Zimní konference „Ve víru změn“

„Jsem profesí chirurg a chirurgie mě baví, je to dynamický a akční obor. Přesto si troufnu říct, že z pohledu nové legislativy, ať už jde o eRecept nebo ochranu proti padělkům, je lékárenství mnohem akčnější.“ To řekl ředitel Nemocnice Jihlava doktor Lukáš Velev, který konferenci zahájil a navnadil posluchače na přednáškový blok věnovaný Nařízení Evropské komise k „protipadělkové směrnici“ FMD.

Následně Martin Šimíček z nemocniční lékárny FNUSA Brno shrnul informace o genezi pilotního testování systému a navázal na svůj příspěvek z Jarní konference, kdy ještě nebylo možné z pilotního ověřování prezentovat nic. V průběhu celého bloku, který z pohledu dodavatele lékárenského software doplnil Jan Šípek (Apatyka servis s. r. o.) a z pohledu distributora Olga Hanzlíčková (Phoenix lékárenský velkoobchod s. r. o.), se malým přeřeknutím podařilo resortní ministerstvo přejmenovat na Ministerstvo zajímavostí. Problematiku FMD by pravděpodobně dostal na starosti Odbor záhad.

Z následné diskuse vyplynuly i vážné komplikace, které je nutné urychleně vyřešit. FMD totiž nesmírně komplikuje individuální dovoz léčivých příspěvků a také dostupnost léčivých přípravků v režimu specifického léčebného programu. Kromě toho se podařilo objevit i jednu (!) výhodu označování balení léků 2D kódem. V něm je totiž ukryt i jedinečný kód léku bez ohledu na to, pod jakým číslem je registrován. To by mohlo být využitelné pro automatické objednávání a párování skladových položek a eliminovat opakované objednávky v případě, že je do lékáren dodán správný přípravek.

To samozřejmě okamžitě nastartovalo diskusi o nových smluvních podmínkách lékárenského velkoobchodu Phoenix, který plánuje účtovat za každé balení vrácené z lékárny částku 25 Kč.

Důležitým hostem diskusního bloku Aktuální otázky lékové politiky a zdravotnické legislativy byl náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel, který, mimo jiné, komentoval vystoupení kolegyně Ľubici Slimákové ze Slovenska. Ta ve svém příspěvku sumarizovala nevýhody slovenského emergenčního systému dodávek nedostupných léků. Zejména jeho roztříštěnost, kdy má každý výrobce svůj vlastní způsob a lékárník před objednáním musí na webu slovenského Ministerstva zdravotnictví zjistit jaký. To s sebou nese i obrovský nárůst administrativy, protože systémy nejsou propojené (ani jednoduše propojitelné) s lékárenskými informačními systémy a celá agenda probíhá paralelně. Vzhledem ke znění zákona hrozí lékárně pokuta při nepřevzetí objednávky v termínu a lékárny musí zajistit přejímku v intervalu 48 hodin včetně víkendových dnů (nebo neobjednávat ve čtvrtek, pátek a sobotu). A kromě toho, že emergenční systém není použitelný pro hospitalizovaného pacienta, není často dostupný vůbec, protože výrobci opakovaně (někteří i 3x ročně) žádají o vyřazení z kategorizace, aby se vyhnuli povinnosti dodávat v emergenčním režimu.

Ministerský náměstek odmítnul všechna tato rizika, ze kterých prý se při přípravě českého systému poučili. Mírný nárůst administrativy ovšem nevyloučil.

Obtížně stravitelnou právní matérii o centrálních nákupech, tendrech a elektronických tržištích se pro účastníky konference snažili zjednodušit Kateřina Davidová a Libor Štajer z advokátní kanceláře KMVS.

Právní zástupce komory Jaroslav Maršík znovu dokázal, že i na nejzapeklitější implementační oříšek lze najít vtipný pohled, pokud tedy máte růžové brýle a nevadí vám, že vám smíchy tečou hořké slzy prozření. Část jeho vystoupení z konference jsme upravili i pro toto číslo a jako „Horkou věštbu“ ji můžete najít na straně 29.

Do programu zimní konference se samozřejmě dostala i problematika klinické farmacie, biologická léčba, okénko EAHP a také kurs kritického myšlení. Organizátorům konference se znovu podařilo přinést alespoň některé odpovědi na otázky, ­které generuje záplava nových předpisů, nařízení, příkazů, dopisů a rozhodnutí. Další odpovědi budeme společně hledat na jarním pokračování. Program deváté Jarní konference (30.–31. 5. 2019) už se připravuje.

Stanislav HAVLÍČEK

Foto: Petr Horák