Jsme ještě stále svobodní?


Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 91, 2019, č. 3, s. 10

Úprava provedení voleb formou zvláštního volebního shromáždění je v řádech komory od roku 2013. Změna byla vypracována na přání a žádosti delegátů nejednoho sjezdu před tím. Nejvyšší orgán komory, sjezd delegátů, si přál a nakonec rozhodl tak, aby se zejména velkým okresním sdružením lékárníků usnadnila volba delegátů.

V České republice je více než 9 300 aktivních lékárníků. To znamená až 186 delegátů, kteří budou zastupovat prakticky všechny lékárníky. Bohužel v posledních letech na sjezdu potkáváme sotva polovinu tohoto počtu. O zásadních otázkách rozhoduje nadpoloviční většina a zhruba čtyřicet hlasů může stačit, aby se rozhodlo, jak naložit s 25 milióny korun ročního rozpočtu komory. Necelých 50 lidí může ovlivnit směr České lékárnické komory na celý další rok.

Jako delegát jezdím na sjezdy už od ukončení studia v roce 2008, kdy jsem se stal členem OSL Benešov. V té době jsem nastoupil do řetězcové lékárny, kde pracuji dodnes. Za deset let se několikrát změnil provozovatel lékárny, ale můj vztah k lékárně zůstal stejný. Jsem zaměstnanec, snažím se naplnit představy – především ekonomické – mého zaměstnavatele, a je úplně jedno, jestli se jedná o řetězec, který má stovky lékáren, nebo provozovatele se čtyřmi lékárnami. Tlak na zaměstnance je v ekonomickém směru hodně podobný.

I jako zaměstnanec ale vždy vystupuji jako lékárník s vysokými nároky na kolegy a vždy jsem považoval za rozhodující způsob, jak správně přistupovat k pacientovi. Vysoké nároky jsem prosazoval a prosazuji nejenom vůči kolegům lékárníkům, ale také vůči vedoucím lékárníkům, odbornému zástupci, farmaceutickým asistentkám a v neposlední řadě i dermoporadkyním, sanitářům a hlavně majitelům lékárny.

Někdy to nebylo jednoduché a došlo i ke konfliktním situacím, ale ve většině případů jsem získal pozitivní ohlasy a realizaci návrhu, v jiných alespoň věcnou diskuzi. Když jsem řekl: „Chci pro naše pacienty dělat konzultační činnost,“ zavedli jsme konzultace. Řekl jsem: „Chci více podpory ve vzdělávání zaměstnanců,“ a stalo se. Příklady bych mohl dávat donekonečna. Nebál jsem se otevřít pusu. Svobodně, bez výčitek a s logickým odůvodněním jsem dosáhl spravedlivě na všechno přínosné. Jednám s dobrým úmyslem a nebojím se za spravedlností jít i po hodně kamenitých cestách.

Díky zvláštním volebním shromážděním se dostávám často do terénu. Dokonce bych řekl více než často. Z OSL Benešov jsem přešel do nefunkčního OSL Praha 10 a kvůli organizaci zvláštního volebního shromáždění jsem navštívil každou lékárnu v tomto pražském obvodu. Přitom jsem narazil na zajímavou situaci. V jedné lékárně mi kolegyně řekla, že její zaměstnavatel, majitel lékárny (a také kolega lékárník), zakázal svým zaměstnancům účast ve volbách.

Nechal jsem to být. Řekl jsem si, že je to každého věc, jak naloží s vlastní svobodou. Za pár měsíců se začaly organizovat volby i v dalších nefunkčních okresech, a protože mám jako ­člen­ před­stavenstva komory volby v gesci, dostal jsem se do dalších lékáren a začal jsem na stejný nebo podobný problém narážet znovu.

A je jedno, jestli jsem stál v lékárně Dr. Max nebo v lékárně soukromého provozovatele, lékárníka nebo nelékárníka. I přesto, že jsme všem členům dotčených OSL poslali o volbách prakticky všechno, stál jsem v mnoha lékárnách a v očích lékárníků viděl obavy. Třeba v Praze 8 mi provozovatel lékárny (lékárník) oznámil, že volby svým zaměstnancům zakázal. Tři kolegové tento zákaz přijali a voleb se neúčastnili. A nebyli jediní.

Báli se projevit vlastní vůli. Jako by ztratili osobní hrdost a sebedůvěru. Je to ještě svoboda?

Právo volit a být volen vychází ze základní listiny práv a svobod a uvědomte si, kolegyně a kolegové lékárníci, že to nikdo nikomu přikazovat ani zakazovat nemůže!

V řetězci si přijdu mnohem svobodnější. Alespoň se mnou někdo diskutuje a podporuje mě v činnostech, které mají smysl. Neustále slyším z různých stran stížnosti na systém lékárenství, na lékárnickou komoru, na řetězce, na všechno. Stížnosti ano, návrh řešení ale postrádám.

Pokud chceme něco změnit, musí fungovat všechny články systému. I okresní sdružení lékárníků. Jak to zajistit? První a základní podmínka je účastnit se voleb. Lékárníci, přestaňte poslouchat na slovo jako pejskové a začněte být aktivní. Vždyť je to smutné, když strach zastírá mysl i v základních principech. Ještě je čas s tím něco udělat.

Aleš NOVOSÁD


Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent

Článek vyšel v časopise

Časopis českých lékárníků

Číslo 3

2019 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se