Systematický přehled literatury s metaanalýzou randomizovaných kontrolovaných studií, publikovaný v únoru 2017, tedy tři roky před propuknutím aktuální epidemie, zahrnoval data z 25 studií s celkovým počtem 11 321 účastníků a zabýval se v obecné rovině vlivem suplementace vitaminem D na riziko akutní infekce dýchacích cest. Podle této metaanalýzy snižovalo užívání vitaminu D riziko akutní respirační infekce (adjustovaný poměr šancí [OR] 0,88; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,81−0,96; p < 0,001). Riziko onemocnění se snižovalo při pravidelném (každodenním či každotýdenním) podávání, nikoliv při jednorázovém injekčním podání.
Řada odborníků posléze uvedenou metaanalýzu citovala jako důkaz, že vitamin D by mohl mít protektivní účinek i na infekci způsobenou koronavirem SARS-CoV-2. Lidé s nedostatkem vitaminu D podle tohoto předpokladu mají celkově sníženou schopnost odolávat virové nákaze. Podle dalších studií je deficience vitaminu D spojená také se zvýšenou aktivitou renin-angiotenzinového systému, což postižené jedince predisponuje k vyššímu riziku následků cytokinové bouře.
Zdá se, že výčet skupin rizikových z hlediska onemocnění COVID-19 koreluje se skupinami, které mají taktéž nejvyšší riziko nedostatku vitaminu D (senioři, etnika s přirozeně vysokou hladinou melaninu, pokud žijí mimo rovníkové oblasti, obézní, lidé s hypertenzí a dalšími kardiovaskulárními onemocněními, diabetici). Také se zdá, že geografická mapa četnosti výskytu onemocnění během první vlny pandemie korelovala s oblastmi s vyšší četností deficience vitaminu D v populaci.
V řadě studií bylo pozorováno, že sérové hladiny vitaminu D predikují mortalitu onemocnění, a dokonce se zdálo, že existuje lineární korelace mezi sérovou hladinou vitaminu a závažností průběhu onemocnění. U řady těchto studií však existují pochybnosti o jejich metodice, případně se hovoří o zahrnutí zkreslujících faktorů do výpočetních modelů.
Nadějně se jeví výsledky studie, kterou v časopisu PLoS One publikovali Maghbooliová et al., s 235 pacienty hospitalizovanými s COVID-19, u nichž byly měřeny sérové hladiny 25-hydroxycholekalciferolu. Autoři pozorovali, že na infekci zemřelo 9,7 % pacientů starších 40 let, kteří měli dostatečnou hladinu vitaminu D (≤ 75 nmol/l; n = 77), oproti 20 % s hladinou vitaminu D pod referenční hodnotou (n = 158). U pacientů s dostatečnou hladinou vitaminu D bylo také pozorováno signifikantní snížení hladiny C-reaktivního proteinu (CRP) a zvýšený podíl lymfocytů oproti nemocným s nedostatečností.
Po publikaci této studie se však objevila řada pochyb o její metodologické korektnosti. Například pouze 31 % účastníků studie mělo diagnózu COVID-19 potvrzenou pomocí testů RT-PCR. V závěru studie se objevují tvrzení o příčinné souvislosti mezi hladinou vitaminu D a závažností průběhu onemocnění, která nejsou podpořena daty.
I když se tedy otázku, zda suplementace vitaminem D chrání před onemocněním COVID-19, respektive jeho komplikacemi, dosud nepodařilo uspokojivě zodpovědět prostřednictvím metod medicíny založené na důkazech (EBM), pravidelné preventivní užívání doporučených dávek vitaminu D se vzhledem k dlouhodobým zkušenostem jeví jako zcela bezpečné a potenciálně může pomoci snižovat související rizika.
(este)
Zdroje:
1. Hewings-Martin Y. COVID-19: What role does vitamin D play? Medical News Today, 2020 Oct 14. Dostupné na: www.medicalnewstoday.com/articles/covid-19-what-role-does-vitamin-d-play
2. Martineau A. R., Jolliffe D. A., Hooper R. L. et al. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory tract infections: systematic review and meta-analysis of individual participant data. BMJ 2017; 356: i6583, doi: 10.1136/bmj.i6583.
3. Benskin L. L. A basic review of the preliminary evidence that COVID-19 risk and severity is increased in vitamin D deficiency. Front Public Health 2020; 8 : 513, doi: 10.3389/fpubh.2020.00513.
4. Maghbooli Z., Sahraian M. A., Ebrahimi M. et al. Vitamin D sufficiency, a serum 25-hydroxyvitamin D at least 30 ng/mL reduced risk for adverse clinical outcomes in patients with COVID-19 infection. PLoS One 2020; 15 (9): e0239799, doi: 10.1371/journal.pone.0239799.
