„Kladivo na COVID-19“ po islandsku: vědecký přístup, důslednost a schopnost poučit se

17. 12. 2020

Jak je možné, že se Island během pandemie COVID-19 dokáže účinně bránit vzniku ohnisek epidemie a udržet počet úmrtí na následky této infekce nižší než 7/100 000 obyvatel, to vše s hranicemi otevřenými turistům?

Na Islandu nezaspali

Nízký počet obyvatel (364 tisíc, tj. srovnatelný například s Brnem), kvalitní a dostupná zdravotní péče, a hlavně velmi účinné trasování nákazy − to vše jsou faktory přispívající k úspěchu islandského přístupu. Island uvedl do chodu svůj národní plán boje s pandemií na začátku ledna 2020, 2 měsíce předtím, než se na ostrově vyskytl první případ nákazy. Podle hlavního epidemiologa islandského ministerstva zdravotnictví plán od počátku počítal s izolací, karanténou a trasováním kontaktů, jako s hlavními prostředky boje s epidemií.

Spolupráce státního, akademického a soukromého sektoru

Prvním zachyceným případem byl 28. února 2020 muž po návratu z lyžování v Itálii. Během týdne se počet případů vyšplhal na 47 a univerzitní nemocnice v Reykjavíku začala mít problémy s testovací kapacitou. Pomoc nabídla místní výzkumná společnost deCODE genetics (patřící do koncernu Amgen), která se zabývá genomovými studiemi. Její zařízení, vybavené pro kompletní osekvenování 4 tisíc lidských genomů za týden, během jara poskytlo většinu svých kapacit pro testování na COVID-19. Dosud se podařilo otestovat přibližně 55 % celé populace.

Pečlivé testování a trasování

Kterýkoliv z obyvatel i s těmi nejmírnějšími příznaky může kdykoliv požádat o provedení testu, jehož výsledky jsou vždy známy nejpozději do 24 hodin. Pokud je test negativní, testovaný dostane textovou zprávu s výsledkem.

V případě pozitivního testu je nemocný ihned zaregistrován do centrální databáze a po dobu 14denní izolace je v pravidelném telefonickém kontaktu se zdravotnickými pracovníky, kteří monitorují průběh onemocnění, anamnézu a sbírají data o příznacích pomocí standardizovaného dotazníku. Každý pozitivní vzorek je v laboratoři dále testován na množství obsaženého viru a provede se sekvenace virového genomu, aby bylo možné určit kmen viru a vytrasovat jeho původ.

Co ukazuje masivní screening?

Vysoký podíl asymptomatických infekcí

Island byl jednou z prvních zemí, která provedla testování populačního vzorku, a to už v polovině března 2020. Z necelých 10 tisíc lidí vybraných pro screening bylo 13,3 % pozitivních, z toho 43 % nakažených nemělo v době provedení testu žádné příznaky. Jednalo se o první relativně spolehlivý odhad podílu asymptomatických infekcí.

Přetrvávající hladina protilátek

Nejnovější studie publikovaná islandskými vědci se zabývala přítomností protilátek po prodělané infekci COVID-19. Po 4 měsících od nákazy mělo 91 % nakažených vysokou hladinu protilátek proti SARS-CoV-2 v krvi. Pozorování je v rozporu s předchozími studiemi, které uvádějí, že hladina protilátek v krvi poměrně rychle klesá.

Je možné, že každá ze studií reprezentuje jinou populaci protilátek – první vlna protilátkové odpovědi na akutní infekci produkovaná plazmatickými buňkami se rychle ztrácí a je následována druhou vlnou tvořenou déle žijícími buňkami, která poskytuje dlouhodobější ochranu.

Poučení pro další vlnu

Island otevřel své hranice prvním turistům již v polovině června. „Dovoz“ a šíření nových infekcí se daří poměrně dobře zvládat pomocí jednoduchých opatření. Návštěvníci mají možnost buď strávit 14 dní po příjezdu v karanténě, nebo se nechat otestovat hned při příjezdu, zůstat 5 dní v izolaci a poté projít druhým testem. Tato metoda ukázala, že přibližně u 20 % osob, které byly pozitivní, nákazu odhalil teprve druhý test. Zdá se, že se takto podařilo preventivně zachytit mnoho virových kmenů, které by jinak byly do země zavlečeny.

Závěr

Spolupráce islandských vědců a lékařů zdárně pokračuje i nadále v řadě zajímavých otázek okolo koronaviru SARS-CoV-2 a pandemie COVID-19. Aktuálně probíhá mimo jiné výzkum rizikových faktorů pro tzv. super-přenašečství nebo genetických faktorů ovlivňujících náchylnost k nákaze. Zpřesňují se také poznatky, jak souvisí virová nálož s průběhem onemocnění a jak je tomu s dlouhodobými následky nemoci.

(este)

Zdroj: Scudellari M. How Iceland hammered COVID with science. Nature 2020; 587: 536−539, doi: 10.1038/d41586-020-03284-3.



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se