Přínos produktů z višní pro sportovce

Višně (Prunus cerasus, Rosaceae) jsou bohaté na látky, které mají příznivý vliv na lidské zdraví. V posledních letech stoupá jejich celosvětová produkce a zájem výzkumníků. Nejvíce studií se zabývá odrůdou Montmorency, což je způsobeno hlavně jejím rozšířením v USA a absencí evropských klinických studií. Hlavními účinnými látkami višní jsou anthokyany, mezi nimiž má největší podíl kyanidin-3-glukosyl-rutinosid. Dále obsahují hojné množství flavonolů, a to především kempferol-3-rutinosid, kvercetin-3-glukosid, kvercetin-3-rutinosid, kvercetin-3-(2-glukosyl-rutinosid) a isorhamnetin rutinosid. Podle starších výzkumů obsahují višně velké množství melatoninu, avšak novější zprávy hovoří spíš o nízké koncentraci melatoninu a podle jedné studie se zpracovanými produkty z višní v nich melatonin zcela chyběl. Nutričně jsou višně zajímavé jako zdroj minerálů a vitaminu A, jejich výhodou je nízký obsah cukru a nízká kalorická hodnota. Višně obsahují relativně nízké množství kyseliny askorbové (3–9 mg/100 g), což potvrzuje, že jejich antioxidační potenciál pochází hlavně z fenolických sloučenin. Kromě antioxidačních mají také protizánětlivé účinky, které byly prokázány nejen in vitro, ale také při klinických studiích. Konzumace višňové šťávy u studované populace pozitivně ovlivnila hodnoty krevních biomarkerů zánětu a oxidačního stresu. S antioxidačními a protizánětlivými účinky višní je spojován příznivý vliv na chronická onemocnění, jako je cukrovka a nemoci kardiovaskulárního systému, dále na nádorová onemocnění a na regeneraci po fyzické námaze.

K poškození svalů intenzivním cvičením dochází pravděpodobně ve dvou fázích – nejprve dochází k mechanickému narušení sarkomer a oxidačnímu stresu v důsledku zvýšené produkce reaktivních forem kyslíku, poté následuje zánětlivá reakce.

Proto je doplňkům stravy s protizánětlivými a antioxidačními vlastnostmi přisuzována schopnost urychlit proces regenerace. Výsledky první klinické studie testující účinnost směsi višňové šťávy na prevenci příznaků svalového poškození po excentrickém posilování paží mladých zdravých vysokoškoláků byly zveřejněny v roce 2006. V této studii byly podávány dvě 355 ml porce višňového džusu denně po dobu 3 dnů před cvičením, v den cvičení a následující 4 dny. Ztráta síly a bolest byly významně menší ve skupině s višňovou šťávou oproti placebu. Od té doby bylo provedeno přibližně 20 klinických studií zkoumajících přínos višní na zotavení po cvičení. Porovnání jejich výsledků ovšem komplikuje skutečnost, že se jedná o studie s řadou různých cvičebních režimů, s použitím různých typů višňového džusu, s různými režimy dávkování a různými indexy zotavení.

Metaanalýzou z února 2025, u níž autoři použili výsledky z 10 randomizovaných kontrolovaných klinických studií se sportovci používajícími produkty z višní, bylo zjištěno, že suplementace višňovým džusem oproti placebu významně zvýšila maximální volní izometrickou kontrakci (MVIC, jednoduchý ukazatel svalové síly), snížila hladiny IL-6 a Il-8, nebyla schopna významně snížit hladiny CRP, IL-lβ a TNF-α. V bolestivosti svalů hodnocené pomocí vizuální analogové škály nebyl pozorován rozdíl mezi intervenčními a placebo skupinami. Neočekávaně bylo zjištěno zvýšení hladin kreatinkinázy (CK), to by ale mohlo naznačovat fyziologickou reakci související spíše s opravou svalů než s poškozením, protože některé novější výzkumy naznačují roli CK v signálních drahách zapojených do opravy svalů. Přesto je zřejmé, že aby mohl proces svalové regenerace začít, musí být hladina CK snížena. Výsledky studie ukazují na potřebu dalšího výzkumu k objasnění přesného mechanismu působení višňových suplementů a zároveň naznačují účinnost při zlepšení sva­lové funkce a nevhodnost použití na snížení poškození svalů, bolestivosti svalů a zánětu. Co se týká bezpečnosti, dávka 1 200 ml/den byla zcela bezpečná a nezpůsobovala významné vedlejší účinky. Autoři dřívější metaanalýzy došli k závěru, že suplementace višněmi měla pouze malý příznivý účinek na snížení bolesti svalů a mírný příznivý účinek na obnovu svalové síly. Tyto výsledky jsou v souladu s výsledky metaanalýzy 50 randomizovaných kontrolovaných klinických studií zkoumajících účinky všech forem antioxidační suplementace včetně specifických antioxidačních doplňků na prevenci a snížení bolesti svalů po cvičení. Podle této metaanalýzy existují důkazy o střední až nízké kvalitě, že suplementace vysokými dávkami antioxidantů nevede ke klinicky relevantnímu snížení bolestivosti svalů po cvičení.

Metaanalýza 10 klinických studií hodnotící účinek koncentrátu višní na vytrvalostní výkon ukázala na významný ergogenní přínos. Teoreticky může višňový koncentrát zvýšit výkonnost při vytrvalostním cvičení díky svému nízkému glykemickému indexu – potraviny s nízkým glykemickým indexem konzumované před cvičením mohou zlepšit vytrvalostní výkon zachováním dostupnosti sacharidů během cvičení, protizánětlivé a antioxidační schopnosti a účinku na zlepšení průtoku krve.

I když se některé výzkumy jeví jako slibné, studie jsou obvykle malého rozsahu, trvají krátce, mezi účastníky je málo žen. Zcela zatím chybí studie porovnávající dávky a studie bezpečnosti. Přesto někteří autoři doporučují aktivním sportovcům, kteří se snaží podpořit zotavení mezi jednotlivými výkony a zlepšit svoji výkonnost, užívat višňové suplementy během celé jejich sezóny.

Mgr. Věra Klimešová
Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma