Doporučených 10 000 kroků za den pro prodloužení života je spíše marketingové tvrzení výrobce prvního krokoměru než vědecky podložený fakt. Zdravotní přínos má již mnohem nižší počet kroků za den, ovšem každý krok navíc se počítá.
Již 2500 kroků snižuje riziko úmrtí z kardiovaskulárních (KV) příčin a každých 500 kroků navíc sníží toto riziko o dalších 7 %. Zhruba 4000 kroků snižují riziko úmrtí celkově, 6000 kroků snižuje riziko vzniku diabetu 2. typu, 6500 kroků krevní tlak, 8000 kroků riziko obezity, spánkové apnoe a deprese a 9800 kroků za den sníží riziko demence o 50 %. Průměrných denních 10 500 kroků pak znamená o 77 % nižší riziko úmrtí z KV příčin než 2500 kroků a 11 000 kroků o 25–50 % nižší riziko hypertenze, diabetu a obezity než 6000 kroků.
Zdroj: Need your patients to move more? Show them this. Medscape, 2024 Jan 24. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/998214
Snížení hladiny triglyceridů dnes stále představuje nepokrytou medicínskou potřebu. Novou nadějí by se mohl stát olezarsen, který u pacientů se střední hypertriglyceridémií (1,69–5,64 mmol/l) a vysokým KV rizikem nebo s těžkou hypertriglyceridémií (≥ 5,65 mmol/l) prokázal schopnost významně snížit hladiny triglyceridů, apolipoproteinu B a non-HDL cholesterolu (aniž by významně snížil hladinu LDL-c), a to bez větších bezpečnostních rizik.
Olezarsen je antisense oligonukleotid vážící se na messengerovou RNA pro apolipoprotein C-III, což je geneticky validovaný cíl pro snižování triglyceridů. V porovnání s placebem v dávce 50 a 80 mg byl hodnocen v randomizované studii fáze IIb Bridge–TIMI 73a zahrnující 154 pacientů a vedl ke snížení hladiny triglyceridů o 49,3, resp. 53,1 procentních bodů.
Zdroj: Bergmark B. A., Marston N. A., Prohaska T.A. et al.; Bridge–TIMI 73a Investigators. Olezarsen for hypertriglyceridemia in patients at high cardiovascular risk. N Engl J Med 2024 May 16; 390 (19): 1770-1780, doi: 10.1056/NEJMoa2402309.
Je známo, že složení střevní mikrobioty ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi. V roce 2020 se podařilo identifikovat bakteriální enzym, jenž odbourává cholesterol za vzniku koprostanolu − látky, kterou lidské tělo nevstřebává, ale vylučuje. Osoby, jejichž mikrobiota tento enzym tvoří, mají nižší hladinu cholesterolu. Dosud však nebylo jasné, které bakterie specifickou cholesteroldehydrogenázu produkují.
Výzkumný tým z Harvardovy univerzity proto analyzoval vzorky stolice 1429 účastníků dlouhodobé observační Framinghamské studie rizikových faktorů srdečních onemocnění. Bylo pozorováno několik druhů bakterií, jejichž výskyt koreloval s nižší hladinou cholesterolu. Jedním z nich byl i druh Oscillibacter, u něhož se vyskytuje několik enzymů pro metabolismus cholesterolu. Tento bakteriální druh by se tedy potenciálně mohl zkusit využít jako probiotická terapie ke snižování cholesterolu.
Zdroje:
1. Li C., Stražar M., Mohamed A. M. T. et al. Gut microbiome and metabolome profiling in Framingham heart study reveals cholesterol-metabolizing bacteria. Cell 2024 Apr 11; 187 (8): 1834−1852.e19.
2. Nowogrodzki J. Gut bacteria break down cholesterol – hinting at probiotic treatments. Nature 2024 Apr 2, doi: 10.1038/d41586-024-00955-3 [Epub ahead of print].
Společný projekt Velké Británie a USA, ve kterém byla analyzována data z 23 randomizovaných placebem kontrolovaných studií zahrnujících 123 164 osob, z nichž bylo 43 % starších 70 let, a jako ukazatel rizika zlomenin byla použita kostní minerální denzita (BMD), ukázala přínos antiosteoporotické léčby (antiresorpčními léčivy i osteoanaboliky) nezávisle na věku, a to z hlediska jakékoliv zlomeniny a zlomeniny proximálního femuru. Přínos týkající se BMD páteře a proximálního femuru byl u osob starších 70 let dokonce vyšší než u mladších pacientů. To vyvrací dosavadní představu o nižší účinnosti antiosteoporotické léčby u starších jedinců.
Zdroj: Schini M., Vilaca T., Vittinghoff E. et al. Anti-fracture treatment efficacy by age. J Bone Miner Res 2024 May 24; 39 (5): 544−550, doi: 10.1093/jbmr/zjae040.
Mikro- a nanoplasty (MNP) mohou do lidského těla vstupovat zažívacím traktem, respiračním traktem nebo kontaktem s kůží. Člověk průměrně sní 0,1–5 g MNP z různých zdrojů za týden.
Nedávná studie s 257 pacienty ukázala, že MNP představují potenciální riziko pro kardiovaskulární (KV) zdraví. U 58,4 % probandů byl v ateromových plátech karotické tepny identifikován polyvinylchlorid (průměrně 5,2 µg/mg plátu). Jedinci s MNP v ateromovém plátu měli během 34 měsíců sledování 4,53× vyšší riziko složeného KV parametru zahrnujícího infarkt myokardu, CMP nebo úmrtí z KV příčin v porovnání s jedinci bez MNP v ateromových plátech.
Potenciální souvislost byla také popsána mezi MNP a idiopatickými střevními záněty (IBD). U jedinců s IBD byl totiž zjištěn vyšší obsah mikroplastů ve stolici než u zdravých jedinců a tento obsah navíc koreloval s tíží onemocnění.
Zdroj: Spriano P. What health risks do microplastics pose? Medscape 2024; May 17. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/what-health-risks-do-microplastics-pose-2024a10009f3
(este, zza)
