Logo  proLékárníky.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékárníky.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky

    Top novinky

    Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE
    Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    9
    Časopis českých lékárníků
    2026:Číslo 9
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Jak citlivě získat a udržet pozornost pacienta, který je myšlenkami jinde
    Nové léčivé přípravky doporučené pro použití v EU – červen 2026
    Rozhovor místo výslechu aneb jak se ptát citlivě a srozumitelně
    „A ještě jedna věc…“ − jak zvládnout konzultaci, která nebere konce

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Kardiak v lékárně: Na co si dát pozor při výdeji léků a konzultaci?
    Doc. Ludmila Brunnerová: PL mají v péči o ženy s gestačním diabetem dvě klíčové role
    Prof. Michal Kršek: Pravidla podávání levothyroxinu v praxi PL jsou jednoduchá
    Proč je u pacientů se srdečním selháním edukace stejně důležitá jako medikace
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
PLK logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Lifestyle
  • Kazuistiky
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékárníky.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékárníky.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Nobelova cena letos udělena za objevy vedoucí k vývoji mRNA vakcín

9. října 2023
3 min čtení
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii či medicínu získali Katalin Karikó a Drew Weissman za své objevy modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín.

Dlouhá cesta od krav ke koronaviru

Termín „vakcína“ poprvé použil v 18. století Edward Jenner. Odvodil ho z latinského vacca, tj. kráva. Jenner experimentoval s imunizací proti pravým neštovicím pomocí inokulace materiálem z lézí kravských neštovic a jeho metoda očkování se ukázala jako účinná. Po necelém století na tento úspěch navázal Louis Pasteur, který vyvinul živou atenuovanou vakcínu proti vzteklině.

Reklama

V 19. století byla objevena řada mikroorganismů a teorie o infekčním původu onemocnění začala být všeobecně uznávaná. Na začátku 20. století byly vyvinuty první vakcíny založené na oslabených bakteriálních toxinech (toxoidech), což umožnilo očkování proti záškrtu a tetanu. S rozvojem laboratorních metod bylo ve 30. letech 20. století možné zavést metodiku kultivace virů na chorioalantoidních membránách kuřecích embryí a podařilo se připravit vakcínu proti chřipce či žluté zimnici. Se zavedením tkáňových kultur do praxe pak nastal bouřlivý rozvoj očkování proti virům zahájený vakcínou proti poliomyelitidě, následovaly očkovací látky proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím. [1]

Reklama

Přínos molekulární biologie

Pokroky v molekulární genetice umožnily vývoj vakcín založených na jednotlivých složkách virů. K imunizaci lze využít virové proteiny připravené rekombinantními technikami, tedy překladem části virového genomu a izolací výsledného proteinu z tkáňové kultury. Takto se připravuje například vakcína proti hepatitidě B nebo lidskému papilomaviru (HPV).

Alternativně je možné vyhnout se přípravě virového proteinu tím, že se část genetické informace patogenního viru přenese do neškodného virového nosiče, tzv. vektoru. Po injekci vektoru nesoucího genetickou informaci patogenu do lidského organismu dochází k produkci virového proteinu přímo v lidských buňkách a nastartuje se imunitní reakce. Na tomto principu funguje například vakcína proti ebole.

Výroba vakcín založených na celých virech nebo jejich proteinech i produkce vektorových vakcín však vyžaduje použití velkoobjemových tkáňových kultur. To je velmi náročné na lidské i finanční zdroje a limitující pro rychlou odpověď při epidemiích. Vědci se proto již dlouhou dobu snažili vyvinout technologie výroby vakcín nezávislé na tkáňových kulturách. [2]

Jak využít molekulárního poslíčka?

Genetická informace pro výrobu proteinů zakódovaná v deoxyribonukleové kyselině (DNA) se v buňkách nejprve přepisuje do tzv. mediátorové ribonukleové kyseliny (messenger RNA –⁠ mRNA), která se poté využívá jako templát pro syntézu proteinů. Již v 80. letech 20. století byly vyvinuty metody pro produkci mRNA mimo buňky, tzv. in vitro transkripce. Vzápětí se začaly rodit nápady na její využití v medicíně, ale objevilo se mnoho překážek.

In vitro připravená mRNA se považuje za nestabilní a její podání do organismu vyžadovalo vývoj sofistikovaných lipidových vehikul. Takto připravená mRNA také způsobuje zánětlivé reakce. Nadšení pro klinický vývoj technologií založených na mRNA zůstávalo poněkud vlažné.

Klíčové objevy

Biochemička Katalin Karikó se však nenechala odradit a na počátku 90. let při svém působení na Pensylvánské univerzitě navázala spolupráci s imunologem Drewem Weissmanem. Společně se zaměřili na mechanismy, jimiž různé typy RNA interagují s imunitním systémem.

Objevili, že dendritické buňky, které zastávají důležité funkce v procesech imunitní surveillance a aktivace imunitní odpovědi indukované vakcínami, rozpoznávají in vitro transkribovanou mRNA jako cizí látku. To vede k jejich aktivaci a uvolnění zánětlivých signálních molekul. Proč se však tělo brání mRNA připravené in vitro, když mRNA ze savčích buněk zánětlivou reakci nespouští?

Modifikace bází a zánětlivá odpověď

Karikó a Weissman si uvědomili, že nukleosidové báze v RNA ze savčích buněk jsou často chemicky modifikované, zatímco mRNA připravená in vitro obsahuje pouze „základní“ báze adenin, uracil, guanin a cytosin. Aby otestovali hypotézu, že právě absence chemických modifikací bází je zodpovědná za zánětlivou reakci, připravili různé varianty mRNA s různými chemickými modifikacemi a zkoumali reakci dendritických buněk. Výsledky byly pozoruhodné –⁠ po zahrnutí modifikovaných bází do mRNA zánětlivá reakce téměř vymizela (viz obr.). Tento převratný objev byl publikován v roce 2005. [3]

   

Obr.  Modifikace ribonukleosidových bází blokuje sekreci mediátorů zánětlivé reakce a zvyšuje produkci překládaného proteinu.

   

   

Ve svých dalších studiích Karikó s Weismanem ukázali, že podání mRNA připravené s modifikovanými bázemi vedlo ke značně zvýšené produkci proteinů oproti nemodifikované mRNA. [4, 5] Modifikace nukleosidových bází tedy odstranila zásadní překážky na cestě ke klinické aplikaci mRNA.

První mRNA vakcíny

V roce 2010 pracovalo na mRNA vakcínách několik biotechnologických společností. Vyvíjena byla například vakcína proti viru zika nebo viru blízkovýchodního respiračního syndromu (MERS). Po vypuknutí pandemie COVID-19 na jaře roku 2020 se v rekordní době podařilo připravit dvě mRNA vakcíny s modifikovanými bázemi založené na povrchových proteinech viru SARS-CoV-2. Jak fungují, jsme srozumitelně přiblížili v jednom z našich dřívějších článků.

Flexibilita a rychlost zachraňují životy

Hlavní výhodou technologie in vitro přípravy mRNA vakcín je flexibilita a rychlost, s jakou mohou být vyvinuty. S využitím této technologické platformy se počítá ve vývoji vakcín proti jiným infekčním onemocněním a v budoucnu se očekává i možnost jejího využití pro cílené podání terapeutických proteinů nebo pro léčbu některých typů nádorových onemocnění.

(este)

Zdroje:
1. Saleh A., Qamar S., Tekin A. et al. Vaccine development throughout history. Cureus 2021; 13 (7): e16635, doi: 10.7759/cureus.16635.
2. The Nobel Prize in physiology or medicine 2023. The Nobel Assembly at Karolinska Institutet, 2023 Oct 02. Dostupné na: www.nobelprize.org/prizes/medicine/2023/press-release
3. Karikó K., Buckstein M., Ni H., Weissman D. Suppression of RNA recognition by Toll-like receptors: the impact of nucleoside modification and the evolutionary origin of RNA. Immunity 2005; 23 (2): 165–175, doi: 10.1016/j.immuni.2005.06.008.
4. Karikó K., Muramatsu H., Welsh F. A. et al. Incorporation of pseudouridine into mRNA yields superior nonimmunogenic vector with increased translational capacity and biological stability. Mol Ther 2008; 16 (11): 1833–1840, doi: 10.1038/mt.2008.200.
5. Anderson B. R., Muramatsu H., Nallagatla S. R. et al. Incorporation of pseudouridine into mRNA enhances translation by diminishing PKR activation. Nucleic Acids Res 2010; 38 (17): 5884–5892, doi: 10.1093/nar/gkq347.

Populární články

Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Veganství, respektive vegetariánství představuje pro lékárníky specifické výzvy –⁠ od identifikace nutričních deficitů až po komplexní poradenství ohledně vhodných doplňků a léčiv. Následující článek přináší ucelený přehled nejdůležitějších rizikových živin, poskytuje praktická doporučení pro suplementaci a upozorňuje na komplikace při identifikaci veganských přípravků v lékárenské praxi.
Z medicíny
Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění − „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Dnešní vydání „jednohubek“ tentokrát pojmeme více monotematicky než jindy −⁠ podíváme se totiž na několik novinek z oblasti klinického výzkumu onkologických onemocnění a jejich farmakoterapie, jež byly prezentovány v uplynulých měsících. Mimo jiné představíme nové slibné režimy léčby karcinomů pankreatu či plic nebo možnost potlačení častých nežádoucích účinků spojených s protinádorovou terapií na bázi anti-EGFR. Nejprve však poodhalíme potenciální ochranný vliv olivového oleje ve spojitosti s hormonálně negativními typy karcinomu prsu.
Z medicínyTéma měsíce
Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Zrychlené schválení elamipretidu americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) představuje historický milník v léčbě mitochondriálních onemocnění. Jde o první terapii cílenou na poruchu kardiolipinu a současně první schválený lék pro pacienty s Barthovým syndromem –⁠ ultravzácným život ohrožujícím onemocněním, které postihuje především chlapce.
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Do elektronického receptáře individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) přibyla během roku 2025 řada receptur pro lékové formy typu gelu. S tímto trendem však rostou i nároky na jejich správnou přípravu. Následující prakticky laděný článek se proto zaměřuje na charakteristiku gelotvorných látek a ukazuje na možná úskalí technologických postupů.
Z medicíny
Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Evropská léková agentura (EMA) ve svém zpravodaji informovala o vydání stanoviska Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) pro 15 nových léčivých přípravků (LP), kterým doporučil udělení registrace. U dalších 8 pak doporučil rozšíření nebo zavedení nové indikace.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

Železo, paměť i samoléčba infekcí –⁠ poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Správně položená otázka a srozumitelná rada tvoří základ úspěšné samoléčby. Podzimní blok konferencí SAPERE proto přinesl pětici prakticky zaměřených přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti samoléčby a lékárenské péče. Následující přehled shrnuje hlavní poznatky a doporučení z jednotlivých vystoupení.
Z medicíny
Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Akné celosvětově přibývá, očkování proti chřipce zásadně pomáhá předcházet hospitalizacím a reakci na vakcínu může ovlivňovat střevní mikrobiota. U migrény zase stojí za pozornost souvislost délky spánku a stresu s četností bolestí hlavy. Nabízíme čtyři čerstvé „jednohubky“ z aktuálního klinického výzkumu.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
InfografikaZ medicíny
INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

2. listopadu 2026
2. listopadu 2026
Umělou inteligenci (AI) v souvislosti se zdravím používá polovina Čechů; mezi lidmi ve věku 18–34 let je to dokonce 76 %. „Diagnóze“ nabídnuté AI však pouze 2 % respondentů věří natolik jako závěrům lékařů. STADA Health Report 2026 vedle otevřenosti novým technologiím ukazuje také vysokou spokojenost s českým zdravotnictvím a přetrvávající rezervy v prevenci.
Z medicíny
Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

29. října 2026
29. října 2026
Nové poznatky mohou otevřít cestu k léčbě, ale také upozornit na její rizika či zpochybnit očekávaný přínos. Suzetrigin přináší první povzbudivé výsledky u refrakterních bolestí hlavy, zatímco užívání anti-CGRP protilátek v časném těhotenství provází bezpečnostní otazník. Další dvě práce, jež jsme vybrali pro toto vydání „jednohubek“, potom zkoumají bezpečnost vaginálních estrogenů po karcinomu endometria a přínos hormonální léčby přidané k pooperační radioterapii karcinomu prostaty.
Z medicíny
Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

28. října 2026
28. října 2026
Domácí měření krevního tlaku (TK) se za poslední dvě desetiletí výrazně změnilo. Starší digitální tonometry měly jediný úkol –⁠ změřit systolický a diastolický TK –⁠ a jednotlivé modely se lišily především designem nebo velikostí displeje. Moderní přístroje dnes dokážou nabídnout mnohem víc. Které funkce jsou vhodné pro různé skupiny pacientů a jak se v nabídce moderních tonometrů orientovat?
Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Z medicíny
Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025

Genovka proti Huntingtonovi, mužské gely proti početí a důkazy proti bludům −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/12

Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025

Alkohol, zima a léky −⁠ sezónní rizika interakcí očima lékárníka

Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Parafiny v rukou lékárníka: Proč je technologie potřebuje a mýty zneužívají?

Téma: Technologie léků7. ledna 2026
Téma: Technologie léků7. ledna 2026

Kompetence lékárníků v Evropě –⁠ čím je možné se inspirovat

Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Z medicíny
Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Genovka proti Huntingtonovi, mužské gely proti početí a důkazy proti bludům −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/12

Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025

Parafiny v rukou lékárníka: Proč je technologie potřebuje a mýty zneužívají?

Téma: Technologie léků7. ledna 2026
Téma: Technologie léků7. ledna 2026

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025

Alkohol, zima a léky −⁠ sezónní rizika interakcí očima lékárníka

Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025

Kompetence lékárníků v Evropě –⁠ čím je možné se inspirovat

Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026