Tuberkulóza je vysoce nakažlivé infekční onemocnění vyvolané bakterií Mycobacterium tuberculosis, bez léčby mnohdy smrtelné. Zdrojem nákazy je nemocný člověk. Do rizikových skupin spadají lidé s oslabenou imunitou, pacienti s HIV, diabetici, podvyživení jedinci.
Prvotní stadium nemoci obvykle probíhá bez výrazných příznaků; poté nastupují teplota, malátnost, úbytek tělesné hmotnosti. Typická je plicní forma choroby s bolestí na hrudi, nočním pocením, horečkami, v pozdním stadiu přichází vykašlávání krve. Bakterie může napadnout také kosti, trávicí soustavu, eventuálně mízní uzliny.
Nejvyšší výskyt nemocných tuberkulózou udávají rozvojové země Afriky a Asie. Přehled vede Indie, která se podílí na celkovém počtu nemocných tuberkulózou neuvěřitelnými 27 %, za ní následují Čína (9 %), Indonésie (8 %), Filipíny (6 %), Pákistán (6 %), Nigérie (4 %), Bangladéš (4 %) a Jihoafrická republika (3 %). Současný stav je poznamenán stále se zvyšujícím výskytem bakteriálních kmenů rezistentních vůči léčbě antibiotiky.
Základní preventabilní ochranná opatření tvoří očkování, izolace nemocných a jejich léčba. V bývalém Československu bylo v roce 1953 zahájeno plošné očkování vakcínou BCG a díky tomu se podařilo výskyt choroby markantně snížit. V současnosti je povinné očkování omezeno na rizikové skupiny.
Obdobně bylo zahájeno očkování proti tuberkulóze i ve Velké Británii, opět v roce 1953, a to u dětí ve věku 14 let. Očkovací kampaň byla úspěšná, nicméně v roce 1960 bylo zjištěno, že výskyt tuberkulózy je v zemi vyšší u migrantů, kteří přišli z rozvojových zemí. Proto došlo ke změně očkovací strategie a vakcína byla nabízena převážně novorozencům a dětem předškolního věku původem z rizikových zahraničních oblastí. Nicméně stále pokračovalo očkování dětské populace ve věku 10−14 let, a to až do roku 2005, kdy byly počty nemocných tak malé, že bylo možné od plošného očkování upustit. V současnosti je vakcinační program ve Velké Británii zacílen jen na novorozence a děti z rizikových skupin obyvatel.
Na světě existuje hned několik pracovišť, která vyvíjejí novou vakcínu proti tuberkulóze. Nyní jsou tyto očkovací látky v různých stadiích klinických testů. Jedná se o velmi různorodě konstruované očkovací látky − celobuněčné vakcíny, vakcíny využívající adjuvantní proteiny, ale i vektorové subjednotkové vakcíny. Většina z nich je zaměřena na prevenci výskytu tuberkulózy mezi adolescenty a dospělými osobami.
Velmi slibně v tuto chvíli vypadá kandidátní vakcína M72/AS01, jejíž testování (již pokročilé, ve fázi IIb) probíhá v Keni, Jihoafrické republice a Zambii, což jsou oblasti s vysokým výskytem latentní tuberkulózy. Účinek této vakcíny je tak vysoký, že WHO považuje její testování za průlomové, jak zaznělo v nedávné době jednak během Světového pneumologického kongresu v indickém Hajdarábádu a jednak v rámci setkání WHO v Ženevě, svolaného právě kvůli slibným výsledkům této vakcíny. Zmiňovaná očkovací látka nejprve úspěšně prošla testováním na zvířecích modelech od myší po primáty a posléze byla podána celkem 3500 osobám v již zmíněných afrických státech. Působí na imunitní systém, který zásadně posiluje vůči bakteriím vyvolávajícím tuberkulózu. Nicméně vědci se shodli na nutnosti pokračovat v testování v lidské populaci a rozšířit počet respondentů ještě před udělením licence. Očekává se, že k uvedení vakcíny na trh by mohlo dojít v roce 2028.
(boš)
Zdroje:
1. Tait D. R., Hatherill M., Van Der Meeren O. et al. Final analysis of a trial of M72/AS01E vaccine to prevent tuberculosis. N Engl J Med 2019; 381 (25): 2429−2439, doi: 10.1056/NEJMoa1909953.
2. Pang Y., Zhao A., Cohen C. et al. Current status of new tuberculosis vaccine in children. Hum Vaccin Immunother 2016; 12 (4): 960−970, doi: 10.1080/21645515.2015.1120393.
3. Khader S. A., Divangahi M., Hanekom W. et al. Targeting innate immunity for tuberculosis vaccination. J Clin Invest 2019; 129 (9): 3482−3491, doi: 10.1172/JCI128877.
