Nedávné výzkumy naznačily, že zvýšený příjem fruktózy ve formě slazených nápojů a produktů s obsahem fruktózy může zvýšit sérové hladiny kyseliny močové (KM). Zvýšená koncentrace KM a nadměrná spotřeba fruktózy mohou vést k nealkoholické steatóze (NAFLD − non-alcoholic fatty liver disease). Jedná se o onemocnění jater spojené s akumulací tuků u pacientů bez nadměrné konzumace alkoholu, které může přejít v nealkoholickou steatohepatitidu (NASH).
Nedávné výzkumy naznačily, že zvýšený příjem fruktózy ve formě slazených nápojů a produktů s obsahem fruktózy může zvýšit sérové hladiny kyseliny močové (KM). Zvýšená koncentrace KM a nadměrná spotřeba fruktózy mohou vést k nealkoholické steatóze (NAFLD − non-alcoholic fatty liver disease). Jedná se o onemocnění jater spojené s akumulací tuků u pacientů bez nadměrné konzumace alkoholu, které může přejít v nealkoholickou steatohepatitidu (NASH).
NASH je pokročilou a progresívní fází NAFLD. V tomto případě nahromadění tuku v játrech doprovází chronický zánět jaterní tkáně. Může dojít ke zjizvení a fibróze, ve vážnějších případech hrozí cirhóza a hepatocelulární karcinom. Hlavní rizikový faktor pro NAFLD a NASH představuje nadváha a obezita. Podle odhadů 9,6 % všech dětí v západních zemích, z toho 38 % obézních, trpí NASH nebo jiným onemocněním jater.
Zatím se zkoumá, nakolik jsou vyšší spotřeba fruktózy a koncentrace KM nezávisle spojeny s NASH. Předchozí studie prokázaly, že zvýšená hladina KM souvisí s metabolickým syndromem a výskytem NAFLD. Cílem studie italských vědců bylo prozkoumat nezávislý vztah mezi zvýšenou koncentrací KM, spotřebou fruktózy a NASH u dětí a dospívajících s prokázanou NAFLD.
Do studie bylo zařazeno 271 obézních dětí a dospívajících s nálezem steatózy jater a se skóre aktivity NAFLD ≥ 5. Byla jim změřena koncentrace KM v séru (μmol/l). Spotřeba fruktózy (g/denně) se zjišťovala pomocí frekvenčního potravinového dotazníku. Respondenti uvedli, jaké potraviny konzumují, jak často a jak velké porce. Téměř 90 % sledovaných subjektů hlásilo pití limonády a jiných slazených nápojů minimálně jednou týdně. 95 % účastníků konzumovalo jako dopolední a odpolední občerstvení pizzu, suchary, jogurt a slané pochutiny.
Biopsie jater prokázala NASH u 37,6 % dětí. Hyperurikémie (KM ≥ 350 μmol/l) byla přítomná u 47 % dětí s NASH a u 29,7 % bez NASH (p = 0,003). Zvýšená koncentrace KM (OR = 2,488; 95 % CI 1,87–2,83; p = 0,004) a spotřeba fruktózy (OR = 1,612; 95 % CI 1,25−1,86; p = 0,001) byly nezávisle spojeny s NASH a spotřeba fruktózy byla nezávisle spojena s hyperurikémií (OR = 2,021; 95% CI 1,66–2,78; p = 0,01).
Studie dokázala nezávislé a pozitivní spojení hyperurikémie a zvýšené spotřeby fruktózy s NASH. Příjem fruktózy byl jediným faktorem nezávisle spojeným se zvýšenou koncentrací kyseliny močové v séru. Převažuje mezi dětmi s NASH v porovnání s těmi bez NASH. NASH může výrazně snížit délku a kvalitu života. Proto se doporučuje informovat rodiče o rizicích, provést režimová opatření, snížit příjem cukrů a tuků, zařadit pohybové aktivity a zredukovat tělesnou hmotnost.
(lkt)
Zdroj: Mosca A., Nobili V., De Vito R. et al. Serum uric acid concentrations and fructose consumption are independently associated with NASH in children and adolescents. J Hepatol 2017 Feb 6, pii: S0168-8278(17)30002-8, doi: 10.1016/j.jhep.2016.12.025.
