Podobnost čistě náhodná

Celá předchozí minipovídka je samozřejmě fiktivní  a veškerá podobnost s historickými nebo dokonce žijícími osobami je čistě náhodná a vůbec ji nelze spojovat s březnovým a červencovým mailstormem ve schránkách členů České lékařské společnosti. Ostatně to můžete posoudit sami.

1.
Předseda ČLS JEP, prof. Svačina, oslovil (10. 3.) prezidenta lékárnické komory s žádostí, aby členy upozornil na nevhodnost přidávání produktů k výdeji léků na recept. Uvádí konkrétní příklady (selen k thyreoideálním hormonům, vitamíny k antidiabetikům, probiotika k antibiotikům) a konstatuje, že to podle něj zpochybňuje odbornost lékaře a může vyvolat dojem, že lékařský předpis je nedostatečný. Kritizuje ekonomický tlak v lékárnách, ale doporučuje, aby doplňkový prodej probíhal jen mimo výdej na recept. Žádá Komoru, aby své členy před touto praxí varovala.

2.
Prezident ČLnK, Mgr. Aleš Krebs, v odpovědi (18. 3.) upozornil na vysoký standard celoživotního vzdělávání a profesionalitu farmaceutů. Deklaroval připravenost řešit konkrétní podněty, které, bohužel, v obecném tvrzení pana profesora chybí.

3.
O 15(!) týdnů později (1. 7.), těsně před senátním projednáváním novely zákona o zdravotních službách, rozeslal předseda ČLS JEP všem jejím členům dopis, ve kterém informuje, že některé odborné společnosti upozornily na „intenzivní přidávání“ dalších léků nebo doplňků v některých lékárnách. Doporučuje pacientům, aby si nenechávali k lékům na předpis v lékárnách nic dalšího přidávat. K výzvě připojil i výše zmiňovanou březnovou korespondenci.

4.
V prvním červencovém týdnu napsalo panu profesorovi vícero lékárníků, mimo jiné Jan Babica nebo Přemysl Císař. Jejich reakce dostupné nejsou, ale v diskusi na sociální síti bylo celkem živo. Mimo jiné je dostupný i text dopisu Jitky Mikešové, která (2. 7.) kritizuje odsouzení odborného doporučení lékárníků. Upozorňuje pana profesora na rovnocennost povolání a nutnost nekritizovat paušálně všechny lékárníky. Poukazuje i na nešvary lékařského stavu ohledně generických záměn.

V dalším týdnu odeslala Helena Slámová profesoru Svačinovi otevřený dopis, v němž jeho postup vnímá jako obranu profesní prestiže lékařů a kritizuje generalizaci a podkopávání lékárnické profese. Zastává se nezávislých lékáren a upozorňuje na neetické praktiky řetězců, které sama dlouhodobě odmítá.

5.
Proti formě a obsahu dopisu rozeslaného členům ČLS JEP 1. 7. 2025 se důrazně ohradil také Výbor České farmaceutické společnosti. Kritizuje generalizaci, požaduje podloženou a detailní zpětnou vazbu a upozorňuje, že odborná diskuze musí (a měla) být na základě konkrétních případů vedena v rámci mezioborových výborů uvnitř ČLS. Také zdůrazňuje běžný mezioborový kontakt a konzultace mezi lékaři a lékárníky v praxi a roli farmaceuta při optimalizaci terapie.

6.
Profesor Svačina odpověděl na otevřený dopis Slámové, že podle jeho názoru v původním sdělení dehonestace lékárníků není a opakovaně akcentuje klíčovou roli farmaceutů. Připouští ale, že měl být konkrétnější a plánuje upřesňující dopis. Ve stejném duchu a jen s minimálními obměnami odpověděl i ostatním kolegům.

7.
Slámová v následné odpovědi znovu rozporuje dehonestující tón a informuje, že v lékárnické komunitě vyvolal dopis velkou vlnu rozhořčení a diskuse, přičemž pouze úzká skupina odpovídala negativně přímo ČLS JEP. Navrhuje adresnější řešení problémů a zdůrazňuje dlouhodobou snahu nezávislých lékáren o osvětu a odmítání neetických prodejních praktik.

8.
Představenstvo ČLnK se na svém jednání (15. 7.) ohradilo proti obsahu i formě dopisu prof. Svačiny. Jeho sdělení považuje za nedůstojný, neprofesionální, nekolegiální a neetický útok na profesi farmaceuta. V diskusi vedené tímto způsobem nebude představenstvo Komory pokračovat a očekává, že pro příště bude pan profesor lépe vážit své komentáře vůči farmaceutům. V této souvislosti představenstvo poděkovalo všem, kteří se vůči vyjádření prof. Svačiny rovněž vymezili.

9.
Večer stejného dne (15. 7.) odeslal profesor Svačina členům další upřesňující dopis, ve kterém uvedl, že se dopis z 1. 7. týkal jen prodeje nevhodných přípravků pacientům s receptem a nebyl kritikou obecné činnosti lékárníků. Trvá na kritice konkrétního typu příprodejů (selen, vitaminy, Q10, probiotika), které podle řady odborných společností nejsou opodstatněné.

A to je asi tak všechno. Bouře ve sklenici vody, spoustu napsaných slov a kumulativně stovky hodin promarněného času desítek lidí, kteří diskutovali o jedovaté slině bagatelního fragmentu jedné malé kapitoly velkého byznysu s doplňky stravy. Co na tom, že „hlavy pomazané“ nezajímá celý kolotoč marketingového tlaku od televizní reklamy, přes marketingové strategie řetězcových i jiných lékáren, až k letáčkům, které pacienti od lékaře dostávají přímo s receptem (anebo místo něho), aby si v lékárně nezapomněli přikoupit…

Mohlo by to být všechno. Mohlo, kdyby z toho jako nahnilá sláma z bot nečouhalo i něco víc.

1. Kontext a načasování

Distribuce dopisu (1. 7.) těsně před projednáváním legislativních změn upravujících kompetence lékárníků je extrémně nápadná a je velmi pravděpodobné, že její účel měl ovlivnit debatu a vyvolat pochybnosti o vyšší odborné autonomii farmaceutů před veřejností a mezi lékaři samotnými.

2. Styl a forma

Dopis předsedy lékařské společnosti je sice psán jako obecné varování a doporučení, ale explicitně vyzývá k důvěře pouze v lékaře a je rozeslán v masovém měřítku bez detailního zdůvodnění. To vyvolává nedůvěru k celé farmaceutické obci a vede k generalizaci a zbytečné polarizaci mezi profesemi.

V odpovědích (zejména od prezidenta ČLnK a výboru ČFS) je důsledně požadováno, aby byly řešeny konkrétní prohřešky konkrétními prostředky a nedošlo k poškozování reputace celých profesních skupin. Všichni diskutující farmaceuti kladli důraz na autonomii zdravotní profese, mezioborovou spolupráci a nutnost individualizace léčby; upozornili na běžný kontakt s lékaři kvůli interakcím a na nutnou odbornou diskusi založenou na důkazech, nikoliv domněnkách a jednostranném vnímání.

3. Dopad na veřejný obraz

Dopis z 1. 7., rozeslaný v „citlivý čas“, může prohloubit nedůvěru mezi lékaři a lékárníky, znevěrohodnit profesi lékárníka na veřejnosti a ztížit rozvoj mezioborové spolupráce —⁠ především v otázkách, kde by byla nutná synergie (od adherence po edukaci a rozšíření kompetencí při očkování, screeningu apod.).

4. Reakce lékárnické komunity

Odpovědi lékárníků ukazují na hlubokou frustraci z dlouhodobé mírné či otevřené dehonestace jejich profese některými lékařskými autoritami, neschopnosti či neochoty části lékařské komunity rozlišit mezi praxí korporátních řetězců (motivovaných byznysem) a nezávislými odborníky, kteří drží etické standardy a chrání nejen pacienta, ale také lékaře samotné před chybami.

5. Rizika pro pacienta a systém

Vnímání lékárníků jen jako „obchodníků“ nebo snížení respektu ke kompetencím může poškodit pacienta: ohrozit jeho adherenci, snížit možnost zachycení lékových chyb a vést ke kolapsu role nezávislých lékáren v systému.

Kauza ukazuje, jak nešťastně může vyznít sdělení „shora“, pokud postrádá konkrétnost, relevantní data a mezioborový dialog. V době snah o posílení kompetencí lékárníků je zjevné, že systematická komunikace a vzájemný respekt jsou zásadní. Dále je potřeba pokračovat v tlaku na jasné odlišení marketingu od odborného poradenství a vést mezioborovou diskusi s jasnou ochotou řešit konkrétní problémové jevy –⁠ nikoliv plošně dehonestovat celé obory.

Stanislav Havlíček