Editorial

„Proč sem pleteš politiku?“ –⁠ „Protože eRecept už je nuda.“

Tak to se hned na začátku roku objevilo na sociální síti. Nechci čtenáře nudit, ale „z terénu“ přicházejí do redakce k eReceptu stále nové úvahy a připomínky. Například, že receptový SÚKL sice všechno dělá elektronicky, ale hlášení opiátů, které lze z lékárenských softwarů vygenerovat asi v deseti možných formátech, je nutné pro SÚKL „vyťukat“ přípravek po přípravku, protože bohužel chybí důležitá funkce Načíst datový soubor. V lednu, kdy mají všechny lékárny hlásit opiáty, systém hlášení zase, jako obvykle, nefunguje. Prodlužuje částečný výdej platnost eRp, nebo ne?

Vtipná je připomínka kolegy Přemka Císaře, že v lékárnách sice nesmí pacientům dávat zdarma igelitové tašky na léky (na táře si dnes pacient přečte, že za korunu igelitku dostane), ale kilometry účtenek se tisknou na termopapír s BPA, a taky se tisknou tisíce receptů na papír několikanásobně kvalitnější než byly původní blankety.

V televizi zaznělo povzbudivé ujištění, že lékárníci jsou na eRecept připraveni. Na to někteří lékaři soukromě reagují popuzeně, že zdravotníci mají být v jednom šiku, protože jinak to vypadá, že zavedení eRp v lékárnách a ordinacích je úplná selanka. Ale oni před pacientem, jež se dožaduje lékařem předepsaných léků, nestojí. Lékárníci s tím samozřejmě mají spoustu práce stejně jako lékaři, ale nemohou si dovolit ignorovat pacienty přicházející s eRp. Proto se i tentokrát disciplinovaně snažili, aby přinejmenším pacient neměl důvod nadávat, že se expedice jeho léku zdržuje. Kdo umí, ten umí. To je ta dobrá zpráva. A ta horší?

Někteří občané se možná radují, že kvůli receptu nebudou muset chodit k doktorovi, jiní už si možná přejí, aby jim i jejich léky na předpis doručila třeba pošta. Ovšem když maroda nemusí vidět lékař, nabízí se úvaha, jestli je recept pokaždé zapotřebí, zda by nebylo ekonomičtější, kdyby si místo na poštu zašel rovnou do lékárny.

Jaroslava HOŘANSKÁ