Zeptali jsme se

V některých lékárnách si mohou farmaceuti vybrat maximálně 14 dní dovolené v roce, aby vůbec udrželi nepřetržitý chod zdravotnického zařízení. Zdá se vám to v pořádku? Jak jste na tom vy? Jak trávíte léto? Stihnete si odpočinout?

PharmDr. Jana Barochová, lékárna Benu, Plzeň

Dva týdny dovolené ročně? To se mi nezdá v pořádku! Myslím, že žijeme ve státě, kde je dostatečná opora v Zákoníku práce. 20 dní standard, 25 dní ve většině případů běžné.

Pochopitelná praktika lékárníka, majitele lékárny je, že se části své dovolené vzdá ve prospěch pacientů a v souladu se zájmem uhradit náklady na provoz lékárny. Není to v pořádku, ale co se dá dělat.

Omezení vlastní dovolené v důsledku personálního nedostatku zaměstnavatele –⁠ to si musí každý rozmyslet, na co ještě přistoupí. Předpokládám, že sebevědomí farmaceuta je dnes už tak velké, že újma na odpočinku je náležitě zaplacena. Není to v pořádku, ale každý je svého ště stí strůjcem.

Já jsem na tom dobře, stihla jsem si odpočinout.
Krásné léto všem!

PharmDr. Petra Čechová, nemocniční lékárna FN Motol

O tomto trendu nevím. V zaměstnání jsem měla a mám možnost vybrat si dovolenou v rozsahu pracovní smlouvy. V kolektivu jsme se vždy domluvili, takže nebylo nutné ani to, aby nám zaměstnavatel termín dovolené určoval. Ze zkušenosti vím, že pět týdnů dovolené na prostou regeneraci stačí, čtyři týdny jsou málo. Také se snažím alespoň jednou ročně naplánovat dva, či tři týdny dovolené za sebou. Jeden týden je příjemný, ale než člověk zapomene na práci, už se zase vrací. Léto se snažím trávit pohodově a přizpůsobuji ho počasí.

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Úrazové nemocnice v Brně

Znám situace v některých lékárnách různých koutů naší země, je výběr jakékoliv dovolené či volna pro zařízení nutných věcí velkým problémem. Ať už proto, že je v nich nedostatek personálu a stávající se nemá jak vystřídat, či jednoduše proto, že lékárnu místní využívají –⁠ a pokud si například jediný farmaceut vezme dovolenou a nenajde za sebe náhradu, což se často stává, pravidelní návštěvníci lékárny začnou chodit do lékárny jiné a mnozí z nich se do té původní již nevrátí. V pořádku se mi to určitě nezdá, ale dokresluje to celkový stav financování lékáren, závislosti na obchodních přirážkách, nízkých cenách mnoha léčivých přípravků, nerovnoměrné distribuci dražších léků a rozdílnosti výše doplatků. Já naště stí 20 let pracuji v lékárnách, kde jsem si dovolenou během roku mohl průběžně vybírat v plné výši a byl tak prostor pro cestování i odpočinek.

Přeji taktéž všem kolegyním a kolegům, aby i oni měli prostor pro realizaci svých snů a užili si co nejvíce volných dnů.

PharmDr. Přemek Císař, Lékárna Modřínová, Třebíč

Zřejmě vyslovím nepopulární názor, ale domnívám se, že si za to většina může sama. Pravděpodobně se jedná o lékárny, kde zůstal majitel chudák sám. Ale proč zůstal sám? Můžou za to řetězce, může za to stát, může za to každý jiný, jen ten lékárník rozhodně ne. Když mi všichni zaměstnanci odchází a nikdo tu nevydrží, zřejmě bude chyba ve mně, a ne v okolí. Nejsem nesnesitelnej nerudnej dědek? Nenabízím zbytečně málo? Nabízím možnost odkupu až půjdu do důchodu?

V jednu dobu jsem přemýšlel, že bych se udělal pro sebe jako „létající lékárník“ pro soukromé lékárny, že bych se naučil všechny tři programy a jezdil po vlastech českých zaskakovat. Ale když jsem se doptával, dopadalo to tak, že by to stejně nikdo nechtěl zaplatit. Je to na palici. Stěžovat si, že si nemůžu vzít dovolenou, ale nechtít záskok, protože by to stálo moc peněz. Na druhou stranu, je to jak s těmi našimi pacienty. Stěžují si, kolik by stálo zdravé jídlo, ale mají nadváhu z přejídání a nedejbože, aby jim člověk řekl, že mají zhubnout. Těch výmluv. Toho přesvědčování, jak to nejde. Jsme nakonec jen zrcadlením našich pacientů.

PharmDr. Jana Horáková, Lékárna Masarykovo nám., Valašské Klobouky

Léto budiž pochváleno! Dovolená max. 14 dní nezní vůbec špatně. A kdo ji může mít, ať ji klidně má. Za celou dobu své profesní činnosti jsem takto dlouhou dovolenou nezažila, i když jsem zase zažila jiná volna a výhody, a myslím si, že to musí být super. Na druhou stranu vracet se po tak dlouhé době do pracovního procesu není žádná výhra nebo legrace, pokud to berete zodpovědně. Jedna naše starší paní doktorka říkávala, aspoň 3 týdny, aby si hlava i tělo odpočinuly a zregenerovaly. Já letos užívám léta ve valašských končinách, protože krásně tady opravdu je a je škoda o to přijít. Čeká mě vlastně ještě prázdninový Velehrad. Dovolenou všem ostatním přeju a jsem ráda za každý pozdrav. Nějaké to volno jsem mimo prázdniny čerpala a jsem za to vděčná. Jako každý rok začínáme v letních vedrech pomalu plánovat zimu a lyžování. Možná bych čekala, že si přes léto letos asi odpočinu víc, ale žijeme len raz, právě tu a práve teraz.

Takže, carpe diem, užívej dne, život je krátký. Krásné léto všem.

Mgr. Eva Bartoňová, lékárna Dr.Max, Zlín, Rašínova

Nevěděla jsem, že to takto v některých lékárnách opravdu je. Za mne to určitě v pořádku není a nemělo by být pro nikoho, je to přece proti legislativě. Jsem velmi překvapená, protože na dovolenou máme přece všichni nárok a měli bychom si ji dopřát.

Já mám ještě spoustu dovolené před sebou a věřím, že ji využiju. Letos poprvé čtrnáct dní v kuse, kdy ještě nemám jisté plány, ale doufám, že spojím oblíbené hory s mořem. Moc se na dovolenou těším a myslím, že je pro nás všechny zasloužená. S rostoucími požadavky na péči, kterou poskytujeme, náročnějšími pacienty, bychom si měli užít zasloužené volno.

Zrovna trávím víkend v Čechách s kamarádkami z vysoké, dneska se jedeme podívat k naší fakultě v Hradci Králové a také došlo na téma dovolené a volný čas. Naše povolání je opravdu náročné, přes nemoci, dovolené, jiné záležitosti, se snažíme být v práci a nasazovat svůj osobní čas na úkor pracovního, abychom tady pro naše pacienty byli. Nemyslím si ale, že to společnost oceňuje.

Chtěla bych touto cestou popřát všem kolegům hezké léto, strávené se svými blízkými, hlavně ve zdraví a pohodě

PharmDr. Tereza Korejsová, Nemocniční lékárna, Hradec Králové

V naší lékárně máme velký kolektiv, který vyžaduje dlouhodobé plánování (nejen dovolených). Požadavky na dovolenou musíme zapisovat do systému často až s půlročním předstihem, což je ideální z hlediska plánování organizace, o to více úsměvné v domácí organizaci.
Členové naší domácnosti si v červenci ťukají na čelo, když plánuji, kdy a na jak dlouho bychom mohli letos vyrazit na adventní trhy, když jsme ještě ani neodjeli na letní dovolenou.

Plánování dovolených v takto velkém kolektivu nás postupně donutilo i k rovnoměrnému čerpání v průběhu roku, tudíž máme jako zaměstnanci přesně dané, kolik dní dovolené musíme v určitém období vyčerpat. Jako vedoucí jednotlivých oddělení svým podřízeným pečlivě kontrolujeme čerpání dovolené, aby nás ke konci roku nepřekvapil počet dní vybrané/nevybrané dovolené. Z českého pohledu je vybraných 14 dnů dovolené za rok extrémně málo, nicméně z celosvětového pohledu je našich standardních 20–25 dní dovolené považováno za velký luxus. Například v USA zákon přímo neukládá zaměstnavatelům povinnost poskytovat placenou dovolenou. Takže stejně položená otázka americkému farmaceutovi by jistě vyvolala jinou odpověď.

Pro mne je největším odpočinkem aktivní dovolená, kdy nemám čas přemýšlet nad tím, co se asi děje v lékárně –⁠ jak to ostatní zvládají, co zrovna řeší za situace a jestli provoz funguje hladce. V rámci rovnoměrného rozložení dovolené je příjemné mít část dovolené v zimě na lyžích, na jaře na kole, v létě třeba v cizině u moře a na podzim na dlouhých procházkách barevnou krajinou. Nejlepší dovolená je taková, ze které se všichni vrátíme se spoustou krásných vzpomínek, zdraví a s prázdnou hlavou připravenou řešit práci, která se po dobu naší dovolené sama nevyřešila.

Lucie Malotinová, lékárna Dr.Max, Na Poříčí, Praha 1

Rozhodně mi nepřijde v pořádku, aby měl farmaceut, nebo kdokoliv jiný, volno jen čtrnáct dní v roce. Ani v případě, že se tak sám rozhodne. Odpočinek je nutnost. Zvlášť v profesi, která vyžaduje neustálou bdělost, soustředění a trpělivost. A kde se chyby nedají „odmazat“ jedním klikem. Proto já osobně beru dovolenou vážně. Má pro mě i jiný rozměr. Není to jen „útěk od práce“, ale příležitost k návratu „k sobě“. Většinu volna trávím s rodinou –⁠ na chalupě, u moře nebo na horách. Potřebuji vypnout pracovní režim a být chvíli jen mámou, manželkou… člověkem bez bílého pláště a razítka v ruce. Work-life balance sice visí v každé druhé prezentaci a bliká na obrazovkách při školeních, ale v praxi často zmizí rychleji než poslední káva ve sdílené kuchyňce. Ale když má fungovat i v reálném životě, musí se pro něj něco opravdu udělat. Pro mě to rozhodně není jen módní heslo, je to základní podmínka dlouhodobé spokojenosti. A čím víc let v profesi i v mateřství, tím víc si uvědomuji, jak moc ho potřebuji.
Mladší kolegové si tohle často hlídají mnohem víc. Někdy možná zůstane bedna nezaklizená nebo cenovka lehce kouká, ale ten včasný odchod domů s čistou hlavou jasně ukazuje, že pro ně volný čas opravdu hodně znamená. Práce má být důležitá, ale neměla by být vším. Ve firmě, kde pracuji, si volno můžeme tzv. naddělat tím, že vypomůžeme v jiné lékárně. Díky tomu se občas dostanu i přes pět týdnů volna ročně. A to je jeden z mnoha důvodů, proč tu jsem.