Světové dny zdraví - březen


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 3, s. 31

V březnu si připomínáme z významných dnů ve zdravotnictví, resp. z me­zi­ná­rod­ních či světových dní věnovaných pro­blematice zdraví, hned několik dní. Například Mezinárodní den pro od­stra­ně­ní rasové diskriminace, Světový den ledvin, Světový den vody, Světový den boje proti tuberkulóze, Mezinárodní den sluchu a slyšení, Světový den Downova syndromu, Světový týden glaukomu, Evropský den mozku, Světový den spánku. K dalším se řadí:

Den jódu (Mezinárodní den jódu nebo Světový den jódu)

Den jódu, který připadá na 6. březen, poprvé vyhlásil Český výbor pro UNICEF v roce 1999 ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) na pod­nět prof. Françoise Délange. Jedná se o propagační kampaň pro ­širokou veřejnost.

V současnosti se můžeme rovněž setkat s dalším dny, které se věnují tematice významu jódu a jeho deficitu. Bývají označovány jako Den světového nedostatku jódu (World Iodine Deficiency Day) či Den prevence (zdravotních poruch z) globálního nedostatku jódu (Global Iodine Deficiency Disorders Prevention Day) a jsou připomínány 21. října. Kromě nich je několik dalších dní věnovaných problematice nemocí štítné žlázy, což situaci nezpřehledňuje:

  • Světový den zdravotních poruch nedostatku jódu (World Iodine Deficiency Disorder Day) byl poprvé slaven 5. května 1994 v Číně.
  • Světový den štítné žlázy (World Thyroid Day) byl poprvé slaven 25. května 2008.
  • Týden povědomí o štítné žláze, resp. Týden štítné žlázy (Thyroid Awareness Week) byl poprvé slaven 25.–31. května 2009. Ten si například připomínáme v květnu i v ČR.
  • Měsíc povědomí o rakovině štítné žlázy (Thyroid Cancer Awareness Month) byl poprvé slaven v září 2000.
  • Měsíc povědomí o štítné žláze (Thyroid Awareness Month) byl poprvé slaven v lednu 2000.

Vraťme se k Číně. Lékařské spisy přibližně z období 3 600 let před naším letopočtem poprvé uvádějí zmenšení velikosti strumy po požití mořských řas a spále­ných mořských hub. Ačkoli jód ještě ne­byl objeven, byly tyto přípravky účinné a jejich použití se rozšířilo po celém světě, což je zdokumentováno například ve spisech Hippokrata a Galéna.

Jód je esenciální stopový prvek, který je potřebný pro normální funkci štítné žlázy. Jód byl poprvé izolován francouzským chemikem Bernardem Courtoisem (1777–1838), výrobcem ledku, který jej připravil extrakcí popela mořských řas, chaluh. Svůj objev jódu (1811) nikdy nepublikoval. Joseph Louis Gay-Lussac, který prokázal, že se jedná o nový prvek, jej pojmenoval jako „iode“ (francouzsky) odvozeně z řeckého slova „ioeides” ve významu fialový nebo nachový (purpurový), což je barva páry elementárního jódu. Humphry Davy tento název poangličtil na „iodin“ a od 30. let minulého století jej označujeme jako „iodine“, tedy jód.

Jód je základní složkou tyroideálních hormonů a tvoří 65 % molekulové hmotnosti celkového tyroxinu (TT4) a 59 % hmotnosti celkového trijodthyroninu (TT3). Ze zažívacího traktu se resorbuje cca 100 % anorganického jodidu; organické jódované látky se resorbují ze 70–90 %.

Uvádí se, že nedostatku jódu v organismu je celosvětově vystaveno přibližně 30 % populace, tzn. přibližně 1,6 mld. lidí. Každoročně se narodí 100 000 dětí, postižených endemickým kretenismem (z uvedené 1,6 miliardy lidí je 655 milionů postiženo strumou z nedostatku jódu, 26 milionů má již poškozené funkce mozku a 5,6 milionů lidí je postiženo kretenismem).

V mnoha zemích včetně České republiky je přirozená strava chudá na jód. Pro zajištění dostatečného příjmu jódu v populaci dostává dobytek v krmných dávkách přesně stanovené množství jódu, čímž je zajištěn jeho dostatečný obsah v mléce. V roce 1950 byla v ČR jako prevence jódového deficitu povinně zavedena jodace kuchyňské jedlé soli. To zabezpečilo vyšší obsah jódu i v dalších potravinách, do kterých se sůl při výrobě přidává (např. pekařské a masné výrobky). Dále je jódem obohacována kojenecká strava při její výrobě. Z dalších opatření to jsou podávání tablet těhotným a kojícím ženám a obohacování dalších výrobků (dětské přesnídávky, piškoty, nápoje…).

Výsledkem těchto opatření bylo konstatování, že se Česká republika na základě ­splnění kritérií WHO přiřadila k zemím, kde byl problém jódového deficitu eliminován. Základní metodou pro určení saturace jódem je stanovení jeho koncentrace v moči, protože asi 80 % přijatého jódu se z organizmu vylučuje močí (jodiurie). Optimální denní příjem jódu by měl činit kolem 150 mikrogramů, v těhotenství je to až 250 mikrogramů. U těhotných žen:


Zde je namístě uvést, že v rámci novoro­ze­neckého screeningu (NS) jsou od roku 1985 vyhledáváni pacienti s vrozenou hy­po­tyreózou. Jde v pořadí o druhý celoplošně pravidelně prováděný NS v ČR. NS označuje aktivní, celoplošné vyhledávání vrozených a/nebo dědičných onemocnění či poruch v jejich časném, preklinickém stadiu, dříve, než se stačí klinicky projevit a nenávratně poškodit zdraví či dokonce zapříčinit úmrtí novorozence.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 3

2019 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se