Umíte si ještě vůbec představit rok bez covidu? Jaký byl ten váš právě mizející rok, pokud vynecháme covid? Co přinesl do vaší lékárny? A co z ní odnesl?

PharmDr. Lukáš MALÝ, Lékárna Klášter, Liberec

Na roky bez covidu vzpomínám a těším se, až se k nim zase přiblížíme zpátky. Snad se s tím naučíme nějak žít, taky už mě to moc nebaví, a to se řadím k poctivým dodržovačům opatření. Svůj uplynulý rok bych hodnotil jako úspěšný v pracovním i osobním životě. A co přinesl a odnesl v naší lékárně? Krom plexiskel na táře mě nic nenapadá. Dalo by se říct, že se stále v nové lékárně rozkoukávám.

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno

Pokud vynecháme covid... Asi ho v představě vynechat úplně neumím. Vnímám ho jako něco, co se dotýká snad všech oblastí našich životů. Považuji ho za akcelerant polarizace části společnosti a příčinu její radikalizace, nenaslouchání, nepřemýšlení a podlehnutí pseudoargumentům a polo­pravdám. Do naší lékárny přinesl covid pro mě dříve neznámý sortiment, např. respirátory a antigenní testy. A odnesl nám možná kousek bezstarostnosti, co se týká kontaktů jako podání rukou atd. Fyzicky jsme si trošku dál, ale o to více se o sebe vzájemně zajímáme, více se podporujeme a pomáháme si. Cítím, že nyní v lékárně (a snad i v ostatních lékárnách a jiných kolektivech) více držíme při sobě. Věřím, že jen menšina, i když hlasitá, ignoruje realitu dnů, autority a odborná stanoviska. Věřím, že většina si díky covidu připomněla důležitost blízkých lidí a nemateriálních hodnot, přestala být lhostejná (respekt všem, kteří pomáhali s ředěním vakcín v očkovacích centrech) a více se zajímá o své tělo i duši. Ať je nový rok ve znamení pevného zdraví, jasného rozumu a vnitřního klidu!

PharmDr. Přemek Císař, Lékárna Modřínová, Třebíč

Nedávno opět dávali v televizi Pána prstenů a ta otázka mi ho připomněla. Jak Frodo pod Horou osudu již „nevidí Kraj, nevidí louky, vidí jen Sauronovu temnotu“. Tak tahle scéna mi vytanula na mysl při otázce, zda si umím představit rok bez covidu. Popravdě ne. Už si neumím představit rok bez roušek a plexiskel, bez lidí „sem si zapomněl roušku“, bez „za všechno mohou neočkovaní“ a bez náhodného generátoru chaotických opatření, kterému ze zvyku říkáme Ministerstvo zdravotnictví.

Mizející rok byl, i přes covid, velice pozitivní. Rozšířili jsme náš tým o novou, mladou, nadějnou kolegyni. Zbavili jsme se spousty provozních zbytečností. I když na tom pracujeme dlouho, vždycky se něco ještě nemusí dělat a každá vteřina, kterou můžeme věnovat pacientovi místo byrokracie, se počítá.

Taky se mi podařilo uzavřít již druhý rok v této anketě a podle ohlasů stále nenudit.

PharmDr. Veronika Horáková, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice, Motol

Zatím se s covidem potýkáme druhý rok, takže si ještě dovedu představit, jaký by byl život bez této virové infekce. Určitě mnohem krásnější. Obávám se, že tato doba jen tak nenastane, vzhledem k stále nově se objevujícím mutacím, ze kterých máme velké obavy, neboť je obtížné předpokládat, jak bude u pacientů fungovat očkování, které je zatím naší největší zbraní, případně nasazení protilátek (dnes byla potvrzena varianta omicron na území České republiky).

Naše nemocniční lékárna je naplno zapojena do boje s ­covidem. První dodávka vakcín od firmy Pfizer, která směřovala do naší republiky těsně po Vánocích loňského roku, přesně 26. 12. 2020, byla dodána do naší lékárny. Řešíme informované souhlasy pro pacienty při podání vakcín a protilátek, interní směrnice pro zacházení s léčivy na covid-19, interní guideliny pro terapie, hlásíme nežádoucí účinky, máme na starosti dodávky a distribuci monoklonálních protilátek proti covidu-19, objednáváme diagnostika na PCR a antigenní vyšetření, na zjišťování hladin protilátek v krvi, hledáme náhrady chybějících léčiv, bez kterých se hospitalizovaní nejen SARS-COV2 + pacienti neobjedou.

Covid nám tedy přinesl spoustu práce, vrásek, šedivých vlasů a starostí a pravidelně nám odnáší část zaměstnanců (karantény, izolace), ale to teď známe všichni.

Mgr. Helena Slámová, Lékárna Komín, Brno

Bohužel neumím. Nejen osobní, ale zejména pracovní život se odvíjel celý rok od epidemické situace, která nebyla a není valná. Nemohu vynechat covid, protože s ním vše úzce souviselo. Skloubit zajištění provozu lékáren s péčí o děti na distanční výuce či v karanténě není nic, co bych chtěla opakovat příliš často. Sociální kontakty s rodinou a přáteli také chyběly, byť jsme si mohli v letním období alespoň trochu vydechnout. Pracovní náplň v lékárně se změnila, museli jsme řadu jindy běžných činností upozadit či ukončit, řada projektů, které byly v plánu, se odsunuly či nezrealizovaly. Naopak jsme řešili řadu nezáživných věcí, jako zajišťování respirátorů, testů nebo množství léků, které se dostávaly do výpadku. Sledování stále se měnících opatření a nařízení v rychlém sledu také nepatří mezi mé oblíbené kratochvíle. A ačkoliv jsme dosud všechny vlny dokázaly projít bez větších personálních potíží, v poslední vlně se bohužel covid prohnal oběma lékárnami a jen s vypětím všech sil se je podařilo udržet v provozu, za což všem kolegyním, které to ustály se ctí, moc děkuji.

Na druhé straně přivedla čím dál častější nedostupnost lékařů řadu nových pacientů k nám, protože se neměli na koho obrátit se svými zdravotními obtížemi. Takže kromě zajímavých případů k řešení také věřím, že covidová doba nenápadně a přirozeně přinesla mnoha lidem uvědomění si zdravotnického charakteru našeho povolání a důležitosti oboru farmacie jako takového.

Mrzí mě, že se nepodařilo z nastalé situace vytěžit víc a pro­sadit očkování v lékárnách. Ačkoliv jsme dávno upozorňovali, že přijde doba, kdy souběh potřeby očkování proti covidu a přeočkovávání dříve naočkovaných booster dávkami s očko­váním proti chřipce bude kritický problém, tahle nabídka zásadní pomoci přetíženým lékařům nebyla vyslyšena. Tak jako bylo krátkozraké rušení očkovacích center, tak se také nevyplatila politická liknavost a neakceschopnost při zapojení lékáren do vakcinace. Jaký by to dnes mělo přínos pro společnost i pro postavení lékárníků nemusím zdůrazňovat.

Co ale postrádám nejvíc, je kontakt s pacientem tak, jak býval za starých dobrých časů. Bez zakrytého obličeje, bez plexiskla, bez bariér. Budu doufat, že se v příštím roce dočkám a budu své pacienty opět dobře vidět i slyšet, budu moci číst v jejich výrazu, zda rozumí, zda říkají pravdu, zda chtějí vědět víc, ale bojí se zeptat nebo zda si chtějí jen trochu zavtipkovat a poklábosit. A hlavně, až budu moct ke každému výdeji rozdávat svůj úsměv.

Mgr. Lukáš Koblasa, Lékárna U Svaté Terezie, Náchod

Představit si ho umím, mám totiž rád sci-fi, ale vážně... Covid tady s námi už pravděpodobně bude navždy, takže ho již beru jako součást života. Co je horší, to jsou nutná opatření, která jsou s ním spojená, a těch se doufám v budoucnu zbavíme. Na druhou stranu člověk si díky celé této situaci může lépe uvědomit své hodnoty a priority v životě a zařídit se podle toho.

Obávám se, že covid vynechat nepůjde, je zkrátka všudy­přítomný, ale pokusím se o to. Rok to byl u mě dost turbulentní, chvíli nahoru a chvíli dolů. Přinesl tvrdé nárazy, úrazy a nemoci v ­­ro­dině a blízkém okolí, ale i nový život, nové přátele, zajímavé životní zkušenosti a radost z nového pejska u nás doma. O čem jsem se především mohl přesvědčit je, že mám kolem sebe milující rodinu, která je tu vždy pro mě a já zase pro ně a na tom nejvíce záleží.

Do lékárny nám covid přinesl o něco více pacientů (­chcete-li klientů, či zákazníků), každodenní diskuze o očkování a po­dobných tématech s covidem souvisejících, pravidelné testování, více pružnosti a nové možnosti home office. Pro mě osobně pak uvědomění, že je potřeba někdy ubrat, jinak mě zastaví něco shůry (např. nemoc) a že se k nám lidé vrátí, i když na čas zkrátíme pracovní dobu, protože to v tu chvíli prostě jinak nejde. Jak s oblibou říkám „covid odkrývá charakter“, tím myslím, jak lidí, ale i společnosti jako takové. A to jsme mohli zažít na vlastní kůži i v lékárně. A co odnesl? Především radost. Takové ty chvíle, kdy si s vámi přijde někdo jen tak popovídat a svěřit se s něčím pěkným. Teď je to často jen Paralen a hned zas ven.

Mgr. Filip Škarda, U Matky boží pomocné, Veselí nad Lužnicí

Rok bez covidu si nejen že umím představit, ale dokonce bych si ho přál. Pokoušet se rekapitulovat rok, bez ohledu na covid, by bylo jako psát recenzi restauraci, ve které jsem nikdy nejedl ani nebyl. Rok to byl rychlý a hektický, plný zvratů a kotrmelců, ale také spousty hezkého. Přinesl nám určitě možnosti rozšíření působnosti lékáren o například testování antigenní i PCR či očkování. Také jsme dokázali posílit pozici pro naše pacienty, kdy jsme často byli jediným dostupným zdravotnickým zařízením. Myslím, že tento rok přinesl i mnoho námětů k zamyšlení, námětů, kterými by se měla zabývat nejen naše Komora, ale i každý lékárník. Sám jsem si vyzkoušel, že kdo chce, cestu najde, kdo nechce, bude vždy láteřit o její přílišné trnitosti, či nemožnosti ji najít.

Přeji všem kolegyním a kolegům a kolektivům jejich lékáren poklidné prožití Vánoc a hezký vstup do nového roku. A také trochu více sebekritiky a méně fňukání. Pojďme ukázat, všichni společně, jak silní jsme.