Co určitě stojí za přečtení...

Rückl, K.: Proč může být vhodné u pacientů s chronickým onemocněním ledvin nahradit rosuvastatin atorvastatinem

Vnitỉní lékaỉství č. 8/2025

Vzhledem k hrozící rhabdomyolýze a tubulotoxicitě je dobré u rizikových pacientů nahradit rosuvastatin atorvastatinem. U pacientů se sníženou funkcí ledvin je další možností redukce dávky rosuvastatinu. Dále je u nich důležité monitorovat hladiny kreatinkinázy, myoglobinu a transamináz. Pozorování mělnických internistů trvalo 2,5 roku a zachytilo 12 případů akutního poškození ledvin zapříčiněných rhabdomyolýzou. Důležitou roli hraje výběr statinu včetně adekvátní dávky. Atorvastatin je metabolizován hepatální cestou, onemocnění ledvin neovlivňuje jeho hladiny ani hladinu metabolitů. U rosuvastatinu je situace odlišná, dle SmPC byl při clearance kreatininu nižší než 30 ml/min. zjištěn trojnásobný vzestup koncentrace rosuvastatinu a devítinásobný vzestup hladiny jeho metabolitu. Proto se doporučuje dávku redukovat. Osm z dvanácti sledovaných pacientů muselo být dialyzováno, jeden zemřel, dva zůstali v dlouhodobé dialyzační péči.

Důraz je kladen i na interakce statinů s makrolidy, azolovými antimykotiky, amiodaronem a nonhydropyridinovými Ca-blokátory. U pacientů s rhabdomyolýzou byly naměřeny i zvýšené hladiny troponinu, hlavně u seniorů.

Nejméně interakcí sice vykazuje rosuvastatin, ale sedm z jedenácti (64 %) pacientů s rhabdomyolýzou užívalo rosuvastatin, pět z nich v neredukované dávce.

Šťovíček, J.: Mirikizumab v paletě léčiv idiopatických střevních zánětů

Vnitỉní lékaỉství č. 8/2025

Selektivní inhibitor interleukinu 23 mirikizumab (Mir) je novým biologikem v cílené léčbě idiopatických střevních zánětů (Inflammatory Bowel Disease, IBD). Vykazuje příznivý efekt u pacientů s ulcerózní kolitidou i Crohnovou chorobou. Hlavně tam, kde selhala předchozí léčba. Interleukin IL-23 je klíčovým cytokinem, který podporuje expanzi, přežívání a patogenní vlastnosti Th17 buněk.

Mir je humanizovaná monoklonální protilátka třídy IgG4 selektivně se vážící na podjednotku p19, čímž blokuje vazbu IL-23 na receptor. Po subkutánním či intravenózním podání je farmakokinetika Mir lineární. Podává se u ulcerózní kolitidy ve třech 300 mg dávkách v infuzi v nultém, čtvrtém a osmém týdnu.

Pokud ve 12. týdnu přetrvává aktivita nemoci, podají se další tři dávky. Následně se po čtyřech týdnech subkutánně podává dávka 200 mg. U Crohnovy nemoci se ve stejném časovém intervalu používá vyšší intravenózní dávka 900 mg, subkutánní dávka po čtyřech týdnech je pak 300 mg.

Frekvence výskytu NÚL je srovnatelná s placebem, nejčastěji šlo o infekce horních cest dýchacích, nazofaryngitidy nebo covid-19. Jejich výskyt je nižší než u rituximabu a adalimumabu. Účinek je selektivnější na IL-23 než u ustekinumabu a srovnatelný s risankizumabem. Mir je schválen ve druhé linii po selhání či intoleranci předchozí biologické léčby IBD.

Stránku připravil: PharmDr. Pavel GRODZA, panacea@iol.cz