Jindro, bylo mi velkou ctí

Celý letošní podzim je doslova protkán jednáními o zajištění fungování zdravotnictví na příští rok. Výkony, taxa laborum TL, nákup energií, nájmy, mzdy, platy. To vše a mnoho dalšího je předmětem téměř každodenních diskuzí s ministerstvem zdravotnictví nebo zdravotními pojišťovnami. Logicky do toho vstupují i další ministerstva, například financí a průmyslu a obchodu, s ohledem na zastropování cen energií a jejich nákupu prostřednictvím státní společnosti Prisko.

Mgr. Aleš KREBS, Ph.D., prezident ČLnK

V minulém čísle časopisu byla horkou novinkou nově navržená výše signálního výkonu v úhradové vyhlášce. Nyní už máme k dispozici i vypořádání připomínek ze strany ministerstva zdravotnictví. Pokud se nestane něco zcela neočekávaného, měla by být hodnota SiV pro příští rok ve výši 24 korun za položku. Je to velký posun nejen z hlediska jednorázového navýšení v porovnání s předchozími lety a výsledky dohodovacího řízení, ale zejména ve způsobu uvažování o vícezdrojovém příjmu lékáren, stále nejvíce závislém na obchodní přirážce a současně nezanedbatelném příjmu ze SiV. Byl bych velmi rád, kdyby se nám tento způsob uvažování státu podařilo v dohodovacích řízeních udržet i pro další roky. Obdobně, jako tomu bylo v případě zrušení limitace maximálního počtu vykázaných výkonů dle předchozího referenčního období od července 2020. Přestože jsme v obdobích před rokem 2020 museli pacientům péči poskytnout stejně jako dnes, pojišťovny nám do té doby značnou část výkonů neproplatily. Z toho plynuly významné ekonomické ztráty. Při 24 korunách za SiV bychom se bavili jen v příštím roce o ztrátě za neuznané výkony ve výši zhruba 200 milionů korun! A v každém dalším by to bylo podle aktuální výše SiV minimálně obdobné.

Druhým velkým tématem v oblasti týkající se příjmu lékáren je ministerstvem aktuálně projednávaná novelizace cenového předpisu o regulaci léčivých přípravků a PZLÚ. Připomeňme, že se jedná o záležitosti spojené s regulací cen, zejména s nastavením obchodní přirážky nebo taxy laborum. Na základě připomínek ČLnK by mělo dojít k akceptování výsledku dohodovacího řízení, tedy ke sjednocení přirážek u IPLP na 25 %, což zjednodušuje stávající situaci a významně potlačuje nedorozumění při cenových kontrolách. Dohoda panovala také na paušálním navýšení hodnot jednotlivých sazeb TL o 7,12 %, zavedení některých nových položek, či rozšíření použití TL na činnosti, u nichž to dosud nebylo možné. Týká se to například rozpočítávání peletových lékových forem, zejména pro dětské pacienty. Shoda se zdravotními pojišťovnami panovala i na možnosti uplatnění nákladů spojených s kontrolou při hromadné přípravě nad 20 ks a sterilní přípravě bez omezení počtu kusů v souvislosti s LEK-17, s ohledem na finanční náročnost nových povinností u kontroly prostor např. prostřednictvím spadových misek. Cenový předpis, na rozdíl od úhradové vyhlášky, zatím nebyl rozeslán k připomínkám, otázkou proto zůstává osud celé řady návrhů, o nichž se stále jedná. Jasno ještě není ani nad naší připomínkou ohledně zastropování výše obchodní přirážky pro velkodistribuci, ani v otázce případné úpravy procentuální sazby obchodní přirážky v některých pásmech. Ekonomické přínosy proto zatím nelze blíže určit, v oblasti TL to řádově bude navýšení o desítky milionů korun.

V polovině září se v poslanecké sněmovně uskutečnil kulatý stůl k očkování v lékárnách a následné jednání zdravotního výboru nad novelou zákona o ochraně veřejného zdraví. Naše příprava na tyto události byla velmi precizní, včetně provedení průzkumů mezi vámi i našimi pacienty. Zcela očekávaně se proti návrhu na očkování v lékárnách zvedla vlna odporu mezi lékaři, zejména u předsedy SPL ČR, MUDr. Šonky, který svůj postoj změnil v průběhu času až na zásadně negativní. Obdobný názor dosud panuje i mezi lékaři v poslaneckých lavicích. Ne zcela překvapivým výsledkem proto bylo přerušení projednávání sněmovního tisku obsahujícího návrh na zavedení očkování lékárníky a stomatology. Situace však není tak černobílá, jak by mohly mé řádky naznačovat. V první řadě se odmítající lékaři nebyli schopni vypořádat s našimi věcnými argumenty a celá řada z nich by očkování v lékárnách podpořila. Například MUDr. Ludmila Bezdíčková, vedoucí katedry všeobecného praktického lékařství IPVZ, s níž jsme v jejím podcastu „Praktici“ o očkování a činnostech lékárníků diskutovali, získali jsme také možnost předávat názory a zkušenosti mladým lékařům v průběhu jejich specializačního vzdělávání na IPVZ. Za to patří paní doktorce velké poděkování.

Na pozvání našich slovenských kolegů jsme se v druhé polovině září zúčastnili se Standou Havlíčkem Zemplínských lékárnických dní. Byla to jedinečná příležitost pro vzájemnou výměnu zkušeností v oblasti odměňování lékárenské péče, rozvoji screeningových programů nebo postupu zavádění očkování v lékárnách. Přestože ani na Slovensku není lékařská komora vakcinaci prováděné lékárníky příznivě nakloněna, daří se jim díky vstřícnosti politiků tuto možnost prosazovat. Přejme jim to.

Někdy nás život staví i před velmi smutné a neočekávané zprávy. V neděli 25. září nás náhle opustil Jindra Šmíd, kolega, kamarád, člen představenstva ČLnK a předseda OSL Děčín. Jeho humor a glosy během našich jednání si nepochybně poneseme navždy v myslích, stejně jako jeho celého „člověka“ v našich srdcích. V úterý 4. října se proto mimořádně uskutečnilo jednání představenstva ČLnK formou výjezdního zasedání ve Varnsdorfu, abychom se mohli s Jindrou v místní smuteční síni naposledy rozloučit a vyjádřit svou účast celé jeho rodině.

Jindro, bylo mi velkou ctí s Tebou spolupracovat. Jestli nás budeš tam shora sledovat, a jsem přesvědčen, že budeš, pošli nám prosím aspoň občas nějakou svou glosu nebo znamení, kdyby se Ti na tom lékárnickém dění něco nezdálo. Budeme rádi.

S hlubokou úctou Aleš