EFPC Academy 2025: Sofie plná inspirace, přátelství a nových nápadů

Na začátku října jsem měla znovu možnost zúčastnit se EFPC Academy, tentokrát v bulharské Sofii. Byly to sice jen dva dny, ale zato opravdu nabité inspirací. Když se potkáte s kolegy z Polska, Slovenska, Srbska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a Česka, kteří sdílí stejnou profesní vášeň, všechno hned dává větší smysl. A člověk zjistí, že i když mluvíme každý jiným jazykem, v lékárně řešíme často stejné výzvy –⁠ od dostupnosti péče po očekávání pacientů.

Už první chvíle po příletu naznačily, že nás čeká výjimečný program. Po krátkém přesunu do centra města jsme zamířili na Farmaceutickou fakultu Univerzity v Sofii, kde nás s úsmě­vem přivítal děkan fakulty, prof. Georgi Momekov, DSc. Jeho přirozený šarm, odbornost a otevřenost okamžitě vytvořily atmosféru, která víc než oficiální návštěvu připomínala přátelské setkání kolegů. Byli jsme provedeni celou fakultou –⁠ od poslucháren až po laboratoře, kde jsme mohli nahlédnout studentům přes rameno při výuce botaniky. V tu chvíli jsem si vybavila svoje vlastní studentské roky v Hradci Králové –⁠ a ten zvláštní pocit začátků, kdy všechno teprve čeká před vámi. Bylo milé vrátit se alespoň na chvíli do těch časů –⁠ i když tentokrát už z druhé strany –⁠ jako farmaceutka, která může předávat zkušenosti dál.

První den jsme zakončili návštěvou dvou lékáren –⁠ BENU a Sopharmacy. Právě ta druhá mě zaujala víc: na první pohled nenápadná sídlištní lékárna, která ale zaměstnává devatenáct farmaceutů a funguje jako skutečné centrum odborné péče pro komunitu.

Večer jsme si konečně sedli k tradiční bulharské večeři –⁠ plné jídla, vína, hudby, smíchu a přátelského sdílení. Když kolegové z Polska dělají networking, znamená to především radost, spontánnost a spoustu smíchu. A možná právě tak vypadá ta nejlepší forma evropské spolupráce.

Druhý den už byl více pracovní, ale neméně inspirativní. Tématem letošní akademie byla umělá inteligence a digitalizace, ale v praxi se většina diskusí přirozeně stočila k lékárenským službám –⁠ očkování, konzultacím, testování i práci s eRecepty. Všichni řešíme podobné otázky, jen se v jednotlivých zemích liší tempo změn. Třeba kolegové z Polska už očkují ve velkém –⁠ až 90 % očkování proti chřipce tam dnes probíhá přímo v lékárnách. V Bulharsku zase musí lékárníci absolvovat akreditované školení pro každou službu a pacienti podepisují informovaný souhlas, než ji podstoupí. Přísné, ale systémově promyšlené –⁠ s jasnou odpovědností i standardy kvality.

Zaujala mě i prezentace o využití AI v lékárnách. To, co ještě nedávno působilo jako sci-fi, dnes už dává velmi praktický smysl. Automatizace objednávek, řízení zásob, digitalizace dokumentace nebo personalizovaná péče. Přesto všichni opakovali jednu důležitou věc: AI tu není proto, aby nahradila lékárníky, ale aby jim uvolnila ruce, aby se mohli víc věnovat tomu, co je nenahraditelné –⁠ osobnímu kontaktu, poradenství a vztahu s pacientem.

Z EFPC Academy jsem se vracela nejen unavená a s počínající virózou, ale hlavně s notesem poznámek a plná inspirace. Vidět, jak kolegové napříč Evropou posouvají hranice péče v lékárnách, mi dává obrovskou motivaci, abychom i my v České republice byli u těchto změn aktivně přítomni –⁠ a třeba je i pomáhali formovat. Ať už jde o očkování, rozvoj nových služeb nebo chytrou digitalizaci, jedno je jisté –⁠ budoucnost lékárenství se tvoří právě teď. A jsem opravdu ráda, že jsme u toho v Sofii mohli být.

Mgr. Lucie Malotinová