Ze života právníka v Komoře – díl padesátý první, zpravodajský

22. 9. 23, pátek – e-mail z MZd, vypořádání připomínek k zákonu o zdravotních službách. To si dělají… Po týdnech ubezpečování, že nesmyslné vyčleňování klinické farmacie coby samostatného druhu zdravotních služeb neprojde, čteme, že to je ta nejlogičtější věc na světě a co na tom nechápeme. No, nechápeme. Kromě MZd a té skupinky, která to prosazuje, si to nikdo jiný nemyslí. A taky po 15 letech zjistili, že chránit zákonem lékárenský znak je za prvé proti svobodnému podnikání a za druhé to vůbec nepatří do tohoto zákona. Do jakého jiného, nenapsali.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK

26. 9. 23, úterý – jednání představenstva. Prezident vysvětluje, že na MZd ne každý poslouchá, co má, a tak si někdy píše, co chce. Takže budeme psát vyjádření k vypořádání a znovu vysvětlovat, jaký je rozdíl mezi oborem a druhem. Prý má být klinická farmacie druh, protože paliativní péče je také druh. Přemýšlím, proč tohle ne zrovna zdařilé srovnání. Jestli nepůjde o společný jmenovatel v podobě terminálního stadia. 

28. 9. 23, čtvrtek, státní svátek – dopisuji vyjádření k vypořádání připomínek, ještě projde kontrolou představenstva, svátek nesvátek. Jestli jste nepochopili, o čem ty řádky zatím byly, přečtěte si to vyjádření. Visí na webu a stojí to za to.

4. 9. 23, pondělí – snažím se splnit úkol z čtvrtka. Na jednání MZd o cenovém předpisu se ukázalo, že formulace ustanovení o zastropování obchodní přirážky ještě potřebuje dopilovat. Potýkám se se slovy tak, aby se část přirážky ve výši 1,50 Kč jmenovala distribuční poplatek, ten aby vždy připadal konečnému distributorovi a aby bylo možné jej ukrojit i z podílu lékárny, pokud by cena balení byla tak nízká, že by podíl distributora byl menší než 1,50 Kč. Nevím proč, ale pořád místo „distribuční“ píšu „dispenzační“ a musím to xkrát opravovat. Odesílám prezidentovi a ten už se stará o další. Hlavně o shodu s distributory, výrobci a ministerstvem.

14. 9. 23, čtvrtek – přednáším příspěvek na konferenci zdravotnického práva pořádané VZP v Brně. Samé zajímavé přednášky,  publikum převážně právníci, mé vystoupení vřazeno mezi dvojí účinkování náměstka ministra zdravotnictví pro legislativu. Přímo proti mně soudce Nejvyššího soudu. Vesměs se řeší legislativa, žhavé problémy zdravotnického práva, náhrada škody. Vedle toho se mé téma o novele zákona o léčivech aspirující na odstranění nedostatku léků v republice jeví jako nepodstatné. Ale ne, ukazuje se, že z nedostatku mají obavy všichni, takže se o legislativní pokus ministerstva v následné diskuzi živě zajímají. Jsem rád za pozvání a za možnost lékárenské osvěty.

15. 9. 23, pátek – jednání představenstva, spousta bodů. Vy, venkovští bonifikovaní, nezapomeňte si pohlídat termín letošních přihlášek, sledujte web Komory. Řeší se toho hodně, píšu zápis, ale jedno z nej témat je novela zákona o léčivech. Ta nedostatková. Už leží ve Sněmovně a proslýchá se, že k ní bude spousta pozměňovacích návrhů. To už tak u zákona o léčivech bývá.

16. 9. 23, sobota – porada předsedů OSL. Sluncem prozářený den strávený v útrobách poněkud vyžilého hotelu. Jako nácvik pohybu v prostorách, ve kterých se bude za měsíc a půl odehrávat sjezd delegátů, dobré místo. Jinak na člověka trochu doléhá tíseň z vkusu devadesátých let. Opravdu byla tak skvělá, jak praví dnešní legendy? Jenže kde ty vhodné prostory brát, když si všichni, po covidu hladoví po prezenčních akcích, zarezervovali vše dopředu na dva roky. Podstatnější ale byla samotná porada. Líbí se mi ten název, porada. Samozřejmě se toto setkání dvakrát do roka stává příležitostí pro představenstvo k informování o všem důležitém. Letos navíc s čerstvými novinkami o navýšení úhrady signálního výkonu a o zastropování distribuční části jinak společné obchodní přirážky. Jde ale také o možnost znovu připomenout, jak se ve stavovském životě vypořádávat s tím, co většina vnímá jako bafuňařinu. My, kteří jsme v životě chtěli být všechno, jen ne bafuňáři, se nepřetržitě potýkáme s tím, jak komorový život zachovat co nejvíce neformální, ale současně v souladu s řády a jednotný napříč všemi okresy. Stále hledáme tenkou hranici mezi volností a potřebou zachovávat pravidla. A že ta zachovávána být musí, je jasné z mnoha důvodů. Občas se setkáme s nepochopením a na poradě je možné leccos vysvětlit a předejít jim. A tak s dvěma kolegy, kteří se této agendě věnují, ale kvůli blížícím se volbám je raději nejmenuji, hlavně doufáme, že je znát, že v občasném trvání na papírování není zlý úmysl. 

27. 9. 23, úterý – další jednání představenstva. Ano, k zákonu o léčivech se dokonce mnoho pozměňovacích návrhu sloučí v jeden koaliční komplexní. Tušíme, co v nich bude, ale jistě nevíme. Jestli bude celý ten navržený systém bránit nedostatkům a zajistí rovnoměrné zásobování lékáren léky, které dostanou nálepku „ohrožené“, netušíme. Snad ano, když ty léky budou, určitě ne, když jich bude málo. Každopádně sledování skladových zásob napříč distribučním řetězcem včetně lékáren se pod hrozbou nedostatku podaří prosadit. Před pár lety něco neslýchaného. 

29. 9. 23, pátek – prezident se stará dobře, protože verze cenového předpisu připravená pro jednání všech zúčastněných na ministerstvu příští týden, vypadá tak, jak se na ní všichni dohodli.

Dnes jsem to pojal trochu zpravodajsky. Asi by to tak mělo být vždy, budiž je mi ta trocha literatury odpuštěna. Dovolte mi však, drahé lékárnice a drazí lékárníci, popřát vám do příštího období dobře zvolené a funkční vedení vaší Komory.