CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ...

Turčan, P. a kol.: Ženské sexuální dysfunkce
Medicína pro praxi č. 3/2025

Ženské sexuální dysfunkce představují širokou paletu obtíží, které mohou mít různé příčiny. Ty se dělí na 1. fyzické –⁠ závažná onemocnění (rakovina, diabetes, roztroušená skleróza, kardiovaskulární nemoci, nemoci urogenitálního traktu). Zhoršení sexuální touhy může souviset i s užíváním léčiv k terapii uvedených příčin (např. antidepresiva, antihypertenziva, onkologika, antihistaminika, kortikoidy). 2. hormonální –⁠ pokles hladiny estrogenů v období po menopauze mění vaginální sliznici a tím i sexuální reaktivitu. 3. psychologické a sociální –⁠ dlouhodobý stres, sexuální zneužívání či znásilnění, obavy z otěhotnění, neřešená deprese, problémy v partnerských vztazích, faktory náboženské a kulturní. K léčbě dysfunkce se používá řada specifických léčiv. Estrogeny –⁠ mají příznivý vliv na vaginální sliznici při systémovém i lokálním podání. Ospemifen –⁠ selektivní modulátor estrogenových receptorů. V dávce 60 mg denně p.o. vede ke zlepšení vaginální atrofie, je agonistou estrogenových receptorů. Testosteron –⁠ je důležitý u mužů i žen. U žen jde o léčbu off label a používá se jen lokální forma gelu a jen v dávce, která nevede k virilizaci (10–12× nižší než u mužů). Flibanserin –⁠ původně antidepresivum, v USA schválen k léčbě nízké sexuální touhy u žen, v ČR a Evropě není schválen, očekávání v podobě efektu tzv. „ženské viagry“ bylo do značné míry přeceněno. Bromelanotid –⁠ má podobnou indikaci jako flibanserin, podává se s. c., opět je registrován jen FDA. Prasteron –⁠ ve formě vaginálních globulí s obsahem dihydroepiandrosteronu –⁠ pomáhá zmírnit vaginální suchost, diskomfort a bolest při styku. Tibolon –⁠ syntetický hormon používaný v klimakteriu vede ke zlepšení sexuální dysfunkce, je registrován v EU ale v USA ne. Klinicky se zkouší i inhibitory fosfodiesterázy-5, podobně jako u mužů u erektilní dysfunkce. Někdy se doporučují i alternativní metody –⁠ jóga, akupunktura, akupresura, meditace a různé bylinné a topické produkty, například z konopí.

Ječmenová, M.: Finerenon v interní a kardiologické praxi
Vnitřní lékařství č. 4/2025

Finerenon (dále F) –⁠ Kerendia® je vysoce selektivní, nesteroidní agonista mineralokortikoidního receptoru (MR). Má vyšší vazebnou afinitu k MR receptoru než spironolakton a eplerenon. Na rozdíl od steroidních léčiv příznivě ovlivňuje nejen KVS, ale má i renální benefit. Redukuje albuminurii, která je právě markerem chronického onemocnění ledvin a zároveň zvyšuje riziko progrese srdečního selhání. V současné době je F schválen k použití u chronického onemocnění ledvin (CKD) s albuminurií spojeného s diabetem 2. typu u dospělých, kteří nereagují na maximální tolerované dávky ACE inhibitorů či sartanů. Prevalence výskytu CKD je 15 %, nejčastěji současně s diabetem. Léčebný přístup k pacientům s DM2 a CKD musí být mezioborový a má zohlednit i aspekty kardiovaskulární prevence. Základním kamenem léčby u kombinace těchto dvou nemocí jsou ACE inhibitory či sartany a milníkem v léčbě se stalo použití gliflozinů, které mají mnohočetný efekt. V neposlední řadě byl prokázán pozitivní efekt blokády MR receptorů a tím opodstatněnost využití antagonistů MR typu finerenonu. Dle současných amerických i evropských doporučených postupů získal F nejvyšší možnou třídu 1A. V přehledném schématu uvádí autorka přesný výběr pacienta jako adepta léčby finerenonem dle vlastních zkušeností. Uvádí i dvě zajímavé kazuistiky.