Co určitě stojí za přečtení...

Halúsková, S., Vališ, M.: Roztroušená skleróza a těhotenství –⁠ léky první linie a eskalační léčba

Neurologie pro praxi č. 6/2019

Pohled na mateřství žen nemocných roztroušenou sklerózou (RS) se v průběhu let dramaticky změnil. Až do devadesátých let minulého století se pacientkám s RS těhotenství nedoporučovalo. Díky současným moderním terapeutickým postupům a poznatkům, které příznivě ovlivňují průběh nemoci, mohou pacientky přivést na svět zdravé dítě. Informace o použití léčiv v graviditě jsou samozřejmě limitované. Léčiva modifikující průběh onemocnění (DMD), která se používají u RS v graviditě, mají některá rizika. Interferony β mohou působit zvýšený výskyt spontánních potratů (prokázáno u vysokých dávek na zvířatech), u více než 1 000 narozených dětí však byl jen v malém procentu pozorován vyšší výskyt předčasného porodu. Přesto se doporučuje interferon podávat jen do průkazu gravidity a pak vysadit. Glatiramer acetát je zařazen dle FDA do skupiny B, ve které nehrozí v graviditě prakticky žádné riziko, v EU byla kontraindikace zrušena v roce 2016. Teriflunomid –⁠ je v graviditě kontraindikován, na zvířatech byla pozorována teratogenita. U pacientek, které užívaly teriflunomid i v době gravidity, nikdy nebyla zaznamenána žádná malformace plodu, přesto se kontraindikace dodržuje. Dimetylfumarát –⁠ na zvířatech nebyla pozorována teratogenita ani abortivní efekt, u 199 zaznamenaných gravidit byla sporadicky zaznamenána malformace plodu i potrat takže se DMF v graviditě nedoporučuje. Natalizumab –⁠ byl pozorován 9% výskyt spontánního potratu, což odpovídá výskytu ve zdravé populaci. Léčba by měla být po průkazu gravidity přerušena, jen v nutných případech může pokračovat do 30. týdne těhotenství. Alemtuzumab –⁠ početí se při léčbě nedoporučuje, je v graviditě kontraindikován. Kladribin působí na gametogenezi, je tedy v těhotenství kontraindikován, mohl by způsobit závažné vrozené vady. Okrelizumab –⁠ není v těhotenství vhodný. Ženy musí při jeho užívání brát spolehlivou antikoncepci a ještě i 12 měsíců po jeho vysazení.

Mastík, J.: Trochu kacířská připomínka

Neurologie pro praxi č. 6/2019

Velmi zajímavá reakce brněnského algeziologa dr. Mastíka (přednášel před pár lety na mikulovském sympoziu KF) na přednášku dr. Niedermayerové o použití triptanů u migrény. V nejnovějších doporučeních léčby migrény u těhotných se uvádí, že se mohou použít: paracetamol, po zvážení kyselina acetylsalicylová, NSAID, metamizol, metoklopramid, kodein a sumatriptan. Ostatní triptany jsou kontraindikovány. A to je právě předmětem polemiky dr. Mastíka: proč? Když spektrum nežádoucích účinků novějších triptanů je mnohem příznivější než u sumatriptanu. S ním jsou však mnohem delší a větší zkušenosti, tak proto je jediným z nich v doporučeních. Autor uvádí, že guidelines vždy dodržuje a respektuje, ale účinný eletriptan si troufl podat již u více než dvaceti těhotných pacientek. Jde vždy o podání pacientkám, kterým dosavadní terapie včetně sumatriptanu nezabrala. Autorka původního sdělení reaguje pozitivně na poznámky dr. Mastíka a oceňuje jeho zkušenosti a odvahu podat eletriptan off label.