Zemřel profesor František Bartoš

Dovolte mi, vážené kolegyně a vážení kolegové, abych vám opět sdělil smutnou událost, se kterou se musí vyrovnat Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové. Ve věku 95 let nás 14. února 2019 opustil náš vynikající učitel, prof. RNDr. František Bartoš, DrSc. Po prosincovém odchodu doc. Milana Čeladníka je to další ztráta, kterou naše fakulta v krátké době zaznamenala.

Naši mladší kolegové prof. ­Bartoše již neměli možnost poznat a lze říci, že k jejich veliké škodě. S prof. Bartošem jsem se setkal poprvé na podzim roku 1975. Přednášel nám hned v první ročníku obecnou biologii a jeho přednášky patřily ke skutečně nezapomenutelným. Z jeho projevu bylo ihned zřejmé, že svou disciplínu nejen miluje, ale je v ní také vynikajícím odborníkem. V době neexistence internetu jsme po nových poznatcích všichni prahli a byli jsme doslova odkázáni na znalosti našich přednášejících. Na to, aby nás seznámili s těmi největšími novinkami ve svých disciplínách. To pan profesor dokázal, navíc zcela neotřelým a zábavným způsobem. Myslím, že si řada z vás vzpomene na jeho typický úsměv, se kterým nám vysvětloval některé záležitosti anatomie, předváděl funkci bakteriálního filtru či velmi barvitě a názorně vysvětloval principy, které odhalil J. G. Mendel. Svůj výklad doplňoval také nezapomenutelnými, téměř divadelními výstupy. O tom, jak svou disciplínu miloval a prožíval, svědčilo i jeho upřímné zděšení, když nám na konci přednáškového cyklu sdělil, že to, co nám během zimního semestru řekl o biologické membráně, již neplatí, neboť byly v této oblasti zjištěny zcela nové a převratné poznatky. Toto ovšem platí pouze pro akademický rok 1975–76, vy mladší jste již v následujících letech zcela jistě vyslechli informace jím označované jako „up to date“.

Poněkud nepříjemné bylo, že to, co jsme od pana profesora vyslechli na přednáškách, po nás vyžadoval také u zkoušek. A mohu říci, že byl neúprosný, a mnozí z nás si to zažili na vlastní kůži. Ale i proto jsme si ho vážili a pro mnohé z nás se hloubka jím požadovaných znalostí stala standardem. Uvědomovali jsme si stále víc, že právě takový učitel poskytne studentům to hlavní –⁠ nejen radost z poznání nového, ale také setkání se s náročností a s tím související zodpovědností.

Takový byl profesor František Bartoš. Zapálený a náročný učitel, vynikající vědec, ze kterého jsme si mohli skutečně vzít příklad.

Pane profesore, dovolte mi, abych Vám za všechny Vaše žáky právě za toto poděkoval. Nikdy na Vás nezapomeneme. A mimochodem –⁠ ty mitochondrie, o kterých jsem Vám na zkoušce 17. února 1976 příliš mnoho neřekl, jsem se už naučil.

prof. PharmDr. Alexandr HRABÁLEK, CSc.