Propranolol-hydrochlorid (dále jen propranolol) je neselektivní betablokátor bez vnitřní sympatomimetické aktivity. S ohledem na nedostupnost registrovaných přípravků v odpovídajících silách a lékových formách představuje použití farmaceutické suroviny často jedinou cestu k zajištění adekvátní a bezpečné farmakoterapie, zejména v pediatrické populaci.
Propranolol je bílý nebo téměř bílý krystalický prášek bez zápachu a s hořkou chutí. Ačkoliv je dobře rozpustný ve vodě, závisí jeho rozpustnost velmi silně na pH vehikula.
Stabilita propranololu je nejvyšší ve vodném prostředí s kyselým pH, ideálně v rozmezí 2,8–4,0. V alkalickém prostředí dochází k jeho rychlému rozkladu, který je spojen s oxidací isopropylaminového postranního řetězce, snížení pH a změnou barvy roztoku. K udržení pH se využívají například kyselina citronová, její kombinace s hydrogenfosforečnanem sodným nebo komerčně dostupné hydrofilní základy s pufrem na bázi kyseliny citronové a citrátu sodného. K úpravě chuti se osvědčil Sirupus simplex nebo Sirupus aurantii.
V perorálním hydrofilním základu SyrSpend SF pH4, který kromě vhodného pH obsahuje i složku maskující nepříjemnou chuť, je propranolol paradoxně dispergován, čímž se však zajišťuje jeho vyšší stabilita, a tím i delší trvanlivost přípravku. SyrSpend SF pH4 je k dispozici ve dvou formách. Stabilitní studie pro koncentraci roztoku 1 mg/ml propranololu prokázaly v případě tekutého roztoku (Liquid) dobu použitelnosti 3 měsíce (při 15–25 °C), suchého prášku určeného k rekonstituci s vodou 2 měsíce (při 2–8 °C).
U vícedávkových tekutých přípravků je nutná konzervační složka (parabeny, sorban draselný). Doba použitelnosti závisí na konkrétním složení. Přípravky bez konzervační přísady (s použitím pouze čištěné vody) je nutné uchovávat při 2–8 °C a spotřebovat do 7 dnů. V ostatních případech bývá trvanlivost minimálně jeden měsíc.
Pro lokální dermatologickou aplikaci lze propranolol zapracovat do komerčních základů typu Pentravan, BasiFarm cremor nebo AquaNeoFarm unguentum.
Hlavní a nejčastější indikací u dětí je infantilní hemangiom, méně často arytmie nebo hypertenze. Léčba hemangiomu se obvykle zahajuje ve věku 5 týdnů až 5 měsíců a dávkování je striktně individuální, založené na hmotnosti dítěte. Obvykle se začíná nižší dávkou (např. 0,6–1 mg/kg/den) a postupně se titruje na cílovou dávku 1,7–3 mg/kg/den, rozdělenou do 2–3 denních dávek.
Mezi off label použití patří zmírnění fyzických příznaků úzkostných stavů (tremor, tachykardie), kdy se dávky pohybují od 10 do 40 mg 3−4× denně a propranolol se plní do želatinových tobolek.
Sotalol hydrochlorid (dále jen sotalol) je neselektivní betablokátor s výraznějšími antiarytmickými účinky než propranolol. Vzhledem k tomu, že v Česku jsou dostupné jen perorální tablety s obsahem 80 a 160 mg, je pro pediatrické pacienty s potřebou pouze jednotek miligramů individuální příprava naprosto nezbytná. Mezi hlavní indikace se řadí supraventrikulární tachyarytmie i tachykardie a těžké symptomatické komorové tachyarytmie včetně jejich profylaxe.
Sotalol má podobné vlastnosti jako propranolol – je to bílý krystalický prášek s hořkou chutí, snadno rozpustný ve vodě. Je však stabilnější v rozmezí pH 4–5, což umožňuje kombinaci s konzervační složkou sorbanem draselným. K úpravě pH se využívá citrátový pufr, pro maskování chuti sladidla nebo prostý sirup.
Perorální roztoky s obsahem sotalolu se obvykle připravují rozpuštěním léčivé látky v čištěné vodě; u novorozenců se preferuje použití vody pro injekci. Tekutá léková forma vyžaduje zejména u malých dětí přesné stanovení hmotnosti jedné kapky a v ní obsaženého léčiva, což může být u různých typů kapátek rozdílné. Proto jsou vhodnou alternativou pro precizní dávkování želatinové tobolky, jejichž obsah se těsně před podáním vysype do tekutiny.
Věk a další faktory se musejí zohledňovat i při stanovování doby použitelnosti a výběru konzervačních složek. Perorální roztoky bez antimikrobiálních přísad (typicky pro novorozence) se uchovávají v chladničce maximálně 7 dnů, sirupy či roztoky s glycerolem i konzervační složkou 1–3 měsíce v závislosti na prokázané stabilitě.
Dávkování sotalolu u dětí je velmi individuální a přepočítává na mg/kg/den nebo mg/m2/den. Studie naznačují, že dávkování dle tělesné hmotnosti je bezpečnější. Doporučená zahajovací dávka je obvykle 2 mg/kg/den rozdělená do 3 denních dávek, postupně se může zvyšovat.
Nifedipin je blokátor vápníkových kanálů L-typu 1. generace ze skupiny dihydropyridinů. Má podobu žlutého krystalického prášku, který je prakticky nerozpustný ve vodě a špatně rozpustný i v propylenglykolu. Magistraliter příprava s nifedipinem přináší 2 zásadní výzvy − již zmíněnou nerozpustnost ve vodě a vysokou fotolabilitu, tedy citlivost na světlo, která vede k rychlé degradaci léčiva.
Příprava by měla probíhat při omezeném osvětlení s co nejkratší dobou expozice světlu. Pro polotuhé lékové formy se používají neprůhledné obaly, například kelímky typu Unguator. Pacienty je nezbytné důsledně instruovat o nutnosti chránit přípravek před světlem i při skladování a běžném používání.
V koncentracích 0,2–0,3 % se nifedipin uplatňuje v léčbě vysoce bolestivých chronických i akutních análních fisur, u kterých je obtížné hojení způsobeno nedostatečnou anodermální perfuzí. Mechanismus účinku spočívá v relaxaci hladkého svalstva cév a sfinkteru včetně vazodilatace a zlepšení prokrvení. Pro zvýšení komfortu pacienta a snížení bolestivosti se často zapracovává společně s lidokainem do formy krému. Doporučená doba aplikace je 4–8 týdnů, nanáší se množství krému o velikosti přibližně hrášku na oblast rektálního otvoru a jemně se rozetře.
Pro tento účel je vhodným základem Basiscreme DAC – krémový emulzní základ typu olej ve vodě. Obsahuje lipofilní složky, jako je cetylstearylalkohol a vazelína, které napomáhají částečnému rozpuštění lipofilních látek (nifedipinu), a hydrofilní fázi umožňující rozpuštění lidokain-hydrochloridu.
Prezentované informace mohou sloužit jako praktické vodítko v každodenní lékárenské praxi. Vždy je však nutné zohlednit specifické potřeby pacienta a zajistit kvalitu, účinnost a bezpečnost připravovaných léčivých přípravků. V případě nejasností ohledně technologického postupu nebo vhodnosti zvoleného základu je nezbytné vycházet z aktuálně dostupné odborné literatury, případně konzultovat problematiku s pracovištěm, které se specializuje na individuální přípravu léčiv.
(zemt)
Zdroje:
1. Ren L., Xu X., Liu X. et al. Recent advances in propranolol hydrochloride formulations for the treatment of infantile hemangiomas. Drug Des Dev Ther 2025; 19: 1163–1183, doi: 10.2147/DDDT.S496847.
2. Paraschiv M., Daescu M., Bartha C. et al. Complex spectroscopy studies of nifedipine photodegradation. Pharmaceutics 2023; 15 (11): 2613, doi: 10.3390/pharmaceutics15112613.
3. Klovrzová S., Zahálka L., Kříž T. et al. Extemporaneous sotalol hydrochloride oral solutions for use in paediatric cardiology: formulation and stability study. Eur J Hosp Pharm 2016; 23 (1): 33–37, doi: 10.1136/ejhpharm-2015-000711.
4. Elektronický receptář individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP). Česká lékárnická komora, 2025. Dostupné na: www.iplprecept.cz
5. Magistraliter receptury užívané v gastroenterologii. Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP, 2022. Dostupné na: www.cgs-cls.cz/wp-content/uploads/2022/05/magistraliter-receptury.pdf
