Údaje o celkové prevalenci onychomykóz v Evropě hovoří o 4,3 %. Vyšší výskyt nacházíme u starší populace, jednak vlivem horší periferní cirkulace, jednak v důsledku pomalejšího růstu nehtů a jejich nižší kvality.
Nejčastější příčinou vzniku onychomykóz jsou dermatofyta, tedy houby, které ke svému růstu potřebují keratin – typicky rod Trichophyton. Jsou velmi odolné a především v tmavém a vlhkém prostředí dokážou přežívat opravdu dlouho. Na chodidlech se někdy objevují plísně (Scopulariopsis, Scytalidium, Aspergillus, Fusarium či Acremonium), na rukou zase kvasinky (Candida).
Podstatou onychomykózy je proniknutí houby do struktury nehtu, nejčastěji na chodidlech. Nehet samotný je spojen s nehtovým lůžkem vrstvou pevných průhledných keratinizovaných buněk. Lůžko a matrix (část, ze které nehet vyrůstá) představují jediné prokrvené složky nehtu. Poškození struktury nehtu může ovlivnit jeho růst, tvar či velikost a vytvořit prostor pro infekci. Onychomykózy vstupují do nehtu nejčastěji jeho volným okrajem, okolními rýhami nebo poškozenou kůžičkou. Infikovaná je oblast pod samotným nehtem, nicméně houby produkují hyperkeratotický uzel, který obsahuje klastry větvících se filament (hyfy) a je označován termínem dermatofytom. To časem vede k deformaci až nadzvednutí nehtu, křehkosti a změně barvy, v důsledku těchto změn se může vyskytnout i související akutní bolest. Abnormální tloušťka nehtu může vyústit v rozpad měkkých tkání či infekci vedoucí k zánětu podkoží, ulceraci nehtového lůžka, případně dokonce osteomyelitidě.
Některé atypické projevy na nehtech mohou být pro pacienty znepokojující, avšak o onychomykózu se nejedná. Mezi ně patří:
Optimálně by měl onychomykózu vyšetřit lékař, a to odebráním vzorku pro mikroskopické vyšetření a určení citlivosti patogenu. K lékaři je dobré jít s odrostlými, nikoliv ostříhanými nehty a před zahájením jakékoliv léčby, která by mohla vést k falešně negativním výsledkům. Následující faktory je vhodné zvážit a při jejich pozitivitě se doporučuje odeslat pacienta k lékaři:
Vzhledem k anatomii nehtu se při lokální aplikaci výrazně snižuje koncentrace léčiva – až 1000×. Monoterapie antifungálními léčivy by měla být omezená na povrchovou bílou onychomykózu, časnou DLSO s postižením maximálně 20 % nehtu nebo při kontraindikaci systémové léčby. Před použitím topických léčiv se doporučuje opilovat povrch nehtu jednorázovým pilníkem, nehet očistit a osušit. Vzhledem k časté rekurenci se i po úspěšné terapii doporučuje pokračovat v preventivní aplikaci lokálních antimykotik. Mezi používané přípravky patří:
Systémová (případně kombinovaná) a fotodynamická terapie jsou v režii lékaře.
Úplné odstranění infekce může trvat až 18 měsíců a po celou dobu je nutné dodržovat přísnější hygienické zásady – denní mytí nohou včetně důkladného vysušení a minimalizace vlhkého, teplého prostředí pro chodidla. Důležité jsou padnoucí boty, neboť správnou obuví se předchází mechanickému poškození nehtů a nedochází k podpoře pocení, stejně tak je třeba nosit nesyntetické a antimikrobiální ponožky. V rámci prevence reinfekce je vhodné zcela vyměnit obuv i ponožky. Na postižené nehty se nesmí aplikovat kosmetický lak a neměly by se stříhat příliš nakrátko. Samozřejmostí by mělo být používání osobních nůžek na nehty a chození v obuvi na veřejnosti (bazény...).
(mir)
Zdroj: Yau M., Soni A., Siu W. L. How to treat fungal nail effectively. The Pharmaceutical Journal 2018; 301: 7919, doi: 10.1211/PJ.2018.20205630. Dostupné na: www.pharmaceutical-journal.com/cpd-and-learning/learning-article/how-to-treat-fungal-nail-effectively/20205630.article
