Světové dny zdraví

V listopadu si připomínáme, a v naší rubrice jsme přiblížili, následující významné dny ve zdravotnictví, resp. mezinárodní nebo světové dny věnované problematice zdraví:
Světový den diabetu, Světový den boje proti chronické obstrukční plicní nemoci, Světový den nevidomých, Světový den předčasně narozených dětí, Světový den pneumonie, Světový den karcinomu pankreatu, Světový den STOP dekubitům, Mezinárodní den mužů a Měsíc mužského zdraví, tzv. Movember, Dny/týdny informovanosti o antibiotikách, Mezinárodní den výživy, Světový den pupečníkové krve, Mezinárodní týden povědomí o vícečetných porodech, Světový den veganství a Globální týden biosimilárních léčivých přípravků.

Evropský týden testování / Evropský týden testování na HIV a hepatitidy typu B a C
(European Testing Week, ETW / European HIV-Hepatitis Testing Week, ETW)

Za zrodem Evropského týdne testování (ETW) stála Iniciativa HIV v Evropě (HIV in Europe initiative), založená v Bruselu v červnu 2007 na pozadí situace, kdy se výzkum HIV stále soustředil na to, co dělat s lidmi, kteří se dostali do zdravotnických zařízení, a ne na to, jak je tam dostat. Lékař Jens Lundgren a komunitní aktivista Ton Coenen pozvali tři další odborníky na problematiku  HIV –⁠ lékaře Briana Gazzarda, aktivistu Nikose Dedese a poradce Regionální úřadovny WHO pro Evropu Jeffreyho Lazaruse –⁠ na setkání v Paříži. Jejich záměrem bylo zorganizovat setkání odborníků na HIV, aby diskutovali o překonávání překážek bránících včasnému testování a následné péči.

ETW vznikl v roce 2013 na základě Iniciativy HIV v Evropě. Ta se 28. ledna 2019 přejmenovala na EuroTEST s myšlenkou rozšířit zaměření iniciativy nad rámec HIV, aby zahrnovala hepatitidu, pohlavně přenosné infekce a tuberkulózu.

Vznik ETW byl vyústěním snah o vytvoření jednotného evropského postupu, jak zvýšit povědomí o výhodách včasného testování na HIV. Od svého ustanovení se ETW konal vždy v posledním celém týdnu v listopadu.

V květnu 2018 byl na základě spolupráce projektu INTEGRATE Joint Action (Společná akce zaměřená na integraci strategií prevence, testování a propojení s péčí v oblasti HIV, virové hepatitidy, tuberkulózy a pohlavně přenosných infekcí v Evropě) a Evropské asociace pacientů s onemocněním jater (European Liver Patients’ Association, ELPA) úspěšně realizován první jarní ETW. Od té doby se ETW koná dvakrát ročně, v květnu a v listopadu. Jarní a podzimní ETW mají stejný cíl: sjednotit partnerské organizace z celé Evropy na jeden týden, aby se zvýšil přístup k testování a podpořilo povědomí o výhodách včasného testování na hepatitidu a HIV.

Každoročně jsou oznamována roční, resp. Půlroční, témata (v tabulce mají květnová před názvem číslici 5, listopadová 11, společná pro oba roční týdny jsou bez číselné specifikace). Témata se zaměřují na zdůraznění aktuálních a relevantních témat souvisejících s testováním na onemocnění uvedená výše. Jsou vodítkem pro lokální aktivity během ETW, nejsou povinná (závazná). V důsledku flexibility se tak mohou řešit otázky, které jsou nejrelevantnější pro místní komunity. Obecně témata slouží ke sjednocení úsilí v celé Evropě v oblasti důležitých výzev a priorit souvisejících s testováním v každém roce.

Ke zkratce a názvu Evropského týdne testování

Zkratka zůstává stále stejná, ale název ETW se časem měnil. Původní název (2013) byl použit pro týden testování na HIV s cílem zvýšit úsilí v oblasti testování a zvýšit povědomí o výhodách včasného testování na HIV, zejména s ohledem na problém, že si mnoho osob žijících v Evropě s HIV není svého stavu vědomo, což vede k pozdní diagnostice a horším zdravotním výsledkům. Tato iniciativa byla zahájena jako koordinovaná celoevropská akce s cílem podpořit včasnou diagnostiku, zlepšit zdravotní výsledky a snížit přenos HIV prostřednictvím propagace bezplatných, dostupných a důvěrných testovacích služeb. Přitom popsané zaměření nebylo promítnuto do názvu. To se stalo později.

Dne 28. července 2015 organizace HIV v Evropě oznámila zařazení testování na virovou hepatitidu typu B a C do ETW. Toto významné rozšíření testování a celé iniciativy vedlo k přejmenování kampaně z Evropského týdne testování na HIV na Evropský týden testování na HIV a hepatitidu. Uvedená změna odrážela společné cesty přenosu obou virů a postižení populace a zdůrazňovala význam integrovaného testování a včasné léčby pro prevenci dalšího přenosu. Nakonec se ETW dále rozšířil o testování na pohlavně přenosné infekce (přibližně 2015). Testování na tuberkulózu bylo oficiálně zavedeno jako součást ETW v roce 2019. Vzhledem k rozšíření platformy ETW byl v roce 2019 název Evropského týdne testování na HIV a hepatitidu znovu změněn na původní název Evropský týden testování.

Situace v ČR

Kampaň, která je určena široké veřejnosti, v České republice koordinuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví České republiky. Hlavním cílem je zpřístupnit bezplatné testování na HIV infekci a žloutenky typu B a C, případně syfilis. Do Evropského týdne testování se zapojují státní i nestátní organizace. Akce je určena široké veřejnosti. Přijít může každý, kdo chce mít jistotu, že se v minulosti nenakazil.

V České republice žije podle odborných odhadů (epidemio­logic­ké modely a zdravotnické statistiky) počet lidí s HIV, kteří však o své infekci nevědí, a tudíž nejsou léčení, 600–1 000, což je přibližně 20–25 % ze všech nakažených.

Pokud se jedná o virovou žloutenku (nejčastěji typu B a C), je v České republice přibližně 40 000 až 60 000 lidí, kteří o svém onemocnění nevědí. U žloutenky typu A byl v roce 2025 zaznamenán výrazný nárůst případů (více než 1 000 případů), přičemž se odhaduje, že řada nakažených, zejmé­na dětí a mladých lidí, o infekci neví kvůli mírnému či asymptomatickému průběhu. Proto skutečný počet může být o 20–40 % vyšší. Bezpříznakové formy vedou k šíření nemoci v kolektivech.

V případě nakažení syfilidou žije v České republice pravdě­podobně několik tisíc infikovaných lidí, aniž o tom vědí. Uvádí se, že se klinické příznaky objeví průměrně jen u 30 % infikovaných, tedy až 70 % nakažených nemusí o své diagnóze vědět nebo nemusí být diagnostikováno včas. Ročně je u nás nově hlášeno 800–1 200 případů onemocnění, je reálné, že počty infikovaných včetně neodhalených jsou 2 až 3× vyšší, tedy kolem 2 000–3 000 osob za rok. Zlepšení stavu by mohlo přinést častější testování, osvěta a včasný přístup ke zdravotní péči.

Literatura u autora

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.