Zkušenosti z Hongkongu ukazují, že důsledná opatření proti šíření infekce v nemocnicích pomáhají předejít nákaze SARS-CoV-2 u zdravotníků. Ve 43 nemocnicích v Hongkongu, kde byla 31. 12. zavedena opatření proti šíření nákazy, bylo během následujících 6 týdnů testováno na infekci SARS-CoV-2 1275 suspektních případů, z nichž bylo 42 potvrzeno (3,3 %). Do styku s těmito osobami přišlo 413 zdravotníků. 11 zdravotníků bylo vystaveno nechráněné expozici s těmito pacienty a podstoupilo 14denní karanténu. Žádný z těchto zdravotníků neonemocněl a nedošlo k žádné nozokomiální nákaze.
Autoři této publikace uzavírají svou práci s tím, že adekvátní prevence přenosu infekce v nemocnici může zabránit přenosu SARS-CoV-2. Klíčová opatření zahrnují odpovídající hygienu rukou, nošení chirurgické masky v nemocnici a řádné užívání pomůcek osobní ochrany při péči o pacienta.
Ve studii provedené u primátů Makak rhesus, ve které byla zvířata za 28 dní po iniciální infekci znovu exponována viru SARS-CoV-2, bylo všech 96 následných nazofaryngeálních a análních stěrů negativních. Výsledky potvrdila i pitva. Tato zjištění naznačují, že po zotavení z infekce SARS-CoV-2 nedochází k reinfekci stejným kmenem koronaviru.
Národní zdravotní ústav (NIH) v USA zahájil v Seattlu první klinické testování potenciální vakcíny proti SARS-CoV-2. V této studii dostane 45 zdravých dobrovolníků segment genetického kódu tohoto koronaviru. Cílem studie je ověřit bezpečnost vakcíny. Studie začala v pondělí 16. 3. 2020.
Mikrobiologové z amerického Baltimore navrhují využít v boji proti SARS-CoV-2 pasivní imunizaci s využitím séra jedinců po prodělaném onemocnění COVID-19. Tato metoda vyžaduje odběr séra od pacientů s potvrzeným zotavením a přítomností protilátek. Sérum s protilátkami by mohlo být podáváno nejlépe jako profylaxe nejvíce ohroženým skupinám obyvatel nebo v časných fázích onemocnění rizikovým pacientům. Výhodou je rychlá dostupnost tohoto postupu.
Australští imunologové popsali robustní imunitní reakci u hospitalizované 43leté ženy, která se rychle zotavila z infekce COVID-19. To pomůže určit, která součást imunitní reakce je nedostatečná u závažných případů tohoto onemocnění. Imunitní reakce se plně rozvinula 7.–9. den onemocnění a pacientka byla 11. den propuštěna z nemocnice a 13. den byla bez příznaků. Zvýšená hladina protilátek přetrvávala při vyšetření 20. den po začátku onemocnění.
Společnost Gilead Sciences, jejíž tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře vyvinul remdesivir, potenciálně nejslibnější antivirotikum pro léčbu COVID-19, zastavila program poskytování tohoto léku ve specifickém režimu (režim soucitného užívání před schválením přípravku regulačními orgány) a zaměřila se na to jak ho zpřístupnit co největšímu počtu lidí. Kromě probíhajících klinických studií dostalo dosud remdesivir ve specifickém režimu několik stovek pacientů se závažným průběhem COVID-19, včetně 1 pacienta ošetřovaného v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Při exponenciálním nárůstu žádostí o urgentní poskytnutí přípravku z celého světa ovšem tento postup již nestačí k pokrytí potřeb. Gilead chce rychle přejít na programy rozšířeného přístupu k tomuto antivirotiku, které připravuje ve spolupráci s národními regulačními úřady po celém světě. Současně se společnost snaží pokrýt dosavadní žádosti o poskytnutí remdesiviru ve specifickém režimu a přijímá nové žádosti pouze u dětí do 18 let a u těhotných žen.
(zza)
Zdroje:
1. Sandoiu A., Godfrey I. COVID-19: 5 reasons to be cautiously hopeful. Medical News Today, 2020 Mar 21. Dostupné na: www.medicalnewstoday.com/articles/covid-19-5-reasons-to-be-cautiously-hopeful
2. Gilead Sciences statement on access to remdesivir outside of clinical trials. Dostupné na: www.gilead.com/news-and-press/company-statements/gilead-sciences-statement-on-access-to-remdesivir-outside-of-clinical-trials
