Skupina pro gynekologii a fertilitu pod záštitou Cochraneovy společnosti provedla v letech 2015 a 2016 metaanalýzy zaměřené na podávání analgetik, doplňků stravy a léčivých rostlin k úpravě dysmenorey. Pilířem léčby i samoléčby zůstávají nesteroidní antiflogistika. Evidence o účinnosti přípravků přírodního původu ztroskotává na kvalitě publikovaných prací.
Jako dysmenorea je označována bolestivá menstruace, která může být doprovázena dalšími fyzickými i psychickými obtížemi. Bolestivost a křeče v podbřišku se objevují několik dní před očekávanou menstruací a při jejím průběhu a jsou způsobeny nadbytkem prostaglandinů a zvýšenou aktivitou myometria. Primární dysmenorea nemá poznanou organickou příčinu, sekundární dysmenorea je spojena s endometriózou, pánevními záněty, myomy nebo vývojovými vadami.
Řešením může být podávání kombinované hormonální kontracepce, která snižuje aktivitu myometria a může vést rovněž k reverzibilní atrofii endometria. Běžnou farmakoterapií a také samoléčbou menstruačních bolestí je především podávání nesteroidních antiflogistik (NSAIDs), tedy inhibitorů cyklooxygenázy (COX). COX je klíčovým enzymem syntézy prostaglandinů. Obvykle se dává přednost neselektivním inhibitorům COX, které ovlivňují jak fyziologický izoenzym (COX-1), tak zánětem indukovanou formu (COX-2).
Do analýzy věnované analgetikům bylo zahrnuto 80 randomizovaných kontrolovaných klinických studií (RCT), které srovnávaly celkem 20 různých NSAIDs, z toho 18 neselektivních a 2 COX-2 selektivní, oproti placebu, paracetamolu nebo jinému zástupci skupiny NSAIDs. Studií se zúčastnilo celkem 5820 žen.
Analýza doplňků stravy zmapovala 27 RCT, ve kterých byly užity léčivé rostliny, doplňky stravy, vitaminy a minerály. Konkrétně se jednalo o heřmánek (Chamomilla recutita), skořici (Cinnamomum zeylanicum, C. verum), damascenskou růži (Rosa × damascena), kopr (Anethum graveolens), fenykl (Foeniculum vulgare), pískavici řecké seno (Trigonella foenum-graecum), zázvor (Zingiber officinale), guave (Psidium guajava), reveň (Rheum emodi), uzaru (Xysmalobium undulatum), kozlík (Valeriana officinalis) a zatarii (Zataria multiflora), dále o rybí tuk, melatonin, vitaminy B1 a E a síran zinečnatý. Tyto studované přípravky byly porovnávány s placebem, NSAIDs nebo skupinou zcela bez léčby. Studií se zúčastnilo celkem 3101 žen.
U primární dysmenorey jsou NSAIDs účinnější než placebo (OR 4,37; 95% CI 3,76−5,09; 35 studií), jsou však spojena s vyšším rizikem nežádoucích účinků (odds ratio [OR] 1,29; 95% CI 1,11−1,51; 25 studií), a to především gastrointestinálních a neurologických. Navzájem jsou jednotlivá léčiva srovnatelná jak z hlediska účinnosti, tak i bezpečnosti. Neprokázala se ani vyšší účinnost COX-2-selektivních léčiv (studovány byly etorikoxib a celekoxib, celkem ve 2 studiích). NSAIDs jsou dále účinnější než paracetamol (OR 1,89; 95% CI 1,05−3,43; 3 studie). Autoři shrnuli celkovou míru evidence jako nízkou, neboť v publikacích chyběly některé metodické informace.
Druhá analýza byla ještě výrazněji zatížena faktem, že zařazené studie byly spíše nízké nebo velmi nízké kvality. Většina z nich byla provedena v Íránu či v rozvojových zemích, na malém množství subjektů, s nejasnou metodikou a nepřesnostmi v publikacích. Pro většinu srovnání byla k dispozici pouze jedna studie. U mnoha studovaných přípravků se účinnost neprokázala nebo byly výsledky nekonzistentní. Přesto je možné říct, že určitá míra evidence pro účinnost byla nalezena u:
Na základě provedených studií je možné potvrdit, že NSAIDs jsou účinná v léčbě bolesti spojené s dysmenoreou. Není jasné, zda je některé léčivo z této skupiny účinnější, a vždy je třeba počítat s rizikem nežádoucích účinků. Klíčová je zde edukace pacientek. Nebyly nalezeny silné důkazy pro doporučení jakéhokoli doplňku stravy pro pacientky s bolestivou menstruací. Z obou analýz dále vyplývá silná potřeba nových kvalitních klinických studií zaměřených na farmakoterapii dysmenorey.
(jam)
Zdroje:
