Nové nebo méně známé léčivé rostliny: Polyporus squamosus (Huds.) Fr.

Polyporus squamosus (Huds.) Fr. –⁠ choroš šupinatý
(Polyporaceae –⁠ chorošovité)

Saproparazitická houba (získává živiny z živého i odumřelého hostitele), vytvářející jednoleté, až 40 cm široké plodnice.
Na jaře a na podzim se vyskytuje na živých i mrtvých kmenech a pařezech (buk, dub, jasan, javor, jírovec, topol), často ve shlucích. Protože poskytuje útočiště řadě organizmů, významně se podílí na stabilitě lesního ekosystému. Je rozšířen v Evropě, Asii, Severní Americe i Austrálii. Mladé plodnice mají jemně okurkové aroma a jsou jedlé.

Synonyma: Boletus cellulosus, Cerioporus squamosus, Trametes retirugis.

Obecný název: Aladana (tur.), Dryad‘s Saddle (angl.).

Sbíraná část: sporocarp.

Droga: Polypori sporocarp.

Obsahové látky: fenolové sloučeniny katechin, kyselina ferulová, protokatechová (kyselina 3,4 –⁠ dihydroxybenzoová) a trans-skořicová, skupinově prokázány i flavonoidy, dále nenasycená kyselina fumarová, monosacharid fruktosa a disacharid trehalosa, polysacharidy β-glukanového typu i heteropolysacharidy proměnlivého složení, v oleji esterifikována kyselina palmitová, cis-olejová a cis-linolenová, v proteinové frakci enzymy pektinázy a proteiny lektinového typu, skupinově prokázány steroly a tokoferoly.

Účinky a použití: v tradiční medicíně jsou mladé plodnice ­součástí pokrmů.

Odborné studie. Cytotoxicita methanolových extraktů byla hodnocena na buněčné kultuře prasečích jater (PLP2). Extrakty různých koncentrací nevykazovaly významnou toxicitu pro kulturu PLP2. V jiné, široce koncipované studii byly nejprve detekovány sloučeniny fenolové (katechin, kyselina ferulová a protokatechová) i kyseliny obsahující dvojné vazby (fumarová a trans-skořicová). Testy zaměřené na antioxidační účinky (inhibice peroxidace lipidů) a schopnost vychytávat volné radikály (záchyt stabilních radikálů DPPH), prokázaly vyšší účinnost v případě methanolového extraktu. Naopak, hexanový extrakt silněji inhiboval enzymy acetylcholinesterázu (AchE) a butyrylcholinesterázu (BchE), ale také pankreatickou α-amylázu i střevní α-glukosidázu. Omezení aktivity AchE a BchE v CNS patří k základním směrům léčby Alzheimerovy choroby, zatímco blokování účinku α-amylázy i α-glukosidázy při štěpení sacharidů ve střevě vede ke snížení hladiny sérové glykemie u diabetiků. U polysacharidů β-glukanového typu i heteropolysacharidů byly prokázány in vitro imunomodulační účinky. Je předpoklad, že mohou sloužit k aktivaci (tréninku) imunitního systému v tenkém střevě i urychlovat hojení ran na kůži a sliznicích. Extrakty inhibují proliferaci buněčných kultur Caco-2 (lidský ­kolorektální karcinom) a HT-29 (lidský kolorektální adenokarcinom). V diagnostice je využíván vysoce specifický lektin z plodnice k identifikaci derivátu kyseliny sialové na sliznici, který se chová jako receptor pro adhezi viru chřipky A. Bylo zjištěno, že lektinový protein 1a se může selektivně vázat na rakovinné buňky, inhibovat proteosyntézu a aktivovat apoptózu. Antibakterální účinky extraktů byly prokázány v případě druhů Bacillus cereus, Enterobacter cloacae, Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus. Významná je intenzita inhibice tvorby patogenního biofilmu, tvořeného druhem Pseudomonas aeruginosa. Prakticky byly využity nově objevené antimykotické účinky extraktů proti plísni Penicillium funiculosum, která napadá plody na ananasových plantážích. Aktivita je vyšší než v případě syntetického ketokonazolu. V potravinářství jsou rovněž využívány pektinázy při výrobě ovocných šťav. S ohledem na životní prostředí je zajímavá schopnost bioakumulace těžkých kovů v silně znečištěných půdách, především kadmia a mědi.

Dávkování: 2 g usušené práškované plodnice jako imunomodulans.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat během těhotenství a laktace, nepodávat malým dětem. Možné alergické reakce.

Interakce: perorální antidiabetika.

Hlavní zdroje: AISLP; BioLib.cz; botanika.wendys.cz, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989; Drugs.com; European Medicines Agency; Google Scholar; Hagers Hand­buch der Drogen und Arzneistoffe; Jellin, J. M. et al.:
Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002; Liber Herbarum Minor; Medline; Plants for a future;
PubChem Compound; World Flora Online.

PharmDr. Miloš Potužák

Obrázek: Paul Dumée 1912 (Wikipedia)