NOVÉ NEBO MÉNĚ ZNÁMÉ LÉČIVÉ ROSTLINY

Nigella sativa L. černucha setá (Ranunculaceae – pryskyřníkovité)

Jednoletá, asi 50 cm vysoká bylina, původní v jihozápadní Asii. Dnes pěstována především v Indii, Turecku a na Balkáně. Chuť jejích semen se blíží pepři. Rovněž pokusné výsevy v ČR byly úspěšné.

Synonyma: Nigella cretica Mill.

Obecný název: Black cumin (angl.), Çöreotu (turk.), černý kmín (čes.), Kalaunji (hindi).

Sbíraná část: semen.

Droga: Nigellae semen.

Obsahové látky: v silici terpenoidní chinony; převažuje thymochinon (50 %), dále dithymochinon a nigellon, monoterpeny trans-anethol, p-cymen (40 %), karvakrol, α-pinen (15 %), 4-terpineol, thymol, seskviterpeny longifolen a nigellimicin, v oleji estery nenasycených mastných kyselin: linolová (60 %), olejová (20 %), 30 % esterů nasycených mastných kyselin: palmitová, stearová. Neobvyklé estery nenasycených mastných kyselin s terpenickými alkoholy. Dále stopy alkaloidů isochinolinových: nigellimin, nigellimin-N-oxid a vzácných pyrazolových: nigellidin, nigellicin, steroly evenasterol, β-sitosterol a stigmasterol.

Účinky a použití: o léčebném využití semen ve starověku se zmiňují již Dioskorides a Hippokrates. V tradiční medicíně jsou semena aplikována při průjmech, zácpách, kolikách, hemoroidech, jako karminativum, anthelmintikum, při kašli, astmatu, chřipce, dále hypertenzi, různých alergiích, jako kontraceptivum a laktagogum. Odborné studie byly zaměřeny na účinky antialergické, antibakteriální, protirakovinné a protizánětlivé. Protialergický účinek u myší vyvolává nigellon, který inhibuje výdej histaminu z žírných buněk, olej ze semen blokuje rozvoj senné rýmy, vykazuje účinky antiastmatické a bronchodilatační, v žaludku zvyšuje produkci ochranného hlenu a snižuje účinky histaminu. Silice inhibuje množení G+ i G-bakterií, má dobrou účinnost proti druhu Stap­hy­lo­co­ccus aureus rezistentnímu na methicillin, dále patogenům Streptococcus mutans, jednomu z původců zubního kazu, Shigella dysenteriae a Vibrio cholerae. Extrakty vykazovaly larvicidní účinky proti druhu Culex pipiens a Entamoeba histolytica, antifungální aktivitu vůči druhu Candida albicans i dermatofytům Trichophyton rubrum a T. interdigitale.

Protizánětlivé účinky oleje souvisí s inhibicí syntézy eikosanoidů, antiartriticky působící thymochinon redukuje hladiny prozánětlivých mediátorů IL-1β, IL-6, TNF-α, IFN-γ a PGE. Izolovaný thymochinon významně inhibuje proliferaci buněk adenokarcinomu pankreatu i zánětu, který ho provází a zvyšuje apoptózu buněk. U potkanů inhibuje proliferaci buněk rakoviny tlustého střeva, indukovanou dimethylhydrazinem, u myší inhibuje extrakt ze semen projevy rakoviny kůže, rakovinu žaludku a Ehrlichův ascitický karcinom. Je předpoklad, že na účinek thymochinu a α-hederinu mohou být citlivé i buňky dalších druhů rakoviny. Silice i volný thymochinon při pokusech na zvířatech zlepšovaly řadu neurologických poruch: depresi, epilepsii, vnímání bolesti, zhoršení paměti a neu­rodegeneraci. Účinky jsou dávány do vztahu s antioxidační aktivitou, inhibicí acetylcholinesterázy, působením na hladiny GABA, NO i opioidní receptory. U potkanů snižuje semeno krevní tlak srovnatelně s nifedipinem, thymochinon a nigellon zlepšují významně sekreci inzulínu. Anticholinergní aktivita se projevuje stimulací sekrece prolaktinu a laktagogním efektem. U potkanů byly prokázány kontraceptivní účinky. Diskutabilní jsou účinky chinonů na játra. Thymochinon byl původně hodnocen jako hepatoprotektivum, v současnosti jsou naopak zjišťovány u potkanů hepatotoxické účinky.

Dávkování: 2x1 g semen ve formě nálevu ve 200 ml vody.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat během těhotenství (antioxytocinové účinky) a laktace, nepodávat malým dětem. Riziko kontaktních alergií, he­pa­totoxicity a bolestí hlavy.

Interakce: nejsou známy

Hlavní zdroje: AISLP, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Me­dicines Agency, Google Scholar, Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002, Liber Herbarum Minor,  Medline, Plants for a future, PubChem Com­pound, Toxnet.

PharmDr. Miloš POTUŽÁK

Obrázek: Franz Eugen Köhler (Wikipedia), vzorce: autor