Škola hrou při měření cholesterolu

Tentokrát mám pocit, že doktor Stanislav Gregor v před­chá­ze­jí­cím článku podrobně popsal vše důležité. Co zbývá na mě?

Zkusím začít tím, jak kurz vedl právě Stanislav Gregor. Člen několika komorových představenstev, iniciativní farmaceut z IKEM, provázel celým garantovaným kurzem a sám pak vedl praktický nácvik měření cholesterolu, včetně konzultačního formuláře s názvem Interpretace naměřených hodnot cholesterolu. Na tvorbě formuláře se spolupodílel s profesorem Janem Piťhou. Jistý akční duch IKEM byl znát na celém kurzu. Žádné dlouhé obecné řeči, ale přímé směrování k praktickým stránkám, včetně onoho tréninku. A samozřejmě příjemná tečka (prý ze strategických důvodů zařazena na závěr kurzu) v podobě přednášky Adherence pohledem lékárníka magistra Michala Hojného.

Zastavím se u praktického nácviku měření cholesterolu. To bylo milé zpestření programu. Účastníci kurzu totiž museli vstát, sestoupit z auditoria a shromáždit se dole „před tabulí“, kde doktor Gregor rozbalil, zprovoznil a předvedl malý bílooranžový přístroj, který po vložení testovacího proužku se vzorkem krve odečítal hodnoty cholesterolu. Zdálo se to jednoduché, ale občas to nešlo úplně hladce. I přístroje mají někdy svoji hlavu.

Mezi farmaceuty se našlo překvapivě dost dobrovolníků, kteří sami na sobě toto měření provedli. Většinou „svůj cholesterol“ znali a změřením si jen potvrdili, co už věděli. Pár z nich bylo překvapeno jinou hodnotou, ale v časopise je pochopitelně prozrazovat nebudeme. Během píchání do prstů a učení se zacházet s aparátem (samotné měření trvá přístroji tři minuty), se hodně diskutovalo, předávaly se zkušenosti. Stanislav Gregor například uvedl, že oni vlastně ve zdejší lékárně cholesterol příliš neměří. Jejich pacienti jsou většinou pacienty IKEM a všechny tyto hodnoty jsou u nich sledovány pravidelně v ordinacích.

„My měříme glykémii v lékárně, tak jsme si mysleli, že to bude podobné, ale je to o dost složitější,“ svěřila se jedna účastnice. „Jestli si to pořídíme, není na nás, ale na šéfovi, ale vzhledem k tomu, že jsme se dívali na cenu toho přístroje, tak asi ne… nebo časem…“

Na stránkách ČLnK můžete najít i doporučený postup, jak v tomto měření postupovat. I ti, kteří kurz neabsolvovali, se mohou s metodou seznámit. Při testování cholesterolu shrnul doktor Gregor i základní principy pro měření tlaku v lékárnách, ale nácvik tohoto byl odvolán, protože to prý přece všichni lékárníci běžně zvládají. (Pozor na měření tlaku u pacientů s fibrilací síní, kdy je potřeba použít zvláštní přístroj k tomu určený.)

Dobře se na kurzu fotilo. Přednášející i účastníci měli živé jiskřičky v očích, což je jistě nejen pro fotografa znamením, že se setkání povedlo, že GK Screening kardiovaskulárních onemocnění měl smysl. Podobné činnosti v lékárnách jsou jednoznačně cestou, kterou by se česká farmacie měla ubírat, možná i z toho důvodu, že to je cesta nejsnadnější, jejíž realizaci stát zatím nekomplikuje.

Zdeněk Pokorný

„Mně se to zatím líbí, nedokázala bych nic vytknout.
Snad jen to, že tu nejsou zákusky J.“

Účastnice kurzu

Proč jste se kurzu zúčastnily?

Účastnice A: „Chtěla jsem si rozšířit obzory a připomenout věci, které už jsem pozapomněla. Možná je ve hře, že bychom něco podobného dělali i u nás v lékárně, konzultační místnost máme, ale zatím žádný monitoring, ani práci s krví neprovádíme…“

Účastnice B: „Mně by se spíš líbilo, kdyby tady byla scénka, nácvik se skutečným pacientem, s lidmi, kteří to opravdu dělají, s rozebráním anamnézy.“

Účastnice A: „Podle mě to stačilo ukázat takhle pro všechny, já bych scénku nepotřebovala… Nejsem herec, tak bych se toho asi neúčastnila…“

Píchání do prstu vás neodradilo?

Účastnice A i B: „Ne, to nás neodradilo.“

„O trochu jsem přednášku přetáhl, ono se to nezdá, ale díky praxi člověk nasbírá tolik zkušeností, které se na sebe nabalují víc a víc a je důležité tyto informace sdílet. Když jsem začínal, nevěděl jsem o tom vlastně nic, měl jsem jen teoretickou zkušenost. Ale pomohl mi můj tehdejší zaměstnavatel, protože to byla jedna z podmínek, když jsem nastupoval, že bych chtěl mít konzultační místnost.“

Stane se, že z publika zazní něco, co vy si pak do své prezentace doplníte nebo o tom později víc přemýšlíte?

„Myslím, že pokaždé je tam nějaká inspirativní myšlenka… Bavili jsme se třeba teď o těch skřínkách, relativní banalita, ale evidentně to ne vždycky platí a požadavky hygieny jsou trošičku jiné i v rámci Prahy. V tom vidím nuanci stejně jako při kontrole SUKL, něco jiného chce na Praze 4 a něco jiného na Praze 10.“

A je vůbec reálné, aby podmínky byly všude stejné,
ve všech lékárnách?

„Myslím, že ne. Ne všude vnímají, že lékárna je zdravotnické zařízení, ne všude to vede a rozhoduje zdravotník, někteří ředitelé krajských hygienických služeb nejsou zdravotníci a bylo by užitečné, aby se víc seznámili s problematikou v lékárnách. Harmonizace ale pro ně teď asi není bodem číslo jedna.“

Mgr. Ondřej Šimandl

„Přišel jsem nabrat nové znalosti a zkušenosti. My už screening děláme, takže se chci také ujistit, že to děláme dobře, případně se dozvědět, co bychom mohli dělat lépe.“

Jaký je záchyt, objevování nových nemocných v lékárně,
na kolik jich přijdete?

„Myslím, že tak kolem 50 % testovaných to může být.
Zhruba třetině až polovině doporučujeme, ať si zajdou k lékaři.“

Myslíte, že poslechnou?

„To už se nedozvíme, takovou zpětnou vazbu nemáme.“

Účastník kurzu

„Jen shrnu, že je strašně důležitá prevence kardiovaskulárních onemocnění a je výborné, když ji nedělají jenom ti tzv. lékařští zdravotničtí specialisté, ale když máme ve zdravotnictví kolegy, kteří se o to zajímají. A tady mě ohromně těší, že už šestý kurz, který teď děláme pro lékárníky, je poměrně dobře navštěvovaný. I kdyby se ve všech lékárnách cholesterol neměřil, je skvělé, že se bude šířit znalost o klasických kardiovaskulárních rizikových faktorech, a především o dyslipidémiích.

Z našeho pohledu by nám mohli lékárníci pomoci tím, že by zachytili extrémně rizikové pacienty s extrémně rizikovým cholesterolem, kteří se stydí jít k doktorovi, ale v lékárně si nechají cholesterol nabrat a třeba také dají více na lékárníka a na jeho radu pak navštíví lékaře, který by s jeho problémem mohl udělat něco komplexního. Co by kurzy mohly přinést lékárnám? Snad na nich něco je, když jsou tak hodně navštěvované… Asi rozšíření, zpestření činnosti. Pocit, že prospějí dobré věci.“

Profesor MUDr. Jan Piťha, CSc.