Nové nebo méně známé léčivé rostliny

Acorus calamus L. –⁠ puškvorec obecný,(Acoraceae –⁠ puškvorcovité)

Vytrvalá, mokřadní bylina, až 150 cm vysoká. Původní v jižní Číně, dnes rozšířena v celé Asii, Evropě i Severní Americe. U nás se množí pouze vegetativně. V současnosti je podle počtu chromozomů rozlišován diploidní americký Acorus calamus L. var. americanus, triploidní evropský A. calamus L. var. vulgaris a ­tetraploidní indický A. calamus L. var. angustatus. V léčebné praxi se vzhledem k nižšímu obsahu toxického β-asaronu ­využívají převážně diploidní a triploidní variety.

Synonyma: Acorus odoratus.

Obecný název: Acore (franc.), Kalmus (něm.), Sweet Grass (angl.).

Sbíraná část: rhizoma

Droga: Calami rhizoma

Obsahové látky: v oddenku kolísavý obsah silice (1,7–9,3%), v níž převažuje toxický fenylpropanoid β-asaron (syn. cis-isoasaron), dále α -⁠ a γ-asaron. V oddencích evropských triploidních rostlin jde o obsah 0,1–2,1% β-asaronu, v amerických diploidních puškvorcích byly nalezeny pouze stopy, ale v indických 4,4 až 8,3%. Dále jsou v silici seskviterpenické ketony akorenon, akoron a akoragermakron, seskviterpenické alkoholy kalamendiol a α-kadinol, různé monoterpeny. V oddenku byly identifikovány mastné kyseliny arachová, linolová, myristová, palmitová a stearová, cholin, sacharidy glukóza a fruktóza.

Účinky a použití: v tradiční medicíně je oddenek aplikován při žaludečních nevolnostech, nadýmání, jako digestivum, mírné spasmolytikum, antiastmatikum, diuretikum, sedativum a anti­depresivum, zevně je používán nálev k obkladům kloubů při revmatismu, ošetřování ran a ekzémů. Vzhledem k riziku vzniku halucinací, se nedoporučují vyšší dávky drogy.

Odborné studie byly zaměřeny na ověření tradičních indikací, ale i na průkaz kancerogenity β-asaronu. Vodný extrakt redukuje žírné buňky u myší a inhibuje sekreci interleukinu IL-4, která je typickým projevem alergické reakce. Lihovodný puškvorcový extrakt působí preventivně proti experimentálnímu konstrikčnímu poškození sedacícho nervu u potkanů a vykazuje antioxidační, protizánětlivé a neuroprotektivní účinky, podobné pregabalinu. Rovněž blokuje vznik experimentálně vyvolané epilepsie u potkanů. Na zvířecích modelech byl potvrzen účinek extraktu při ischemické srdeční chorobě. Studie opakovaně potvrdily kancerogenitu, cytotoxicitu a mutagenitu β-asaronu. Při testech na antimikrobiální účinnost, působila nejsilněji silice proti druhu Micrococcus luteus, následoval Aspergillus fumigatus, A. niger a Micrococcus flavus, přičemž silice měla vyšší aktivitu, než izolovaný β-asaron. V dalších testech byla prokázána inhibice různých G+ i G -⁠ bakterií, působením fenylpropanových derivátů puškvorce. Silice vydestilovaná z nati vykazovala aktivitu proti larvám komárů druhů: Culex quinquefasciatus, Aedes aegypti, Aedes albopictus, Anopheles tessellatus a Anopheles subpictus, významným přenašečům tropických infekcí, izolovaný β-asaron inaktivoval druh Ascaridia galli (škrkavka slepičí). Ethylacetátový extrakt z oddenku byl podáván diabetickým myším a zvyšoval citlivost buněk vůči inzulínu i uvolňování inzulínu. Mírně spasmolytické účinky nemají ale pravděpodobnou souvislost s asarony. Obsah β-asaronu je ovšem limitujícím faktorem pro budoucí využití drogy.

Dávkování: nálev z 2 lžic drogy v 200 ml vody, rozdělit do 2 dá­vek.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat během těhotenství (předpokládaná teratogenita) a laktace, nepodávat malým dětem. Prokázaná kancerogenita vyšších dávek drogy ( β-asaron).

Interakce: droga stimuluje žaludeční sekreci, možná interakce s antacidy a inhibitory protonové pumpy, zesílení vedlejších účinků inhibitorů MAO.

Hlavní zdroje: AISLP, botanika.Wendys, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Medicines Agency, Google Scholar, Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stock­ton 2002, Liber Herbarum Minor,  Medline, Plants for a future, PubChem Compound, Toxnet.

PharmDr. Miloš POTUŽÁK

Obrázek: W. O. Müller (Wikipedia), vzorce: autor