Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., z centra reprodukční medicíny a genetiky REPROMEDA, se zaměřil na hormonální substituční terapii (HRT). Na začátek připomněl, že ženské pohlavní hormony se mohou používat nejen jako substituce endogenních hormonů v období přirozené či indukované menopauzy, ale také − a na to často zapomíná − jako podpora časných fází těhotenství při asistované reprodukci.
Ačkoliv má odborná i laická veřejnost obavy z nežádoucích účinků HRT, reanalýzy, které zohlednily věk žen, přinesly pozitivní zprávy. Prokázaly, že pokud je HRT indikovaná časně na počátku menopauzy, snižuje mortalitu a riziko ischemické choroby srdeční. Potvrzená je také redukce nežádoucích vegetativních a vazomotorických symptomů souvisejících s hormonálním deficitem a snížení rizika osteoporotických zlomenin. Nežádoucí účinky (NÚ) ve smyslu rozvoje malignit existují, nicméně záleží na úhlu pohledu. Riziko vzniku nádorových onemocnění gynekologického charakteru (hlavně karcinomu prsu) je vyšší, naopak riziko tumorů gastrointestinálního traktu, hlavy a krku se při podávání HRT snižuje.
Podle profesora Trávníka lze shrnout výsledky studií bezpečnosti jednotlivých hormonů a jejich kombinací následovně:
Významným faktorem, který se podílí na míře výskytu NÚ, je aplikační forma. Perorální podání ovlivňuje jaterní metabolismus a zasahuje do syntézy koagulačních faktorů, lipidů a žluči výrazněji než podání transdermální nebo vaginální. Jak ovšem přednášející správně dodal, i když je transdermální forma preferována, můžeme v reálu narazit na nedostupnost konkrétních přípravků.
Ženy se často snaží řešit klimakterické potíže (hlavně návaly horka) přírodními prostředky. V lékárnách jsou dostupné doplňky stravy (méně pak léčivé přípravky) s obsahem fytoestrogenů, ploštičníku větevnatého nebo třezalky tečkované. Nesmějí však být nikdy doporučeny ke zvládání návalů ženám, které překonaly karcinom prsu.
Profesor Trávník v závěru zkonstatoval, že HRT bezpochyby přináší zdravotní benefity. Je ovšem třeba pečlivě volit konkrétní hormony, způsob podání a aplikační schéma, a to s přihlédnutím k aktuálním možnostem.
MUDr. Eva Jirsová z oddělení farmakovigilance Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se věnovala podávání léků během laktace, respektive nejvýznamnějším faktorům, které v této souvislosti ovlivňují míru rizika pro kojence. Zásadní je mimo jiné množství léčiva přijatého dítětem během kojení. Farmaceutické společnosti z etických důvodů neprovádějí analýzy hladin léčivé látky v mateřském mléce; pro orientační představu tak existuje tzv. relativní dětská dávka. Její hodnotu, pokud je známá, stejně jako možnou výši rizika lze dohledat v databázi LactMed. Tu provozuje Národní lékařská knihovna USA a informace jsou dostupné i v mobilní aplikaci.
Přednášející připomněla, že mezi nejobvyklejší nežádoucí účinky léku projevující se u kojence se řadí spavost, útlum, neprospívání, koliky, případně vyrážka. V každém případě však existuje jen minimum léčiv, při jejichž podávání by bylo kojení zcela vyloučené. Benefity mateřského mléka naopak stále převažují nad riziky spojenými s farmakoterapií matky a předčasným odstavením dítěte. Jak vyplynulo na závěr, základem úspěchu je nejen správná volba léčiva, ale především dobrá informovanost a spolupráce kojící matky.
(zemt)
Zdroje:
1. Trávník P. Nové pohledy na hormonální substituci. XXXV. lékárnické dny, Ostrava-Vítkovice, 5. 10. 2019.
2. Jirsová E. Podávání léčiv při kojení. XXXV. lékárnické dny, Ostrava-Vítkovice, 5. 10. 2019.
