Okénko do klinické farmacie: Nová rubrika pro inspiraci a praxi

Právě čtete první příspěvek do nové rubriky Časopisu českých lékárníků. Jsme velmi rády, že se můžeme ujmout úvodního slova a podělit se s vámi o vizi, která za vznikem rubriky stojí. Cílem našeho „Okénka“ je otevřít svět klinické farmacie širší farmaceutické veřejnosti, představit práci našich kolegů a kolegyň v nemocnicích i ambulancích a ukázat, jak jejich odborné znalosti a dovednosti přispívají k optimalizaci léčby a bezpečí pacientů. Věříme, že příběhy a kazuistiky z praxe mohou být nejen zdrojem cenných informací, ale také inspirací pro každodenní práci všech farmaceutů.

Práce klinického farmaceuta je ideální pro ty, kteří chtějí být kreativní, neustále se učit něco nového a naplnit neutuchající zvídavost v klinické praxi.

Jak nedávno zaznělo na setkání se studenty farmacie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové: „Ani jeden den v práci klinického farmaceuta není stejný a nikdy nevíte, co vás čeká.“ Právě dynamika a rozmanitost činí náš obor tak fascinujícím. Klinický farmaceut není pouze expert na léky, je to klíčový člen multidisciplinárního týmu, který stojí přímo u lůžka pacienta. Jeho úkolem je diagnostikovat a řešit klinicky významné lékové interakce a nežádoucí účinky, optimalizovat dávkování u specifických skupin pacientů a navrhovat individuální terapeutické postupy tam, kde standardní léčba selhává.

Na zmíněném předvánočním setkání studenti s nadšením naslouchali vyprávění o naší každodenní práci, o spolupráci s lékaři a o tom, jak naše intervence přímo ovlivňují osudy pacientů. Chceme podpořit zájem nejen studentů farmacie o specializační větev klinické farmacie, protože obor má obrovský potenciál a potřebujeme mnoho zapálených a motivovaných klinických farmaceutů.

Abychom přiblížily konkrétní přínos naší práce, předkládáme nedávno řešenou kazuistiku, která ilustruje, jak může intervence klinického farmaceuta zásadně změnit výsledek léčby.

Případ: 68letá pacientka, dlouhodobě léčená pro hypotyreózu po odstranění štítné žlázy, byla stabilizovaná na denní dávce 125 μg levothyroxinu. V březnu 2023 jí byla diagnostikována plicní mykobakterióza a byla zahájena léčba kombinací antituberkulotik, včetně rifampicinu.

Problém: V prosinci 2023, po devíti měsících léčby, byla při kontrolním odběru zjištěna závažná dekompenzace hypotyreózy. Hodnota tyreostimulačního hormonu (TSH) vystoupala na 58,0 mIU/l (norma 0,55–4,78 mIU/l). Pacientka si stěžovala na extrémní únavu a ranní průjmy. Lékař původně zvažoval i nonadherenci pacientky k léčbě.

Intervence klinického farmaceuta: Ošetřující endokrinolog požádal o konzultaci klinického farmaceuta. Ten na základě analýzy medikace a rešerše odborné literatury identifikoval jako příčinu problému klinicky významnou lékovou interakci, na kterou nikdo nepomýšlel. Rifampicin, jako silný induktor jaterních enzymů (zejména CYP3A4), významně zvyšuje metabolismus levothyroxinu. Kromě indukce metabolických drah může rifampicin interferovat s absorpcí levothyroxinu na úrovni střevních transportérů (např. OATP, P-glykoprotein) a současně urychlovat jeho clearance z organismu.

Tyto mechanizmy mohou vést k selhání substituční terapie hypotyreózy.

Navržená řešení byla konzultována i na vyšším endokrinologickém pracovišti: 1. Navýšení dávky levothyroxinu na 150 μg denně. 2. Změna doby podání na večerní čas, nalačno, aby se minimalizovala interakce s ranní dávkou rifampicinu na úrovni vstřebávání v trávicím traktu. 3. Změna lékové formy z tablet na měkké želatinové tobolky (Syntroxine®), které zajišťují stabilnější a předvídatelnější vstřebávání (1).

Výsledek: Navržená změna byla akceptována a implementována. Během několika týdnů se stav pacientky dramaticky zlepšil. Při kontrole v únoru 2024 klesla hodnota TSH na 3,568 mIU/l a v květnu bylo TSH naměřeno 0,563 mIU/l. Pacientka se cítila „jako znovuzrozená“, únava i průjmy ustoupily a mohla bezpečně dokončit nezbytnou antituberkulotickou léčbu. Tento případ jasně ukazuje, jak mezioborová spolupráce vede k úspěšnému řešení komplexních lékových problémů.

Věříme, že je kazuistika jen malou ukázkou toho, co může obor klinické farmacie nabídnout. Doufám, že vás nová rubrika zaujme a stane se platformou pro sdílení zkušeností, které obohatí nás všechny. Těšíme se na další příspěvky od kolegů z celé republiky a na to, že společně ukážeme, jak nepostradatelnou roli hraje farmaceut v moderním zdravotnictví. Neváhejte sdílet vaše příspěvky do nové rubriky.

PharmDr. Petra ROZSÍVALOVÁ
Oddělení klinické farmacie, Fakultní nemocnice v Hradci Králové
petra.rozsivalova@fnhk.cz

PharmDr. Karolina TÍŽKOVÁ, Ph.D.
Oddělení klinické farmacie, Městská nemocnice Ostrava
karolina.tizkova@mnof.cz

Zdroje: 1. Expert Opin Drug Deliv. 2014 Jul;11(7):1103–11