU, zásilkový výdej léků je umožněn ve Velká Británii, Norsku a Švýcarsku.

Použité modely zásilkového výdeje léků na recept se v různých zemích liší, ale pokud vezmeme pana ministra za slovo, pro nastavení „podmínek maximální bezpečnosti“ by se české řešení mělo v zahraničí inspirovat a zachovat:

-⁠ právo pacienta na volbu lékárny a způsob výdeje,

-⁠ jasnou identifikaci pacienta v průběhu objednávky,

-⁠ zapojení systému eRecept do procesu objednávání a výdeje,

-⁠ kontrolu, poradenství a konzultaci se skutečným (= živým) farmaceutem v průběhu výdeje,

-⁠ zajištění správných podmínek přepravy

-⁠ a samozřejmě splnění všech dalších legislativních podmínek, které souvisejí nejen s výdejem léků, ale také s provozem lékárny.

Důležité také bude zajistit, aby v důsledku přeshraniční péče nepůsobil zásilkový výdej nedostatek některých léků v ČR. Tyto podmínky jsou součástí věcného návrhu Komory, který je po přihlášení dostupný na webu Komory (1url.cz/rJpwZ). Komora samozřejmě nijak neusiluje o zavedení zásilkového výdeje léků na recept, ale v současné situaci (a s ohledem na ministerská vyjádření) už není možné čekat, až si velcí hráči prosadí vlastní návrh, který se nám, farmaceutům, nebude líbit. Proto byly připraveny jasně definované podmínky, za kterých by mohl být zásilkový výdej léků na recept realizován v ČR, i když víme, že negativně dopadne na všechny typy lékáren –⁠ řetězcové, neřetězcové, ale i na nemocniční. Na již proběhlých konferencích nebo na jednáních na ministerstvu zdravotnictví jdou i přesto zástupci Asociace provozovatelů lékárenských sítí zásilkovému výdeji naproti a hledají spíš „jednodušší“ formy jeho provedení. Přitom v segmentu kamenných lékáren jsou sítě silnými hráči s omezeným počtem konkurentů, kdežto v online prostředí jim počet silných konkurentů výrazně vzroste (např. Alza, Notino, Amazon, ShopApotheke, dm-Apotheke a další dnes třeba ještě neznámé investiční skupiny, které stojí v pozadí).

Zásilkový výdej léků na předpis není povolen ve větší části evropských zemí. Z rozhovorů s kolegy ze Španělska, Francie nebo Itálie víme, že o něm ani neuvažují, neboť lékáren je v těchto zemích dostatek. Tlaky z oblasti e-commerce, obchodních řetězců a dalších ovšem pociťují i v těchto zemích. V každé zemi tedy situace závisí především na postoji a vůli těch, kteří o zdravotnictví rozhodují.

Abych dokreslil situaci až do konce, je potřeba se podívat také na druhou stranu Atlantiku, a to do Spojených států amerických, kde je zásilkový výdej léků na recept povolen, ale především farmaceutické firmy jdou ještě dál. V USA existují a rychle se rozvíjejí distribuční modely, které zcela obchází lékárny i distributory –⁠ tzv. DTC kanály (direct to customer = zákazník). Lék je dodáván výrobcem (držitelem registrace) rovnou pacientům. Jde např. o PfizerForAll –⁠ léky na migrénu nebo vakcíny (chřipka, covid), Lilly Direct (pro diabetiky nebo na léčbu obezity –⁠ tato služba pomáhá najít lékaře a dodá léky až domů), AmgenNow (dodávky léku na snížení cholesterolu Repatha), AstraZeneca Direct, Boehringer Ingelheim Access (Spiriva Respimat a následovat má celé portfolio inhalačních léků a anti­diabetik). Existují i platformy, které umožňují objednat lék na recept k vyzvednutí ve vybrané lékárně a jednu takovou chystá i současná americká administrativa (TrumpRX).

Kostky jsou vrženy, Rubikon byl překročen.