Představujeme vzdělávací akce ČLnK

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) patří zejména ve vyspělých zemích mezi nejčastější příčiny úmrtí. Česká republika je v současné době zařazena do kategorie zemí s vysokým rizikem KVO, každý rok u nás zemře kolem 30 % lidí na onemocnění srdce a cév.

Přestože je prevenci věnována značná pozornost, stav se pří­liš nelepší. I farmaceuti mohou přispět k včasnému záchytu KVO. Lékárny představují nejdostupnější zdravotnická zařízení a značná část populace neabsolvuje pravidelné preventivní prohlídky u lékaře. Není proto ojedinělé, že pacienti neznají hodnoty svého cholesterolu nebo krevního tlaku. Proto Česká lékárnická komora (ČLnK), inspirována zahraniční praxí, přichází s možností screeningu cholesterolu a měření krevního tlaku v lékárnách.

Ve spolupráci s Českou společností pro aterosklerózu (ČSAT) je jednou až dvakrát za rok pořádán jednodenní garantovaný kurz, jehož absolventi získávají teoretické znalosti i praktické dovednosti, aby mohli screening správně provádět. Ačkoliv se to může zdát jako samozřejmost a někdo si může myslet, že se do aktivity může pustit bez absolvování kurzu, není to pouze o naměření číselné hodnoty. Zcela klíčová je správná interpretace naměřeného údaje.

Ke správnému vyhodnocení je nutné mít dostatečné teoretické znalosti. Ty účastníkům předávají erudovaní odborníci, často ti vůbec nejlepší, které v ČR máme.

V úvodním bloku mají účastníci možnost slyšet sdělení profesora Piťhy, vědeckého sekretáře ČSAT a také jednoho z odborných garantů kurzu. Jeho prezentace se týkají významu screeningu KVO, farmakologické léčby dyslipidémií včetně nutraceutik a nežádoucích účinků hypolipidemik. Panu profesorovi je třeba poděkovat, neboť je velkým podporovatelem celé aktivity.

Každý jistě někdy řešil lékovou interakci mezi statiny a makrolidy. Na management lékových interakcí nejen statinů se proto ve svém sdělení zaměřuje klinická farmaceutka PharmDr. ­Dagmar Dolinská. Arteriální hypertenzi je věnována samostatná pre­zen­tace v podání kardiologa MUDr. Petera Wohlfahrta, Ph.D.

Značný časový prostor je věnován praktickému nácviku, který je sestaven z několika částí. Mgr. Ondřej Šimandl, který se věnuje konzultační činnosti snad ve všech možných oblastech, se s účastníky podělí o své praktické zkušenosti a poradí, jak začít a na co nezapomenout. Dozvíte se, jak má vypadat provozní řád, hygienický režim, konzultační prostor, ale i to, kolik skříněk byste měli v lékárně mít. Účastníci si dále mohou vyzkoušet ­měření cholesterolu nebo krevního tlaku. Do budoucna je jistě na zvážení, zda neupravit program tak, aby bylo možné seznámit se s různými přístroji na měření cholesterolu, anebo předvést konkrétní modelovou situaci konzultace v lékárně. Závěr praktické části je zaměřen na práci s konzultačním formulářem a zejména výše zmíněné vyhodnocení naměřené koncentrace cholesterolu a krevního tlaku.

Pacient by nikdy neměl z lékárny odejít pouze s číselným údajem, aniž by od nás neslyšel, co naměřená hodnota zname­ná a jak má dále postupovat. Stačí jen režimová opatření nebo by měl pacient navštívit lékaře? Je naměřená hodnota v normě nebo je riziková?

Režimovým opatřenm se v prezentaci věnuje nutriční tera­peut­ka Věra Boháčová, DiS. Její přednášky jsou vždy jedny z nejlépe hodnocených. Mně osobně se na jejím přístupu líbí, že neslyšíte samé zákazy, co nesmíte jíst a pít, nebo naopak příkazy, co mu­síte, ale že je možná i postupná cesta.

Závěrečný blok s pracovním názvem „Michal“ je věnován adherenci. Jak zajistit, aby vám účastníci kurzu neodcházeli dříve na autobus nebo vlak? Nechat jako poslední dva přednášející ty, které chcete vždycky slyšet. Profesor Michal Vrablík, předseda ČSAT a druhý odborný garant kurzu, je nejen uznávaným léka­řem, ale také poutavým řečníkem. V přednášce posluchače seznámí s adherencí k léčbě z pohledu lékaře a s přínosem fixních kombinací účinných látek v léčivých přípravcích. Mgr. Michal Hojný, předseda Sekce nemocniční farmacie České farmaceutické společnosti, pak celý kurz uzavírá a svým sdělením motivuje a dokazuje, že adherenci může zlepšit každý jeden farmaceut.

Moc bych si přál, aby byly konzul­tač­ní a screeningové služby poskytované v lékárně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění nebo z fondu prevence. Bohužel se to však dosud nepodařilo. Jedním z důvodů možná je, že nemáme k dispozici data o provedených screeningových vyšetřeních v lékárnách. Plánovali jsme pilotní projekt, ale nepodařilo se získat dostatečný počet farmaceutů, kteří by se do něj přihlásili. Pevně věřím, že v čase bude absolventů kurzu přibývat a podaří se pilotní projekt realizovat. Nebojte se nám proto případně ozvat.

Na úplný závěr bych rád poděkoval kolegyním z oddělení vzdělávání ČLnK za skvělou organizaci kurzu.

PharmDr. Stanislav Gregor,
pracovní skupina pro celoživotní vzdělávání