Světové dny zdraví

Na měsíc listopad nepřipadá žádný ze světových dní zdraví vyhlašovaných WHO. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdravím to jsou Světový den pneumonie, Světový den ne­vidomých, Světový den diabetu, Světový den předčasně narozených dětí, Světový den boje proti chronické obstrukční plicní nemoci. Z dalších světových dní uveďme Světový den karcinomu pankreatu, Světový den STOP dekubitům aj. 
Z ji­ných jmenujme například Mezinárodní den mužů a Měsíc mužského zdraví, tzv. Movember, Dny/týdny informovanosti o antibioticích, Mezinárodní den výživy, Světový den pupeč­ní­kové krve, Mezinárodní týden povědomí o vícečetných porodech a další.

Světový den veganství  (World Vegan Day, WVD)

V 19. století řada skupin ve Velké Británii aktivně propagovala a dodržovala bezmasou stravu. Hlavními skupinami, které se podílely na vzniku Vegetariánské společnosti (Vegetarian Society of the United Kingdom, VS), byli členové Biblické křesťanské církve (Bible Christian Church, BCC). BCC byla založena v roce 1809 po odtržení od Církve Nového Jeruzaléma či Nové církve (tzv. swedenborgiánů, Church of the New Jerusalem). Jedním z charakteristických rysů biblických křesťanů byla víra v bezmasou stravu neboli ovo-laktovegetariánství jako formy střídmosti. Samotná VS, charitativní organizace, byla založena 30. září 1847 za účelem propagace vegetariánství. Myšlenka žít výhradně na rostlinné stravě zde již byla velmi dlouho, nově se objevilo v roce 1944 slovo „vegan“. V průběhu 19. století se vedly nekonečné debaty mezi těmi, kteří k rostlinné stravě přidávali také vejce a mléčné výrobky, a těmi, kteří je odmítali. Od roku 1847 se slovo „vegetarián“ používalo u obou variant, ať už s různými přívlastky nebo bez nich. Debaty o používání vajec a mléčných výrobků shrnula doktorka Leah Lenemanová ve svém článku „Bez živočišných potravin: cesta k veganství v Británii, 1909–1944“. V únoru 1944 vyšel dvoustránkový článek 25leté Evy Watsonové (později ­Cookové) na téma „Eliminace mléčných výrobků: jak lze překonat obtíže“. V dalších dvou číslech ji následoval její 33letý bratr Donald Watson, který napsal působivě zpracovaný devítistránkový dvoudílný článek „Měli by vegeta­riáni jíst mléčné výrobky?“

Ve stejném roce se dva členové VS – Donald Watson a Elsie ­Beatrice Shrigleyová (Sally) – dostali do křížku s členy klubu (­Attic club). Kromě toho, že ze svého denního příjmu vyřadili maso, vyhýbali se také výrobkům živočišného původu nebo testovaným na zvířatech. Společnost však jejich životní styl neuznávala jako jedinečný, což dvojici společně s dalšími přáteli (Dorothy Morganovou, pozdější manželkou Watsona, G. A. Hen­dersonem a jeho ženou Fay K. Hendersonovou) vedlo k založení Veganské společnosti (The Vegan Society, TVS). Stalo se tak v listopadu 1944, kdy zakládající členové (Donald Watson a jeho žena Dorothy Morganová) vymysleli slovo „vegan“. Slovo „vegan“, jak ho popsal Donald Watson, je „začátkem a koncem slova vegetarián“ (slovo je založeno na prvních třech a posledních dvou písmenech). Během diskuse členů byl termín „vegan“ nahrazen termínem „nemléčný vegetarián“. Jak se někdy stává, existuje více verzí vzniku slova „vegan“. Pomineme-li popisné formy „skupina nemléčných výrobků“ (Non-Dairy ­Produce Group) nebo pouhé „vegetariáni bez mléčných výrobků“ (Non-Dairy Vegetarians), navrhovali Hendersonovi v souvislosti s hle­dáním názvu časopisu slovo „Allvega“ a jako název časopisu „Allvegan“ („Vega“ byl v té době název londýnské vegetariánské restaurace, což mohlo být určitou inspirací). Později uvedli, že preferovali kratší verzi. Vytvoření slova „vegan“ se ­přisuzuje Donaldu Watsonovi, někteří připisují spoluautorství Elsie Shrigleyové, častěji potom jeho manželce Dorothy Morganové. Jiné vysvětlení původu slova „vegan“ nabídla v roce 2005 na pohřbu Donalda Watsona jeho dcera Janet. Zmínila den, kdy se ­Dorothy a Donald zúčastnili taneční akce. Během této příležitosti začali diskutovat o založení nové společnosti a Dorothy přišla se slovem vegan jako možným názvem na základě toho, že jeho písmena jsou začátkem a koncem slova vegetarián. Neexistuje způsob, jak ověřit, co Janet vyprávěli její rodiče o době před jejím narozením. Takové věci se mohou při převyprávění snadno trochu změnit. Pokud se tanec odehrál nedlouho před vydáním prvních Veganských novin 24. listopadu 1944, mohlo by to odpovídat zkrácené verzi navržené Hendersonovými, kterou použila Dorothy. Svatbu měli Dorothy a Donald v roce 1946.

První Světový den veganství vznikl u příležitosti 50. výročí založení společnosti dne 1. listopadu 1994 jako výsledek snah tehdejší prezidentky a předsedkyně TVS Louisy Wallisové. Ohledně data vzniku TVS v roce 1944 panuje řada nejasností v souvislosti se Svátkem Všech svatých a navazujícím vzpomínkovým dnem Památka zesnulých. Zdá se pravděpodobné, že se zakládající schůzka konala 5. nebo 12. listopadu.

TVS každoročně vyhlašuje určité téma WVD, někdy se zpožděním. Příklady z posledních let přibližuje (tab.).

Později byl WVD rozšířen na Světový týden veganství (World ­Vegan Week) a na Světový měsíc veganství (World Vegan ­Month).

Některá fakta o Světovém dni veganství

• nejstarší veganská kuchařská kniha byla vytištěna v roce 1874, její název zněl: Domácí kuchařka, aneb Zdravá a chutná jídla bez dochucovadel (The Hygeian Home Cook-book). Jejím autorem byl Russell Thatcher Trall.
• veganství šetří tuny vody – odhaduje se, že na každou ­vyprodukovanou libru (přibližně 0,45 kg) hovězího masa je potřeba asi 2 500 galonů (1 galon je cca 3,78 l) vody,
• asi 5 % světové populace se hlásí k vegetariánství, polovina z nich jsou vegani,
• pondělky bez masa – v souladu s bezmasou politikou se Los Angeles (USA) od roku 2012 každé pondělí obejde bez masa.

Několik poznámek k pojmům:

- vegetariánství

Lidé, kteří nekonzumují maso, vejce atd., jsou vegetariáni. Popudem, proč tak činí, mohou být například etické pohnutky, zdravotní důvody, nábožensko-kulturní příčiny aj.
Vegetariáni slaví každoročně svůj vlastní den – Světový den vegetariánství (World Vegetarian Day) – 1. října. Albert Einstein (prý) jednou řekl: „Nic neprospěje lidskému zdraví a nezvýší šance na přežití života na Zemi tolik jako přechod na vegetariánskou stravu.“ V dopise Hansi Muehsamovi (Hans Günther Mühsam, 1876–1957, byl lékař a sionista), datovaném 30. března 1954 Einstein o vegetariánské stravě uvedl: „Žiji tedy bez tuků, bez masa, bez ryb, ale cítím se tak docela dobře. Stále se mi zdá, že se člověk nenarodil jako masožravec“. Tedy asi rok před Einsteinovým úmrtím, což naznačuje, že se na konci svého života stal vegetariánem.

V rámci vegetariánů existuje více podskupin.

- veganství

Lidé, kteří jsou vegetariáni a zároveň nekonzumují mléčné výrobky, se nazývají vegani. TVS definuje veganství jako „filozofii a způsob života, který se snaží vyloučit – pokud je to možné a proveditelné – všechny formy exploatování a krutosti vůči zvířatům za účelem získávání potravy, oblečení nebo k jakémukoli jinému účelu; a v důsledku toho podporuje vývoj a používání alternativ bez zvířat ve prospěch zvířat, lidí a životního prostředí. Z hlediska stravování označuje praxi, kdy se upouští od všech produktů, které jsou zcela nebo částečně získávány ze zvířat“.
Veganství je praxe zdržení se používání živočišných produktů, obvykle ve stravě, ale existuje i související filozofie, která odmítá status zvířat jako zboží. Každý člověk, který se řídí veganskou stravou nebo filozofií, se nazývá veganem. Existují různé typy veganství.

- dietní veganství

Dietní vegani nekonzumují maso, vejce, mléčné výrobky, med a žádné další látky živočišného původu.

- etické veganství

Osoby, které nejenže konzumují jenom rostlinnou stravu, ale rozšiřují tuto filozofii i do dalších oblastí svého života, se ­označují jako etičtí vegani.

- ekologické či environmentální veganství

Osoby, které se vyhýbají živočišným produktům na základě předpokladu, že průmyslový chov zvířat poškozuje životní prostředí a je neudržitelný.
Vyznavači veganství poukazují na jeho výhody, které jsou prospěšné nejen pro člověka, ale i pro zvířata a životní prostředí.

1.    výhody pro člověka: přechodem na veganství a přísným ­dodržováním zásad zdravé výživy lze získat všechny živiny, které tělo potřebuje. Veganství nabízí příležitost naučit se více o výživě a také o vaření. Významné výhody jsou ve zdravotní oblasti, kdy se uvádí se, že veganská strava:

- má pozitivní vliv na snížení rizika srdečních onemocnění,

- může snížit bolesti způsobené artritidou,

- snižuje glykemii, snižuje riziko diabetu 2. typu, rakoviny, artritidy a plicních onemocnění a udržuje správnou funkci ledvin,

- může také pomoci snížit nadváhu.

Můžeme se však setkat také se skutečností, že ve stravě orto­dox­ních veganů není dostatek látek, potřebných pro jejich organismus a z toho vyplývajícími negativními dopady na zdraví.

Problémem může být také farmakoterapie, pokud se jedná o složení léčivých přípravků. Podle starších údajů (2014) téměř 75 % nejčastěji předepisovaných léčivých přípravků ve Spojeném království obsahovalo produkty živočišného původu. 

Další střet filozofického přesvědčení a reality mohou vyvolat vakcíny. Navíc je seznam těchto léčivých přípravků velmi rozsáhlý, a ne vždy existují vhodné náhrady. „Velkou trojku“ produktů živočišného původu používaných při výrobě léčiv tvořily stearan hořečnatý, želatina a laktóza. Situace se však zlepšuje. U některých náboženství se uplatňují principy a myšlenky, které lze ve stručnosti vyjádřit konstatováním, že „nutnosti jsou nadřazeny zákazům“, nebo analogickým přístupem.

2.    výhody pro zvířata: veganství nabízí způsob, jak zabránit exploataci zvířat, a je jedním z klíčových faktorů, které lidi podněcují k veganskému způsobu života. Veganství zastavuje týrání zvířat tím, že zajišťuje, aby na farmách a jatkách trpělo a umíralo méně zvířat.

3.    výhody životní prostředí: ekologičtější způsob života, vyhýbáním se živočišným produktům lze snížit uhlíkovou stopu.

Situace v ČR

Česká veganská asociace

Česká veganská asociace vznikla 12. 2. 2008 jako občanské ­sdružení, od roku 2015 jako zapsaný spolek.

Česká veganská společnost (ČVS)/ProVeg Česko

ČVS je nezisková organizace, která si klade za cíl zlepšit v České republice podmínky pro lidi, kteří z různých důvodů chtějí snížit svoji spotřebu živočišných produktů nebo je úplně vyloučit. V roce 2021 oznámila, že se spojuje s organizací ProVeg International a hodlá dále rozvíjet aktivity pro změnu potravinového systému pod novým jménem ProVeg Česko. ProVeg International je organizace zvyšující povědomí o potravinách, která pracuje na transformaci globálního potravinového systému nahrazením živočišných produktů rostlinnými a kultivovanými alternativami do roku 2040.

Česká vegetariánská společnost

Jedná se o neziskovou organizaci, která sdružuje vegetariány a vegany a lidi propagující tyto styly života.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.