Migréna se projevuje paroxysmálními atakami pulzující bolesti hlavy střední až těžké intenzity lokalizovanými převážně unilaterálně. Většina atak je doprovázena nauzeou a dalšími příznaky, jako jsou fotofobie či fonofobie. Prevalence se v České republice uvádí u mužů okolo 6 % a u žen je to až 18 %. Tato čísla jsou však jen odhady vzhledem k tomu, že migréna je velmi často poddiagnostikovaná.
Detailní objasnění patofyziologie je nejvýznamnějším krokem pro vývoj účinné terapie. Mezi nejlépe prostudované mechanismy patří aktivace trigeminovaskulárního systému (TGVS), která je zodpovědná za bolest při atace migrény. Experimentálně bylo prokázáno, že šířící se korová deprese vede k vzestupu iontů K+, oxidu dusnatého (NO), prostaglandinů a dalších působků, jež způsobují depolarizaci trigeminových nervových vláken obklopujících arterie mozkových plen. Za klíčový neuropeptid je podle současných vědeckých poznatků považován CGRP (calcitonin gene-related peptide), jehož působením dochází k vazodilataci v dura mater a degranulaci žírných buněk s vyloučením dalších zánětlivých mediátorů.
Endokanabinoidní systém (EKS) je rozsáhlým signálním komplexem, který je přítomný téměř v každém orgánovém systému a hraje zásadní roli v udržení homeostázy. EKS zahrnuje enzymy podílející se na syntéze endogenních kanabinoidů (eCB), receptory pro eCB a degradační enzymy. Mezi nejvíce prostudované eCB patří 2-arachidonoylglycerol (2-AG) a anandamid (AEA). eCB jsou produkovány v čase potřeby zpravidla v reakci na probíhající zánět a po vyloučení se váží na endokanabinoidní receptory. V CNS jsou nejhojněji zastoupeny receptory typu 1 (CB1) exprimované presynapticky, zejména na GABAergních neuronech. Po vlastním působení jsou eCB odstraněny z extracelulárního prostoru membránovým transportérem a enzymaticky degradovány působením hydrolázy amidů mastných kyselin (FAAH).
Nejen experimentální, ale i klinická data podporují hypotézu, že narušená regulace EKS je přímo i nepřímo spojena s patogenezí migrény. Endokanabinoidy ovlivňují neurotransmiterové systémy CNS (např. cholinergní či serotonergní) a působí také na trigeminovaskulární komplex. Serotonin produkovaný žírnými buňkami je jedním z hlavních aktivátorů TGVS. Experimentální data dokazují, že eCB cestou receptoru CB1 stabilizují membránu mastocytů a snižují vylučování serotoninu. Mnoho prací také prokazuje, že AEA redukuje vazodilataci indukovanou CGRP a také neuronovou pronociceptivní aktivitu. Další experimenty poukazují na vztah EKS a šířící se korové deprese – eCB snižují amplitudu, trvání a rychlost jejího šíření.
Z výše uvedeného je zřejmé, že endokanabinoidy hrají svou roli v rozvoji migrény hned na několika úrovních. Společným jmenovatelem je zřejmě klinická endokanabinoidní deficience, poprvé popsaná roku 2001. Nedostatek eCB vede ke snížení prahu bolesti. Klinické studie také nedávno dokázaly, že ženy trpící migrénou mají výrazně zvýšenou aktivitu FAAH a vyšší počet membránových transportérů pro endokanabinoidy, což v konečném důsledku vede ke snížení hladiny AEA. U pacientů s chronickou migrénou byl zjištěn pokles hladiny AEA v mozkomíšním moku a v plazmě.
V současné době se stále více zaměřuje pozornost farmakologické ovlivnění endokanabinoidního systému. V zahraničí jsou k dispozici léčivé přípravky s obsahem extraktu z konopí s různou koncentrací CBD, v České republice je možné předepsat i medicinální konopí. Dále jsou k dispozici doplňky stavy, které obsahují kanabidiol (CBD) a neobsahují psychotropně působící Δ9-tetrahydrokanabinol. CBD zvyšuje hladinu endogenních kanabinoidů inhibicí FAAH a interakcí s membránovými transportéry a žádné psychotropní účinky nevykazuje. Výsledky recentních studií se shodují v příznivém efektu CBD nejen u migrény, ale také u řady dalších onemocnění, jako jsou fibromyalgie, epilepsie, ADHD u dětí, nemoci pohybového aparátu nebo autoimunitní onemocnění.
(herm)
Zdroje:
