Duševní poruchy u klíšťové encefalitidy

Infekce virem klíšťové encefalitidy probíhá bifázicky. V první fázi, po 4 až 28 dnech po napadení klíštětem, se objevují příznaky podobné chřipce. Již v této fázi můžou být přítomny psychické poruchy jako duševní a fyzická únava, podrážděnost, poruchy koncentrace, spánku, chuti k jídlu a krátkodobé paměti.

Po několika dnech relativní remise přechází choroba do druhé fáze s manifestní encefalitidou v 50 %, meningoencefalitidou ve 40 % a meningoencefalomyelitidou v 10 % případů. V této fázi jsou kromě neurologických příznaků přítomny psychopatologické poruchy. V prvních 2 týdnech akutního onemocnění byl popsán výskyt duševních poruch u 60,8 % pacientů. Ve více než 3/4 případů se jednalo o kognitivní deficit postihující nejčastěji vizuální, přímou a trvalou paměť, schopnost učení a koncentrace. Ve zbývajících případech šlo většinou o organickou depresivní poruchu.

U 35–58 % postižených se rozvíjí postencefalitický syndrom, což je dlouhodobý stav významně snižující kvalitu života. Kromě neurologických příznaků byly u 72,5 % pacientů s tímto syndromem popsány duševní poruchy. Nejčastěji šlo o poruchu pozornosti (72,1 %), zpomalení myšlenek (69,8 %), poruchu učení (60,5 %), depresivní náladu (60,5 %), emoční labilitu (46,5 %) a mutismus (41,9 %). Prodělaná klíšťová encefalitida je také predispozicí k demenci.

Psychopatologické poruchy u infekčních onemocnění mozku bývají často iniciálně izolované a necharakteristické, což činí diagnostické obtíže. Hůře také reagují na psychiatrickou léčbu.

(zza)

Zdroj: Wiedlocha M., Marcinowicz P., Stanczykiewicz B. Psychiatric Aspects of Herpes Simplex Encephalitis, Tick-Borne Encefalitis and Herpes Zoster Encephalitis among Immunocompetent Patients. Adv Clin Exp Med. 2015; 24 (2): 361–371.