Zeptali jsme se

PharmDr. Jana BAROCHOVÁ, lékárna Benu, Plzeň

Začnu odpovídat od konce. Změny obecně ráda nemám. Vím, že vždy jsou iniciovány něčí snahou posunout záležitost k lepšímu. Ne vždy to ale lepší stav přinese. Proto mě při blížící se změně zachvacuje panika, co nastane. Prozíravé je se do změny aktivně zapojit, aby se dal průběh a výsledek ovlivnit. Je to únavné, ale je to lepší, než se nechat unášet v proudu a omezit se na doufání.

V roce 2026 bohužel očekávám razanci ze strany ministerstva zdravotnictví protlačit dlouho potlačovaný zásilkový výdej na recept. Upřímně doufám, že jim to tlačení půjde ztuha –⁠ zásluhou lékárnické Komory a dalších zúčastněných, aby se tak získal čas vychytat úskalí a vše dobře nastavit. Sdílím názor, že zásilkový výdej na recept je nesmysl, který přinese hlavně rizika. Zároveň se ale domnívám, že vývoj nelze zastavit. Doba ke všemu online a na dálku směřuje. A v téhle oblasti online to bude revoluční moment, něco jako zpřístupnit lidem ke koupání obrovskou wild nature rezervaci včetně všech v ní žijících zvířat.

A až potkám pana ministra? Zkusím zapomenout, že už s ním jako ministrem zdravotnictví nějaké zkušenosti máme. Je mladší než já, potykáme, sednem‘ do hospody na jedno. Má zajímavé CV, určitě najdem‘ společné téma. A až se ocitnem‘ na stejné vlně, zkusím mu říct: „Adámku, až budeš mít na stole ten zásilkový výdej na recepty, mysli na lidi, na někoho z rodiny. Na sebe za pár desítek let. Léky nejsou knížky, oblečení a nejsou to ani potraviny. Problematické a rizikové chvíle, které zásilkovým výdejem vzniknou, budou pacienta ohrožovat a on se snadno může stát rukojmím výdeje na dálku.“

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Úrazové nemocnice v Brně

Vážený pane ministře, jsem moc rád, že pozici farmaceuta vidíte a vnímáte a nebude tak třeba plýtvat časem nad nedůstojným dokazováním našeho širokého významu a přínosu v celém kontextu zdravotnictví. Spousta politiků i stran začíná konečně mluvit o prevenci, neboť je mnohokrát v praxi ověřeno, že jakákoliv smysluplná investice do prevence se nakonec ukáže jen jako zlomek ceny vynaložené na řešení důsledků. Ostatně to zmiňují například i zdravotní pojišťovny. A právě pro prevenci jsou farmaceuti ideální zdravotničtí pracovníci s hlubokými znalostmi léčiv, jejich technik aplikace, významu a důležitosti užívání či důsledků neužívání, jejich interakcí navzájem či s potravinami, správným uchováváním a tím zajištěním jakosti, kvality a bezpečnosti léčiv a vůbec všeho spojeného s léčivy. Navíc jsou farmaceuti dostupní a první kroky pacientů často směřují právě k farmaceutům. Těším se tedy, že po konzultacích s ČLnK spatří během pár měsíců světlo lékárnického světa novela vyhlášky či zákona o přidělení výkonů pro farmaceuta na poradenství a vysvětlení významu a správného užívání předepsaných léčiv. V rychlém sledu pak budou následovat i další výkony, například na odvykání kouření, dodržování správné životosprávy a provádění různých screeningů či očkování. Současně se také těším, že s porozuměním významu farmaceuta budou po dohodě s ČLnK a SÚKL s maximální pečlivostí připraveny podmínky pro Rx online, aby snad náhodou nějakým nedopatřením nemohlo dojít k tomu, že výdej léčivých přípravků nebude mít farmaceut a také pacient pod důslednou kontrolou. Zkrátka se těším na intenzivní a konstruktivní diskuzi a akceptování našich návrhů a přeji vám mnoho sil na jejich prosazení v dohodnuté podobě.

Mgr. Lucie MALOTINOVÁ, lékárna Dr.Max, Na Poříčí, Praha 1

Vážený pane ministře, kdybyste dnes stál přede mnou, řekla bych jediné: držím vám palce. Zdravotnictví potřebuje odvahu a trpělivost. A změny. Změny, které mají skutečný smysl pro pacienty.

Někdo říká, že každá změna je k horšímu. Já tomu nevěřím. Změny jsou dobré tehdy, když vycházejí z praxe a mají jasný cíl: pacient na prvním místě.

Rok 2026 by mohl být pro české lékárenství přelomový. Lékárny už dávno nejsou jen místem výdeje léků. Denně s pacienty mluvíme, vidíme jejich obavy, chyby v užívání léčiv, komplikace, kterým by šlo předejít. Máme znalosti i motivaci jim pomoci. Stačí nám k tomu vytvořit podmínky. Proto očekávám, že budeme moci více zapojit lékárníky do poskytování preventivních služeb a dlouhodobé péče o chronické pacienty.

Patří sem očkování v lékárnách, základní screeningy, práce s chronickými pacienty i systematická edukace veřejnosti.

Změny v kompetencích lékárníků nejsou rivalita mezi profesemi. Jsou to otevřené dveře k dostupnější péči. Pacient dnes často nepotřebuje další papír, ale odborníka, který si s ním sedne, vysvětlí mu léčbu a provede ho systémem. V tom mohou lékárny sehrát zásadní roli, jsou blízko lidem, bez objednání, bez bariér.

Co bych vám tedy řekla, pane ministře? Nebojte se dělat změny. Buďte trpělivý a vytrvalý, i když to nebude jednoduché. Naslouchejte praxi a zapojte lékárníky jako partnery. Pokud budeme spolu směřovat k posílení prevence, důrazu na vzdělávání pacientů a lepší dostupnosti zdravotních služeb, vyhraje ten nejdůležitější. Pacient. A právě o něj tu jde především.

PharmDr. Přemek CÍSAŘ, Lékárna Modřínová, Třebíč

Tváří v tvář panu ministrovi bych cítil hlavně bezmoc. Bezmoc, že ho jistojistě nepřesvědčím. Pamatuji, jak nám praktikujícím lékárníkům na sjezdu v Benešově vykládal, že 80 % občanů má chytrý telefon. To bylo ještě před covidem a požadovali jsme recepty na občanku. Z auditoria se tehdy ozval huronský smích lékárníků, kteří se denně potýkají s lidmi a jejich chytrými telefony. Měl pravdu. Ale je pravda a pravda. 80 % lidí má chytrý telefon, ale to neznamená, že ho umí ovládat.

Pokud by se mi však poštěstilo, že by mi pan ministr naslouchal, pak bych si přál, aby na ministerstvu zaměstnal jednoho jediného lékárníka, který bude mít všech pět pohromadě a bude mít zažitou praxi z různých zákoutí lékárenství, třeba mě. Snažil bych se, aby ty změny nebyly šité horkou jehlou a doplňovaly se, aby se ten legislativní Augiášův chlév konečně uklidil, aby se platilo za odbornou práci, a ne za logistiku. Aby byly stejné podmínky pro všechny (online i kamenné lékárny). Ale možná bych načichl tím odérem ministerstva a místo rozumné práce začal kout pikle a spřádat pletichy, jak to tak v podobných institucích chodí. Stal bych se institucionalizovaným.

PharmDr. Tereza KOREJSOVÁ, Nemocniční lékárna, Hradec Králové

Kdybych měla možnost setkat se osobně s ministrem Vojtěchem, tak bych mu v první řadě popřála pevné nervy –⁠ jakákoli veřejná funkce je totiž ve všech ohledech velmi nevděčná.

Změny v roce 2026 se budou (doufejme) odehrávat v pokračující vlně digitalizace procesů. Podle posledních prohlášení nové vlády je to priorita číslo jedna. V těchto dnech už máme za sebou zásadní změnu, kdy je hned od 1. 1. 2026 zavedena povinnost používání elektronického poukazu. Je úsměvné, že v našem provozu vede digitalizace paradoxně k vyšší spotřebě papíru a archiv lékárny ve sklepě se plní současně se servery na oddělení výpočetní techniky v nemocnici.

Další by mohla být dlouho očekávaná změna našich kompetencí. V době probíhající elektronizace zdravotnictví a stále větší implementaci AI technologií se pomalu vytrácí zájem o pacienta jako takového.

Jakákoli změna má stále stejný průběh: nejprve vzbudí u většiny zúčastněných vlnu nevole a současně odhalí slabiny zavedeného systému, v druhé fázi nastane emocionální a postupná implementace do nastavených procesů, nakonec je akceptována a časem považována jako samozřejmost. Já osobně beru změny jakéhokoli charakteru jako výzvu posunout sebe, nebo nějaký proces někam dál a doufat, že je to tím správným směrem.

Celé zdravotnictví je velmi dynamický obor, který, zvláště v poslední době, klade důraz na mezioborovou spolupráci. Snad se nám farmaceutům podaří najít si v systému pevné va nepostradatelné místo.

Mgr. Eva BARTOŇOVÁ, lékárna Dr.Max, Zlín, Rašínova

Asi bych pana ministra poprosila, aby zdravotnictví mělo pro všechny srozumitelnou formu, aby lidé trochu chápali změny, které se dějí (viz. např. započitatelné doplatky v minulém roce). Také aby při tvorbě a schvalování legislativy k zásilkovému výdeji bylo myšleno na to, že pod každým výdejem bude podepsán lékárník.

Zároveň s příchodem AI a menší dostupností lékaře (delší čekání, lékaři nezvedají telefon, krátké ordinační doby atd.), by bylo skvělé podpořit kompetence lékárníků. Česká republika je pozadu oproti jiným evropským zemím, kde se očkuje, probíhají screeningy, preventivní péče. Byla bych velmi ráda, aby bylo možné v lékárně narušit integritu kůže a konečně prosadit očkování a další screeningy. To by bylo asi mým největším přáním.

Obecně ale změny ráda nemám. Na to se nás ale přece nikdo v životě neptá, věci kolem se mění, jak v osobním životě, tak v práci, ve zdravotnictví. Je potřeba se na změny adaptovat, i když to není jednoduché.

PharmDr. Jana HORÁKOVÁ, Lékárna Masarykovo nám., Valašské Klobouky

Přátelé, zdravím v novém roce a jelikož se můžeme na problematiku pozeptat i dále v publiku, tak jsem se tentokrát na otázky zeptala v řadách klientely: „Jako klient lékárny bych se pana ministra zeptala, jak chce do budoucna zajistit dostupnost lékárenské péče a léků pro běžné pacienty –⁠ nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích.

Stále častěji se setkáváme s opakovanými výpadky běžných, volně prodejných i životně důležitých léků pro chronické pacienty, například diabetiky. Zajímalo by mě proto, jaké konkrétní kroky ministerstvo chystá ke zlepšení dostupnosti léků, aby pacient nemusel obíhat několik lékáren či zdravotnických zařízení kvůli základní péči. Zároveň by mě zajímalo, zda ministerstvo vnímá lékárny nejen jako výdejní místa léčiv a rozsáhlého zdravotního sortimentu, ale i jako důležitou součást primární zdravotní péče. Lékárníci a personál v lékárnách jsou často první a nejdostupnější zdravotnickou pomocí, na kterou se pacienti mohou obrátit. Proto by mě zajímalo, jak chce stát lékárníky a lékárenský personál podpořit, když je jejich práce dlouhodobě podceňovaná a administrativně přetížená.“ Tak to jen menší náhled k problematice, a to řešíme jen základ, tedy dostupnost péče, nikoliv další potíže. Na otázku změny bych odpověděla: „To záleží...“

PharmDr. Petra ČECHOVÁ, nemocniční lékárna FN Motol

Nového ministra všichni známe. Na tuto otázku neodpovím. Myslím si, že za lékárníky mluví předně jejich práce. Před politickými rozhovory bychom se přesto neměli sklánět. Farmaceutům přeji, ať jsou zákonodárcům silným a rovnocenným partnerem pro změny, které nás čekají. Dále si přeji, aby naše slova byla slyšena a měla váhu. Změnám se nevyhneme a stejně jako v životě je důležitější spíše to, jak se k nové situaci postavíme a jak se zachováme. Přeji všem úspěšný rok 2026.

PharmDr. Markéta NEZVEDOVÁ, lékárna Prosiměřice

Kdyby přede mnou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch stál, ráda bych mu řekla: „Pane ministře, vnímejte lékárny jako zdravotnická zařízení, lékárníky jako plnohodnotné zdravotnické pracovníky a partnery v systému zdravotnictví, ne jen jako jakési zprostředkovatele léčiv pro pacienty. Ve škole to tak člověk nevnímá, ale když přijde do praxe, rychle zjistí, že veřejnost odbornost a znalosti lékárníků vůbec nevyužívá. A když jsem se nad tím kdysi zamýšlela, došla jsem k názoru, že jsou lékárníci jedni z mála (i bych řekla jediní), o kterých většina obyvatel ani netuší, co všechno vědí, s čím dokáží poradit, pomoci, nasměrovat k dalším odborníkům, specialistům a podobně. Důvodů, proč tomu tak je, je samozřejmě nespočet, a figurují v nich i sami lékárníci. Kdybyste o nás, pane ministře, mluvil více jako o zdravotnících (patřících dokonce mezi lékařská zdravotnická povolání), kteří by rádi využívali svých znalostí ve své praxi více, a lidé by nás tak začali také více vnímat, bylo by to podle mě k prospěchu všech. Lékárníci v lékárně jsou součástí primární péče, kterou zvládají perfektně a zvládali by ji lépe, kdyby je veřejnost vnímala více jako odborníky, kterými opravdu jsou. Bylo by fajn, kdyby se více rozšířily kompetence v rámci různých preventivních vyšetřeních s danou návazností na příslušné lékaře, které by měly být samozřejmě ideálně hrazené formou výkonů ze strany pojišťoven, jinak budeme zase ti ,,nějací v lékárně“, kteří obdobné, např. screeningové vyšetření chtějí nechat hradit pacienta, kdežto v ordinaci je to hrazené z pojištění a tím i pro pacienty důvěryhodnější.

Děkuji za vyslyšení, pane ministře, a přeji hezký den.“

A jaké změny v roce 2026 očekávám? Hodně se mluví o zásilkovém výdeji léčiv vázaných na předpis. Změny ráda mám, pokud nejsou k horšímu. Nápad o zásilkovém výdeji ale za změnu k lepšímu určitě nepovažuji. Jako pádné argumenty by měly za vše hovořit výsledky z projektu České lékárnické komory –⁠ Sledování lékových problémů. A tak snad letos bude plný pozitivních změn, to přeji všem!