Pasivitou stav profese nevyřešíme

Delegátkou sjezdu ČLnK jsem byla svým OSL zvolena poprvé. Přišlo mi naprosto samozřejmé, že naše okresní sdružení funguje, že se dvakrát za rok díky naší šikovné předsedkyni scházíme v počtu usnášeníschopném. Na sjezdu jsem zjistila, že to samozřejmé vůbec není.

První den rokování sjezdu byl zajímavý, utekl jako voda. ­Uvědomila jsem si, jak je důležité mít mezi sebou kolegy, ­kteří umí formulovat jednoznačná vyjádření, a jak je důležitá konstruktivní diskuze. Škoda, že některé nakonec sklouznou do roviny osobní. Lékárníků, kteří chtějí pro náš stav něco udělat, není mnoho, a když nechtějí najít společnou řeč, pak se těžko věří, že jim všem jde právě a pouze o naši profesi.

Chtěla bych vyzvat všechny své kolegy, kteří žijí v místech, kde není jejich OSL aktivní, aby se zapojili do dění komory, sešli se a slyšeli o životě jiných lékárníků.

Sjezd mi otevřel oči a vím, že neutěšený stav, který provází naši profesi, se nevyřeší naší pasivitou a nezájmem o nás samé.

Dana ZAŽÍMALOVÁ