Trendy ve veřejném lékárenství

V kompetenci každého státu je stanovit si vlastní strukturu, způ­sob i podmínky financování lékařské a lékárenské péče, včetně jejich provázanosti se sociálním systémem. V zemích Evropské unie jsme tak svědky více či méně odlišných národních zdravotnictví. S příklady někdy inspirativními, jindy naopak s ře­še­ními, která bychom následovat nechtěli. Zdravotní systémy pro­to musíme posuzovat uceleně s vědomím návaznosti spousty dílčích opatření a nesnížit se jen k hodnocení „vyzobnutých“ jednotlivostí.

Zároveň se snažíme kvalifikovaně odhadnout dopady přijímaných rozhodnutí vrcholných orgánů EU, které se přes vědomou rozdílnost zdravotnických systémů snaží zpřístupnit svým obyvatelům čerpání zdravotních služeb ve standardní podobě na celém kontinentu.

Díky členství České lékárnické komory v PGEU (Pharmaceutical Group of European Union) máme možnost projednávat evropská témata s našimi zahraničními kolegy a společně k nim podávat připomínky a návrhy na změnu. Jde o oblasti, které bývají s několikaletým zpožděním promítnuty do evropských směrnic a nařízení a následně implementovány v národních legislativách. Aktuálně se tak věnujeme nejen dopadům stávající protipadělkové směrnice, nebo odměňování lékáren, ale i přípravě směrnice transparentních a předvídatelných pracovních podmínek, přeshraniční zdravotní služby, analýze zdravotnických dat, závislosti regulačních opatření na kvalitě poskytovaných služeb, nedostupnosti léčivých přípravků, online lékárnám, vakcinaci a dalším.

V tomto sdělení bych rád zmínil vznik ma­teriálu PGEU „Pharmacy 2030: A Vision for Community Pharmacy in Europe“. Vznik podkladu tohoto typu je náročnější proces a vyžaduje konsenzus představitelů všech členských zemí naší evropské asociace. Příprava probíhala v loňském roce a jeho letošní publikace je spojena s 60. výročím činnosti PGEU. Po dokončení stylistických úprav zveřejníme překlad materiálu PGEU v plné podobě. Z klíčových tezí a doporučení ze společného evropského „Vision Paper“ vybírám:

• podpora lékárníků ve screeningových vyšetřeních, managementu farmako­terapie a edukaci
• poskytování širokého spektra ­odborných služeb včetně plného ­sortimentu léčiv a zdravotnických prostředků
• odborné intervence lékárníků ve prospěch pacientů a zdravotních systémů
• využití zdravotnických dat, klinických studií a farmakogenomiky v denní praxi lékárníků
• digitální éra eHealth, integrace a využití v lékárenské péči
• zajištění dostatečné úhrady lékárenské péče
• regulatorní rámec a dostupnost lékáren

Materiál je členěn do několika kapitol, které se věnují přínosu lékárníků z pohledu zlepšení kvality zdravotní péče, zlepšení veřejného zdraví, zajištění léků a lékárenské péče pro pacienty a udržitelnosti zdravotního systému.

I naší delegací odsouhlasené teze PGEU jsou přirozeným východiskem pro prosazování našich priorit v tuzemském prostředí. V dalším období by se do společných jednání ohledně rozvoje lékárenské péče měly intenzivněji zapojit odborné společnosti a farmaceutické fakulty. Představitelé odborných sekcí nemocničních lékárníků a klinických farmaceutů jsou v prosazování svých návrhů iniciativní a na komoře minimálně závislí, vítané bude i hlubší zapojení sekce lékárenství ČFS ČLS JEP.

PharmDr. Lubomír Chudoba