Světové dny zdraví - květen

V květnu si připomínáme a v naší rubrice jsme přiblížili následující významné dny ve zdravotnictví, resp. mezinárodní nebo světové dny věnované problematice zdraví: Světový den (boje proti) astmatu, Světový den –⁠ Pohybem ke zdraví, Evropský den melanomu, Světový den roztroušené sklerózy, Mezinárodní den ošetřovatelství, ošetřovatelek a zdravotních sester, Světový den bez tabáku, Světový den hygieny rukou/čistých rukou, Světový den hypertenze a Světový den plicní hypertenze, Světový den Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Mezinárodní den podpory nemocných s chronickou imunologickou a neurologickou nemocí, Světový den lupusu, Mezinárodní den klinických hodnocení, Světový týden respektu k porodu, Světový den zdravého trávení, Světový den štítné žlázy, Světový den talasémie a Světový den boje s rakovinou vaječníků.

Světový den boje proti rakovině krve (World Blood Cancer Day, WBCD)

Světový den rakoviny krve (WBCD) připadá každoročně na 28. května. Vznikl v roce 2014 a jeho iniciátorem byla mezinárodní nezisková organizace Německá databáze/registr dárců kostní dřeně (původně Deutsche Knochenmarkspenderdatei, DKMS). DKMS byla založena v německém Tübingenu 28. května 1991 podnikatelem Dr. Petrem Harfem a prof. Gerhardem Ehningerem, hematologem a transplantologem. Po smutné události –⁠ úmrtí své manželky Mechtilde v roce 1991, která podlehla leukémii (diagnostikovaná leukémie zpočátku reagovala na farmakoterapii, nakonec byla potřebná transplantace hematopoetických kmenových buněk, ale žádný z jejích příbuzných nebyl vhodným dárcem) –⁠ se Dr. Harf rozhodl splnit slib, který jí dal: zajistit, aby měl každý pacient s rakovinou krve, který to potřebuje, vhodného dárce. Od té doby pracuje spolu se svými dcerami Viktorií von Wulffen a Katharinou Harf na splnění tohoto slibu. Pracují na zvyšování počtu potenciálních dárců kmenových buněk po celém světě. V současné době spravují největší a nejrozmanitější registr dárců kmenových buněk na světě a pomáhají tak pacientům s rakovinou krve najít dárce pro život zachraňující transplantaci kmenových buněk. Pro mnoho pa­cientů je nalezení genetického dvojčete jedinou šancí na přežití.

Vzhledem k rozšiřování svého působení (Německo, Spojené státy americké, Polsko, Velká Británie, Chile, Indie, Jižní Afrika) a růstu na mezinárodní úrovni bylo rozhodnuto přijmout jednotnou identitu. V roce 2016 se začal všude používat stejný název –⁠ DKMS, čím se zajistila identifikace všech subjektů v jednotlivých zemích jako jedna organizace, která působí pod jedním jménem.

WBCD byl od počátku koncipován jako globální kampaň. ­Zaměřuje se na informování veřejnosti o příznacích a projevech rakoviny krve, důležitosti včasné diagnostiky a nejnovějších pokrocích ve výzkumu a léčbě. Slouží také jako příležitost k uctění odvahy lidí postižených rakovinou krve, včetně pacientů, přeživších a jejich rodin, a k prosazování zvýšení finančních prostředků na výzkum a podpůrné služby.

WBCD upozorňuje na dopady rakoviny krve a šíří informace o různých typech rakoviny krve, které postihují miliony lidí po celém světě. Rakovina krve ovlivňuje tvorbu a funkci krvinek. Vzniká v kostní dřeni, která je zdrojem všech krvinek. Transplantace kmenových buněk nebo kostní dřeně je pro mnoho pacientů jedinou nadějí na přežití, ale 70 % z nich nemá v rodině vhodného dárce. Existuje mnoho typů rakoviny krve. Každý z nich má jiné příznaky, léčbu a prognózu, ať jsou to leukémie (akutní lymfoblastická leukémie, chronická myeloidní leukémie), lymfom (Hodgkinův lymfom), myelom (mnohočetný myelom, známý také jako Kahlerova nemoc –⁠ tomuto onemocnění je v březnu věnován samostatný měsíc povědomí), myelodysplastické syndromy, myeloproliferativní neoplazie, myelodysplastické neoplazie, histiocytóza, mastocytóza, nerakovinná onemocnění krve nebo další hematologické malignity.

Podle údajů z roku 2023 každý rok onemocní rakovinou krve více než 917 000 lidí po celém světě. Novější odhady uvádějí, že rakovinou krve každoročně onemocní přibližně 1,1 až 1,2 milionu lidí po celém světě, což přibližně tvoří zhruba 7 % až 10 % všech nově diagnostikovaných případů rakoviny. Globální odhady hovoří u leukémie o 480 000 nových případech ročně, u lymfomů o 600 000 případů ročně a u myelomů kolem 180 000 nově diagnostikovaných případů ročně.

Statistiky uvádějí, že každých 27 sekund (jiné zdroje 35 sekund) je někomu na světě diagnostikována rakovina krve.

V ČR je ročně diagnostikováno přibližně 6 000 až 6 200 nových případů hematologických malignit. To odpovídá zhruba 57 novým případům na 100 000 obyvatel. U lymfomů je to 2 500 až 3 000 případů, u leukémie 1 300–1 500 případů, u mnohočetného myelomu 600–700 případů a zhruba 1 000 případů připadá na ostatní hematoonkologická onemocnění.

Podle mezinárodních odhadů Světové zdravotnické organizace daruje krev každý rok asi 110 milionů lidí, což odpovídá kolem 1–2 % světové populace. V České republice je ročně aktivních přibližně 220 000 dárců krve.

Symbolem akcí pořádaných ke Světovému dni rakoviny krve se stal znak „&“. Vizuální identita –⁠ červený ampersand (&) není jen náhodný grafický prvek, ale promyšlený symbol kampaně WBCD. V kontextu boje proti rakovině krve má hluboký metaforický význam. Vyjadřuje spojení, komunitu a naději –⁠ tu znázorňuje červená barva, která odkazuje na krev a životní energii. Symbol je univerzálně srozumitelný.

Historie ampersandu sahá až do 1. století našeho letopočtu. Vznikl a vyvinul se z latiny. Je to tzv. ligatura (spojení dvou písmen) pro latinskou spojku „et“, ve významu „a“. Často je uváděn jako jeho „duchovní otec“ Marcus Tullius Tiro, osobní tajemník (a původně i otrok) slavného řečníka Cicerona. Aby stačil zapisovat Cicerovy proslovy, vymyslel kolem roku 63 př. n. l. systém zkratek, dnes bychom řekli těsnopis, tzv. Tironovy zkratky, znaky či noty (Notae Tironianae), kde se objevila i raná forma znaku pro „et“.

Pojmenování znaku pochází z anglického názvu, který vznikl přibližně na začátku 19. století zkomolením dětské učební pomůcky. V britských školách byl znak & řazen na konec abecedy jako 27. písmeno. Děti při recitování abecedy říkaly: „... X, Y, Z, and per se and“. Což ve volném překladu znamená: „a (znak), který sám o sobě znamená „a“. Latinské per se, samo o sobě. A vzniklo slovo ampersand.

Pokud se jedná o každoročně vyhlašované téma nebo motto WBCD, tak na rozdíl od některých jiných světových dnů, které mají každý rok pevně stanovené a oficiálně vyhlášené nové motto pro celý rok, se témata vyvíjejí spíše v rámci kampaní organizace DKMS. Od jejího založení je ústředním motivem heslo „Porazme rakovinu krve“. S WBCD se prolíná motto „Oslavujeme život každý den“. V historii iniciativ byla veřejnost motivována k nošení červeného oblečení nebo doplňků, aby se zvýšila viditelnost tématu „Obleč se do červené“ (2021–2022). Následující kampaně se soustředily na digitální propojování a sdílení fotografií s ampersandem namalovaným na dlani a důraz na osobní příběhy (2023–2024). Poslední iniciativa vyzývala lidi k ­aktivnímu zapojení a kreativitě na sociálních sítích prostřednictvím sloganu „Zanech svou stopu“ (2025). Pro rok 2026 se připravují „světelné pochody“ –⁠ „Cesta světlem“ ve Velké Británii. Symbolické světlo na podporu lidí se organizuje i v jiných zemích (USA, Kanada aj.) a také při jiných příležitostech, kromě podpory lidí s leukémií, lymfomem a dalšími krevními nádory rovněž na podporu onkologických pacientů.

Kromě WBCD si v některých zemích připomínají Měsíc povědomí o rakovině krve (Blood Cancer Awareness Month). Slaví se v měsíci září. Jeho cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o rakovině krve a podpořit vzdělávání, výzkum a ochranu práv pacientů. Dále vyzývá ke zlepšení včasné diagnostiky a k destigmatizaci. Jeho vznik se datuje do roku 2010, kdy Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických schválila usnesení H. Res. 1433, kterým vyjádřila podporu vyhlášení září 2010 měsícem povědomí o rakovině krve. K této iniciativě se připojily další země, např. Velká Británie, Austrálie a další.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.