Nesteroidní protizánětlivé léčivé látky (NSAIDs − nonsteroidal anti-inflammatory drugs) mohou interagovat s kyselinou acetylsalicylovou (ASA) na úrovni snížení jejího protidestičkového účinku a tím u rizikových pacientů zvyšovat riziko rekurentní trombotické příhody. Je tento efekt stejný u topické a perorální formy diklofenaku?
Selhání antiagregačního účinku ASA může nastat z důvodů špatné compliance, nedostatečné dávky nebo na základě lékové interakce. ASA acetylací ireverzibilně blokuje cyklooxygenázu 1 (COX-1) v trombocytech, brání produkci tromboxanu A2 a tím zabraňuje agregaci destiček. Tento efekt je však inhibován, pokud nastane kompetice s neselektivními NSAIDs, které se na COX-1 vážou reverzibilně a tím ji chrání před ireverzibilní blokádou ASA. Současné užívání NSAIDs během podávání ASA v rámci primární či sekundární prevence může být jednou z příčin jejího klinického selhání v praxi. Tato interakce je závislá na koncentraci NSAIDs. Nižší systémová expozice diklofenaku znamená i menší riziko interakce s protidestičkovým účinkem ASA.
Recentně publikovaná randomizovaná klinická studie se zkříženým designem měla za cíl porovnat, zda lokální NSAIDs, jako je 1,3% diklofenak epolamin transdermální náplast, oproti perorální draselné soli diklofenaku v jednotlivé dávce 50 mg interferují s protidestičkovým účinkem ASA v dávce 325 mg. Studie se účastnilo 12 probandů (5 mužů a 7 žen) ve věku 18−50 let, kteří byli náhodným výběrem zařazeni do 5 léčebných ramen.
Jednotlivým skupinám byla podávána následující studijní medikace: kyselina acetylsalicylová nebo diklofenak draselný (50 mg) nebo diklofenak náplast nebo diklofenak draselný (50 mg) a ASA (325 mg) nebo diklofenak náplast a ASA (325 mg). Všichni probandi prošli všemi rameny léčby včetně vymývací fáze k zotavení normální funkce trombocytů.
Aktivita trombocytů byla určována ze vzorků celé krve odebírané ve 2hodinových intervalech pomocí impedanční agregometrie přidáním 1 μg/ml kolagenu a kyseliny arachidonové v koncentraci 0,5 mmol/l.
Nebyl pozorován žádný významný rozdíl v činnosti destiček u skupiny s transdermální náplastí diklofenaku aplikovanou 2× denně spolu s ASA a skupiny s kyselinou acetylsalicylovou samotnou. Naproti tomu perorální diklofenak působil statisticky významnou redukci inhibice agregace trombocytů 2 a 8 hodin po podání ASA.
Výsledky této práce potvrzují, že po topické aplikaci diklofenaku nenastává interakce s kyselinou acetylsalicylovou na úrovni antiagregačního účinku destiček. Lokálně podávaný diklofenak tak ve vybraných indikacích představuje vhodnou alternativu perorální formy, zejména u pacientů, kteří užívají ASA v primární a sekundární prevenci kardiovaskulárních a mozkových příhod.
(thom)
Zdroj: Rowcliffe M., Nezami B., Westphal E. S. et al. Topical diclofenac does not affect the antiplatelet properties of aspirin as compared to the intermediate effects of oral diclofenac: a prospective, randomized, complete crossover study. J Clin Pharmacol 2016 Apr; 56 (4): 422−428, doi: 10.1002/jcph.615.
