Logo  proLékárníky.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékárníky.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky

    Top novinky

    Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE
    Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    9
    Časopis českých lékárníků
    2026:Číslo 9
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Jak citlivě získat a udržet pozornost pacienta, který je myšlenkami jinde
    Nové léčivé přípravky doporučené pro použití v EU – červen 2026
    Rozhovor místo výslechu aneb jak se ptát citlivě a srozumitelně
    „A ještě jedna věc…“ − jak zvládnout konzultaci, která nebere konce

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Kardiak v lékárně: Na co si dát pozor při výdeji léků a konzultaci?
    Doc. Ludmila Brunnerová: PL mají v péči o ženy s gestačním diabetem dvě klíčové role
    Prof. Michal Kršek: Pravidla podávání levothyroxinu v praxi PL jsou jednoduchá
    Proč je u pacientů se srdečním selháním edukace stejně důležitá jako medikace
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
PLK logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Lifestyle
  • Kazuistiky
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékárníky.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékárníky.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Co ukázaly výsledky plošného testování dětí na začátku školního roku 2021/22?

19. října 2021
5 min čtení
Na začátku letošního školního roku proběhlo několik kol plošného testování mezi žáky základních a středních škol. Byly však získané výsledky validní, odpovídající realitě a smysluplné? Kolik dětí mělo falešně pozitivní výsledek a zbytečnou karanténu? Jaká je skutečná prevalence nákazy mezi školáky –⁠ a lze to opravdu spolehlivě zjistit? Jak vůbec správně zjišťovat epidemiologická data a proč místo plošných testů neprobíhá epidemiologický dohled (surveillance)? Na tyto i další otázky zkusíme odpovědět v následujícím článku.

Úvod

Problematice výskytu infekce koronavirem SARS-CoV-2 u dětí a studentů se věnujeme v rámci Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS) dlouhodobě. V článku „Jsou děti významnými šiřiteli koronavirové infekce nebo je to mýtus?“ z dubna tohoto roku jsme shrnuli dostupné informace, z nichž vyplývá, že děti nejsou rizikem pro dospělou a seniorskou populaci, ale právě naopak –⁠ děti jsou častěji nakažené dospělými osobami. Mají však pružný imunitní systém a to jim umožňuje si s infekcí poradit rychle, velmi často ji navíc prodělají asymptomaticky nebo formou lehkého respiračního onemocnění. Také virová nálož je u dětí významně nižší než u dospělých, jak ve své práci z kraje tohoto roku ukázali např. Pohludka a kol.

Reklama

Členové Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) a Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ) opakovaně prosazují plošné testování ve školách, buď ve snaze snížit reprodukční číslo (jak tomu bylo na jaře), nebo kvůli monitorování situace v populaci. Opakovaně jsme v našich publikacích upozorňovali na fakt, že plošné testování zdravých (asymptomatických) osob ve školách antigenními ani PCR testy není vhodné a že ho ani mezinárodní odborné společnosti nedoporučují. Např. v článku Komárka a kol. „Antigenní testy plošně? Myšlenka hezká, užitek sporný“ se uvádí (při uvažované 60% citlivosti a 99% specificitě použitého testu), že „při stavu epidemie vyjádřeném prevalencí 0,5 % dostaneme při testování 1 milionu školáků 2000 falešně negativních a k nim 9950 falešně pozitivních výsledků… V případě, že se jedná o velkou populaci, by měl každý, kdo plánuje plošné testování, mít velice dobře rozmyšleno, jakým způsobem přistupovat k pozitivně otestovaným, neboť jich bude v absolutním měřítku hodně a významná část z nich ve skutečnosti nebude nakažena. ... O smysluplném využití (jakýchkoliv) testů by se mělo uvažovat pouze k rychlému a snadnému odlišení nakažených a nenakažených v kolektivu, ve kterém je důvodné podezření na výskyt rozsáhlé nákazy.“

Reklama

Výsledky podzimního plošného testování dětí v Česku

V souvislosti s testováním dětí na začátku září 2021 jsme oslovili všech 14 krajských hygienických stanic s žádostí o informace o tomto testování a jejich výsledcích. Všechny hygienické stanice informace ochotně a v poměrně krátké době poskytly. Ptali jsme se na následující:

  1. Kolik testů bylo ve školách provedeno?
  2. Kolik bylo pozitivních výsledků?
  3. Kolik z těchto pozitivních výsledků bylo následně potvrzeno pozitivním PCR testem?
  4. Jaké byly hodnoty Ct (cycles threshold) u těchto pozitivních výsledků?
  5. Kolik z těchto PCR-pozitivních žáků mělo klinické příznaky nemoci COVID-19?
  6. Kolik z těchto nemocných bylo hospitalizováno?

Z odpovědí vyplynulo, že bylo celkem ve třech kolech provedeno 3 136 679 testů (viz tab. 1). Naprostou většinu tvořily antigenní testy (od čínské firmy Genrui Biotech, dodané firmou Batist Medical). Minimum vyšetření bylo provedeno pomocí PCR testů, ale v dotazníku to KHS nerozlišily. Bylo odhaleno 1183 pozitivních výsledků, mezi nimiž bylo po konfirmaci PCR testy zjištěno 430 pozitivně testovaných dětí. Tedy mezi více než 3 miliony testy jsme zjistili 0,014 % pozitivit. Pouze 198 dětí (0,006 %) mělo klinické příznaky a bylo skutečně nemocných.

Při ceně testu 20 Kč za screeningový test a 300 Kč za PCR test by stát za testování dětí zaplatil přibližně 63 milionů Kč (zakázka byla údajně za cenu 80 milionů korun). Na odhalení jednoho dítěte s klinickým průběhem (tedy s rizikem, že bude šířit infekci) jsme tak v průměru utratili téměř 320 tisíc korun.

  

Tab. 1  Výsledky testování dětí ve školách podle krajů

KrajPočet Ag testůPočet pozitivních Ag testůPodíl pozitivních Ag testůZ toho potvrzeno PCRPodíl PCR-pozitivních ze všech testůSymptomatický průběh COVID-19Podíl symptomatických pacientů ze všech testůPočet hospitalizacíKč na 1 pozitivní PCR testKč na 1 nemocnéhoKč celkem
vynaloženo 
Jihočeský184 417540,029 %180,010 %00,000 %0205 8083 704 540
Ústecký242 7381100,045 %400,016 %60,002 %0122 194814 6274 887 760
Vysočina154 317640,041 %290,019 %140,009 %107 088221 8243 105 540
Liberecký119 734240,020 %50,004 %20,002 %0480 3761 200 9402 401 880
Karlovarský73 587470,064 %380,052 %320,043 %39 10146 4331 485 840
Jihomoravský353 5471710,048 %540,015 %420,012 %1131 893169 5777 122 240
Pardubický159 922320,020 %170,011 %110,007 %0188 708291 6403 208 040
Plzeňský168 572650,039 %170,010 %80,005 %0199 467423 8683 390 940
Moravskoslezský361 825900,025 %320,009 %190,005 %0226 984382 2897 263 500
Královéhradecký168 296380,023 %110,007 %80,005 %0307 029422 1653 377 320
Středočeský419 8541560,037 %590,014 %360,009 %143 117234 5528 443 880
Praha372 1631980,053 %690,019 %00,000 %0108 7347 502 660
Olomoucký180 712560,031 %160,009 %226 9403 631 040
Zlínský176 995780,044 %250,014 %200,011 %0142 532178 1653 563 300
Celkem3 136 67911830,038 %4300,014 %1980,006 %1146 71763 088 480

Kolik dětí mělo falešně pozitivní výsledek a zbytečnou karanténu?

Za povšimnutí stojí (pro odborníka nepřekvapivá) prakticky dvoutřetinová (753/1183) falešná pozitivita (vůči pozitivnímu výsledku PCR testu, který sám o sobě též nezaručuje infekčnost jedince). Tato je dána zcela zanedbatelným výskytem infekce a ne zcela stoprocentní specificitou použitých testů. Stejně jako při jarní vlně školního testování se ani tentokrát MZ neobtěžovalo validovat použité testy (zjistit jejich skutečnou citlivost a specificitu v podmínkách použití), a proto již dopředu bylo zřejmé, že nelze dosáhnout vytčeného cíle „zmonitorovat situaci v populaci“, neboť při neznámé citlivosti a specificitě testu nelze validně odhadnout aktuální incidenci nákazy.

Nicméně s ohledem na vysoký počet provedených testů a zanedbatelnou prevalenci infekce implikující pouze minimum falešně negativních výsledků můžeme zpětně s pouze zanedbatelnou chybou odhadnout (průměrnou) specificitu použitých testů. Tato činí [1 –⁠ 753 / (3 136 679 –⁠ 430)] × 100 %, tedy přibližně 99,98 %. Při více než 3 milionech provedených testů však i tato téměř stoprocentní specificita vede k přibližně 750 falešným pozitivitám.

Otázkou, která by neměla zůstat nezodpovězena, zůstává, zda je společensky přijatelné při každém kole testování (pokud by se mělo opakovat) vystavovat přibližně 250 dětí zbytečnému následnému procesu spojenému s pozitivním výsledkem testu. Ten je v podstatě ihned znám v celém třídním kolektivu a vede k preventivním zásahům ve třídách, jež se dotýkají dalších přibližně 30 × 250, tj. 7500 dětí i jejich rodičů.

Jaká je prevalence nákazy mezi školáky?

Spíše pro zajímavost se podívejme, jaká je ve školní populaci prevalence nákazy, pokud uvážíme několik možných hodnot citlivosti použitých testů a tři kola testování budeme pro jednoduchost považovat za jednorázové s přibližně 3 miliony provedených testů. Při 100% citlivosti máme mezi školáky 430 / 3 136 679 pozitivních (dle PCR), tj. prevalenci 13,7/100 000.

Dle dřívějších vyjádření ministerstva měly být ve školách použity testy s citlivostí nejméně 80 %. Při této hodnotě citlivosti prevalence narůstá na (1 / 0,8) × 13,7 = 17,1 PCR pozitivních na 100 000. školáků. A konečně při citlivosti 50 % (která je však dle MZ ČR zcela vyloučena) bychom prevalenci odhadli hodnotou 27,4/100 000.

Jak správně zjišťovat epidemiologická data?

Je zcela nepochopitelné, že se stát opakovaně zaměřuje na testování školáků, když ani druhá série testování nepotvrdila, že by děti byly významným zdrojem infekce. A hlavně pokud víme, že tento diagnostický postup nefunguje a fungovat nemůže. Zvolená metodika je přitom zcela nevhodná, i v případě, že cílem je „monitorovat stav v populaci školáků“. Nejen, že při plošném testování není možné zachovat standardizovaný postup testování validovanými testy, jenž je bezpodmínečně nutný pro odborně správné vyhodnocení. Statistici navíc již více než sto let vědí, že pro zjišťování populačních charakteristik opravdu není nutné zjišťovat zvolenou charakteristiku u všech jednotek populace. Příslušné postupy jsou dnes a denně využívány např. Českým statistickým úřadem (ČSÚ) při zjišťování nejrůznějších socio-ekonomických údajů.

Pokud tedy MZ ČR považuje monitoring stavu infekce virem SARS-CoV-2 mezi školáky za důležitý, je s podivem, že již dávno nebyla zahájena kvalitně připravená studie epidemiologického dohledu (surveillance), v jejímž rámci by byl v pravidelných intervalech testován vzorek školní populace vybraný pomocí vhodné formy pravděpodobnostního výběru. Řádově by místo 3 milionů nekvalitních testů za 60 milionů Kč stačilo provést pouhou setinu či méně testů, ovšem kvalitních (např. neinvazivních PCR, jež jsou dnes k dispozici). Za souhrnnou sumu 6 milionů Kč bychom tak znali skutečnou aktuální hodnotu prevalence, a to 10× po sobě (s vhodným odstupem), místo násobně dražšího plošného testování nekvalitními testy, které danou informaci nepřinese ani jednou. Poslední zprávy ostatně hovoří o tom, že MZ ČR nejspíš samo od podobných plánů nakonec upouští.

Otázkou nicméně zůstává, zda epidemiologický dohled založený na pravděpodobnostním výběru není mnohem důležitější spíše v rámci rizikových skupin populace než mezi školáky, pro něž samotné nákaza virem SARS-CoV-2 pouze zcela výjimečně představuje významnou zdravotní hrozbu.

Je řešením problému očkování dětí?

Ministerstvo zdravotnictví ČR navzdory aktuálním datům ze zemí, kde se hodně očkuje, razí teorii, že šíření epidemie v dětských kolektivech zabrání očkování. Diskuse o vhodnosti očkování dětí jako nerizikové skupiny by byla na další článek, ale podotkneme jen, že z našich studií vyplývá, že promořenost dětských kolektivů v Česku je již nyní velmi vysoká. Jak jsme zjistili např. v havlíčkobrodské studii gymnazistů, kde již v červnu mělo téměř 50 % studentů protilátky.

Pár slov závěrem

Děti mohou koronavirovou infekci prodělat, ale nebudou jejími extrémními šiřiteli. Mohou však aktuálně mít i řadu jiných respiračních onemocnění s podobným průběhem. Rodičům je třeba vysvětlovat, že nastydlé dítě každopádně nepatří do školy a musí se vyléčit doma.

Školy jsou prostředím bezpečným a při ojedinělém výskytu infekce ve třídě je pravděpodobnost přenosu nákazy velice nízká. Další plošné testování není obhajitelné ani u dětí, ani u dospělých. A státní úředníci by měli více myslet i na to, že stát by měl do práv dětí zasahovat až v krajním případě, protože se k tomu mimo jiné zavázal v rámci mezinárodních úmluv na ochranu práv dětí.

Děkujeme za spolupráci a poskytnutí dat Mgr. Ondřeji Svobodovi a MUDr. Vladimírovi Čížkovi.

RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D.
Imunologická laboratoř GENNET, s. r. o., Praha
SMIS –⁠ Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků

 

doc. RNDr. Arnošt Komárek, Ph.D.
Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky, MFF UK v Praze

Populární články

Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Veganství, respektive vegetariánství představuje pro lékárníky specifické výzvy –⁠ od identifikace nutričních deficitů až po komplexní poradenství ohledně vhodných doplňků a léčiv. Následující článek přináší ucelený přehled nejdůležitějších rizikových živin, poskytuje praktická doporučení pro suplementaci a upozorňuje na komplikace při identifikaci veganských přípravků v lékárenské praxi.
Z medicíny
Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění − „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Dnešní vydání „jednohubek“ tentokrát pojmeme více monotematicky než jindy −⁠ podíváme se totiž na několik novinek z oblasti klinického výzkumu onkologických onemocnění a jejich farmakoterapie, jež byly prezentovány v uplynulých měsících. Mimo jiné představíme nové slibné režimy léčby karcinomů pankreatu či plic nebo možnost potlačení častých nežádoucích účinků spojených s protinádorovou terapií na bázi anti-EGFR. Nejprve však poodhalíme potenciální ochranný vliv olivového oleje ve spojitosti s hormonálně negativními typy karcinomu prsu.
Z medicínyTéma měsíce
Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Zrychlené schválení elamipretidu americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) představuje historický milník v léčbě mitochondriálních onemocnění. Jde o první terapii cílenou na poruchu kardiolipinu a současně první schválený lék pro pacienty s Barthovým syndromem –⁠ ultravzácným život ohrožujícím onemocněním, které postihuje především chlapce.
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Do elektronického receptáře individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) přibyla během roku 2025 řada receptur pro lékové formy typu gelu. S tímto trendem však rostou i nároky na jejich správnou přípravu. Následující prakticky laděný článek se proto zaměřuje na charakteristiku gelotvorných látek a ukazuje na možná úskalí technologických postupů.
Z medicíny
Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Evropská léková agentura (EMA) ve svém zpravodaji informovala o vydání stanoviska Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) pro 15 nových léčivých přípravků (LP), kterým doporučil udělení registrace. U dalších 8 pak doporučil rozšíření nebo zavedení nové indikace.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

Železo, paměť i samoléčba infekcí –⁠ poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Správně položená otázka a srozumitelná rada tvoří základ úspěšné samoléčby. Podzimní blok konferencí SAPERE proto přinesl pětici prakticky zaměřených přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti samoléčby a lékárenské péče. Následující přehled shrnuje hlavní poznatky a doporučení z jednotlivých vystoupení.
Z medicíny
Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Akné celosvětově přibývá, očkování proti chřipce zásadně pomáhá předcházet hospitalizacím a reakci na vakcínu může ovlivňovat střevní mikrobiota. U migrény zase stojí za pozornost souvislost délky spánku a stresu s četností bolestí hlavy. Nabízíme čtyři čerstvé „jednohubky“ z aktuálního klinického výzkumu.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
InfografikaZ medicíny
INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

2. listopadu 2026
2. listopadu 2026
Umělou inteligenci (AI) v souvislosti se zdravím používá polovina Čechů; mezi lidmi ve věku 18–34 let je to dokonce 76 %. „Diagnóze“ nabídnuté AI však pouze 2 % respondentů věří natolik jako závěrům lékařů. STADA Health Report 2026 vedle otevřenosti novým technologiím ukazuje také vysokou spokojenost s českým zdravotnictvím a přetrvávající rezervy v prevenci.
Z medicíny
Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

29. října 2026
29. října 2026
Nové poznatky mohou otevřít cestu k léčbě, ale také upozornit na její rizika či zpochybnit očekávaný přínos. Suzetrigin přináší první povzbudivé výsledky u refrakterních bolestí hlavy, zatímco užívání anti-CGRP protilátek v časném těhotenství provází bezpečnostní otazník. Další dvě práce, jež jsme vybrali pro toto vydání „jednohubek“, potom zkoumají bezpečnost vaginálních estrogenů po karcinomu endometria a přínos hormonální léčby přidané k pooperační radioterapii karcinomu prostaty.
Z medicíny
Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

28. října 2026
28. října 2026
Domácí měření krevního tlaku (TK) se za poslední dvě desetiletí výrazně změnilo. Starší digitální tonometry měly jediný úkol –⁠ změřit systolický a diastolický TK –⁠ a jednotlivé modely se lišily především designem nebo velikostí displeje. Moderní přístroje dnes dokážou nabídnout mnohem víc. Které funkce jsou vhodné pro různé skupiny pacientů a jak se v nabídce moderních tonometrů orientovat?
Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Z medicíny
Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025

Genovka proti Huntingtonovi, mužské gely proti početí a důkazy proti bludům −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/12

Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025

Alkohol, zima a léky −⁠ sezónní rizika interakcí očima lékárníka

Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Parafiny v rukou lékárníka: Proč je technologie potřebuje a mýty zneužívají?

Téma: Technologie léků7. ledna 2026
Téma: Technologie léků7. ledna 2026

Kompetence lékárníků v Evropě –⁠ čím je možné se inspirovat

Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Z medicíny
Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Genovka proti Huntingtonovi, mužské gely proti početí a důkazy proti bludům −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/12

Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025

Parafiny v rukou lékárníka: Proč je technologie potřebuje a mýty zneužívají?

Téma: Technologie léků7. ledna 2026
Téma: Technologie léků7. ledna 2026

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025

Alkohol, zima a léky −⁠ sezónní rizika interakcí očima lékárníka

Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025

Kompetence lékárníků v Evropě –⁠ čím je možné se inspirovat

Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026