Historie acetylcysteinu sahá do 60. let 20. století, kdy byl nejdříve podáván pacientům s cystickou fibrózou. Později se začal používat jako specifické antidotum při intoxikaci paracetamolem a pro svůj mukolytický účinek také u respiračních onemocnění spojených s tvorbou viskózního hlenu. Mechanismus antioxidačního účinku se postupně stal předmětem stále většího počtu in vitro i in vivo studií zaměřených na léčbu onemocnění, na jejichž patogenezi se významně podílí oxidační stres.
N-acetyl-L-cystein, běžně označovaný jako NAC, je synteticky vytvořená N-acetylovaná forma aminokyseliny cysteinu. Po perorálním podání podléhá významnému first pass efektu, a biologická dostupnost se proto pohybuje jen kolem 4–10 %. Uvolněný L-cystein se ukládá v hepatocytech a slouží primárně pro syntézu další důležité látky – glutathionu (GSH).
Všechny tři zmíněné molekuly obsahují ve své struktuře sulfhydrylovou (thiolovou) skupinu, která je schopná poskytovat elektrony méně stabilním molekulám, především reaktivním formám kyslíku (ROS).
Původní představa, že NAC vykazuje významné antioxidační účinky, nebyla zcela správná. Zjistilo se, že jeho efekt spočívá hlavně ve zvýšení hladin mnohonásobně antioxidačně účinnějšího GSH, spíše než v přímém působení samotného NAC.
Glutathion je kofaktorem mnoha enzymů, podílí se na udržování oxidačně-redukční rovnováhy v buňkách a představuje velmi silný fyziologický lapač ROS. Právě jejich vysoké hladiny se podílejí na tzv. oxidačním stresu. Vedle přímého antioxidačního účinku působí GSH i nepřímo – podporuje regeneraci dalších antioxidantů, jako jsou tokoferoly či askorbát. Plazmatické hladiny GSH klesají s věkem a buněčný oxidační stres se kromě přirozeného stárnutí podílí i na progresi neurokognitivních poruch, kardiovaskulárních, respiračních nebo onkologických onemocnění.
Nabízí se tedy otázka, která ze zmíněných sloučenin je jako potenciální antioxidant nejvhodnější. Nevýhodou suplementace GSH per os je jeho extrémně nízká biologická dostupnost a podobně problematická je i suplementace samotným cysteinem. Rychlá oxidace na cystin totiž znemožňuje uplatnění aktivní sulfhydrylové skupiny. Samotný cystein a glutathion lze v současné době najít pouze v doplňcích stravy, nicméně ani pro jednu látku nebylo schváleno zdravotní tvrzení. Další možná strategie v boji proti oxidačnímu stresu se proto opírá o podávání acetylcysteinu, který má vyšší biologickou dostupnost a jeho roztoky vykazují lepší stabilitu, chuť i vůni.
V současné době je acetylcystein k dispozici jako levné generické léčivo, ale stále více se prosazuje i jako součást doplňků stravy, což je v kontroverzi s právními předpisy mnoha zemí.
Ve Spojených státech amerických byl NAC prodáván po desetiletí s tichým souhlasem Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) jako doplněk stravy. V červenci 2020 však FDA vydal připomenutí pro výrobce, že NAC nelze prodávat jako doplněk stravy a že mu nejsou známy skutečnosti, že by byl uváděn na trh jako potravina dříve, než byl schválen jako lék. Tím zpochybnil „zákonnost“ dosavadního prodeje doplňků s obsahem NAC.
V srpnu 2022 FDA dokončil pokyny, dle kterých bude uplatňovat vlastní uvážení a nebude podnikat kroky proti produktům obsahujícím NAC, jež jinak neporušují žádné předpisy. V listopadu 2023 byla uzavřena revize bezpečnostních informací týkajících se NAC a v současné době podstupuje peer review.
Jediným právním dokumentem, který se na úrovni Evropské unie (EU) věnuje výhradně regulaci doplňků stravy, je směrnice č. 2002/46/ES, v české legislativě jde o vyhlášku č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin.
Protože acetylcystein není zahrnut ani v unijních, ani v českých právních předpisech, neměl by být přítomen v doplňcích stravy prodávaných v EU. V Česku může být takový přípravek odhalen kontrolami Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). To však prodejce, převážně internetové obchody, od nabídky těchto doplňků stravy neodrazuje. Propagují NAC jako všelék, který může chránit před toxiny ze životního prostředí, léčit nemoci, prodloužit život, nebo dokonce zvýšit hladinu testosteronu. Žádné z těchto tvrzení přitom není dostatečně doloženo.
Rostoucí počet preklinických a klinických studií přináší nové poznatky o potenciálně pozitivních účincích NAC u diabetické retinopatie, nealkoholické steatohepatitidy, kardiovaskulárních a neurodegenerativních onemocnění, závislostí na návykových látkách a řady dalších obtíží. Je však namístě zdůraznit, že regulace redoxního stavu buněk je natolik komplexní proces, že přehnaná antioxidační intervence může přinést více škody než užitku. Proto jsou zapotřebí další studie, které by objasnily adekvátní dávkování nejen z hlediska účinnosti, ale hlavně bezpečnosti.
(zemt)
Zdroje:
1. dos Santos Tenório M. C., Gomes Graciliano N., Moura F. A. et al. N-acetylcysteine (NAC): impacts on human health. Antioxidants (Basel) 2021; 10 (6): 967, doi: 10.3390/antiox10060967.
2. Šalamon Š., Kramar B., Marolt T. P. et al. Medical and dietary uses of N-acetylcysteine. Antioxidants (Basel) 2019; 8 (5): 111, doi: 10.3390/antiox8050111.
3. Schwalfenberg G. K. N-acetylcysteine: a review of clinical usefulness (an old drug with new tricks). J Nutr Metab 2021; 2021: 9949453, doi: 10.1155/2021/9949453.
4. Raghu G., Berk M., Campochiaro P. A. et al. The multifaceted therapeutic role of N-acetylcysteine (NAC) in disorders characterized by oxidative stress. Curr Neuropharmacol 2021; 19 (8): 1202−1224. doi: 10.2174/1570159X19666201230144109.
