Zlatá kouzelnice zahrad

Divizna, nebo jak ji nazývali naši předci „královská svíčka“, je bylina opředená tolika mýty, že by se jimi dala naplnit knihovna. O těch nejzajímavějších a nejhumornějších příbězích si dnes povíme.

Noční kráska s jednodenním životem

Představte si květinu, která má romantičtější život než většina mladých lidí. Kvítek divizny totiž vykvétá výhradně v noci, ráno se v plné kráse prezentuje světu a večer už je po všem. Večer je to jen poupě, přes noc se otevře, dopoledne nádherně rozkvete, a když ho horké polední slunce prohřeje, začne se scvrkávat. Druhý den už většinou odpadne. Jeden den slávy a konec! Naši předci z tohoto zvláštního chování usoudili, že rostlina, jejíž každý jednotlivý kvítek kvete pouhý den, nemůže být obyčejná.

Božská ochranná síla

Divizna byla ve starověku považována za rostlinu bohů. Podle Homéra ji Odysseus používal jako ochranu před kouzly bohyně Kirké. Jiné pověsti ale tvrdí přesný opak, že právě Kirké používala diviznu k vlastním kouzlům. Nejspíš se tedy jednalo o patovou situaci v partii božského šachu, kdy si bohové navzájem „kradli“ magické recepty.

Keltové v rituálech pálili diviznu jako vykuřovadlo, protože Druidové věřili, že jim její kouř umožní získat vědomosti předků. Jestli to fungovalo, byla to docela praktická a užitečná zkratka –⁠ proč se namáhat studiem, když si můžete prostě zapálit bylinu a čekat na osvícení! Druidové si z ní dokonce barvili svá rituální roucha.

Květomluva: Romantická zpovědnice

V květomluvě má divizna krásný význam: „Ty jsi moje nejmilejší.“ nebo „Největší poklad můj je tvoje láska.“ Už ve středověku ji používaly čarodějnice k výrobě lektvarů lásky, což pravděpodobně vysvětluje její roli v květomluvě. Naši předci dokonce věřili, že divizna dokáže potvrdit nebo vyvrátit lásku –⁠ stačilo pozorovat, jakým směrem se lodyha ohýbá. Pokud se ohnula směrem k bydlišti milované osoby, láska byla opravdová. Velmi praktický polygraf opravdovosti vztahu z 19. století!

Perunova vyvolená a další božské vazby

V českých pověstech byla divizna zasvěcena bohu Perunovi a zároveň byla považována za posla smrti. Pokud vyrostla na hrobě, oznamovala, že je nebožtík v očistci a může ho odtud vysvobodit pouze pouť na posvátné místo. Takže pokud vám na zahradě vyroste divizna, máte buď duchovně naladěnou půdu nebo je to vzkaz ze záhrobí.

Indiánské moudrosti a cigarety proti stresu

Severoameričtí Navahové míchali sušené květy divizny s tabákem a směs kouřili při léčbě duševních nemocí a pro čištění mysli. Domorodí Američané ji také používali k probouzení lidí z mdlob, podobně jako používali Evropané v 18. a 19. století čichací sůl na bázi amoniaku.

Magické využití pro pokročilé

Esoterici věří, že divizna smíchaná s černobýlem v poměru 1 : 1 podporuje jasnovidectví. Pro astrální cestování se používá jako výplň spacího polštářku. A pokud máte problém s duchovno-hygienickými standardy, čajem z divizny můžete omýt oltář, magické předměty i podlahu.

Divizna posvěcená na svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) měla podle lidové tradice moc chránit před blesky a démony. V Indii se dodnes věší nad dveře a okna jako ochrana před zlými duchy. Žlutá barva květů symbolizuje světlo, které odhání ďábla.

Divizna se také rituálně vhazuje do ohně při svátku Samhain (z 31. října na 1. listopadu), který byl Kelty považován za novo­roční období, kdy se zkracují dny a příroda „umírá“ před dlouhým zimním obdobím. Věřilo se, že se o Samhainu stírá hranice mezi světem živých a mrtvých a přestává platit běžný čas a prostor. Během této noci se mohly duše zesnulých vrátit na zem a živí mohli navázat kontakt s předky.

Praktické využití našich babiček

Naše praktické babičky používaly diviznu k celé řadě účelů, které by dnes mohly konkurovat moderním kosmetickým salonům:

• Ženy si z ní připravovaly přírodní make-up –⁠ potíraly si tváře diviznovými listy pro přirozený ruměnec.
• Odvarem si oplachovaly vlasy pro krásný lesk a světlejší odstín.
• Květy sloužily jako přírodní barvivo na látky i vlasy.

Dlouhé stonky divizny se namáčely ve vosku, tuku nebo pryskyřici a používaly jako svíčky či pochodně. Říkalo se jim „babí svíčky“. Římští legionáři je používali při pochodech, pekaři jimi podpalovali pece. Divizna tedy fungovala jako ekologický, obnovitelný předchůdce moderních svíček, navíc s magickými vlastnostmi! A protože semena divizny obsahují jedovatou látku rotenon, líní nebo nešikovní rybáři jimi omamovali ryby.

Wullena bylinkářky Hildegardy

Slavná středověká abatyše Hildegarda z Bingenu divizně říkala „wullena“ (plnokvět) a doporučovala ji jako zázračný lék. Její recept zněl: „Kdo je ochraptělý a bolí ho hruď, ať uvaří diviznu s fenyklem v dobrém víně a často pije –⁠ hlas se vrátí a hruď se zahojí“. Středověká medicína s nádechem vinařství!

Jak vidíte, není divizna jen obyčejnou bylinou, ale skutečnou hvězdou lidového folklóru. Kombinuje v sobě krásu, užitečnost, mystiku i humor. A kdo ví –⁠ možná i dnes, když si ji zasadíte na zahradu, přitáhnete trochu staré magie. Jen dejte pozor na jedovatá semena, zvlášť pokud máte jezírko s okrasnými rybičkami!

Stanislav Havlíček