Jako postfertilizační efekt se dají označit děje, které negativně ovlivňují již oplodněné, eventuálně nidované vajíčko. Naopak prefertilizačním účinkem se primárně rozumí zabránění oplodnění vajíčka, a to především potlačením, případně oddálením ovulace. Autoři předkládané studie analyzovali dostupné informace o vlivu levonorgestrelu na endometrium, funkci spermií, ovlivnění ovulace a corpus luteum se zaměřením na možný postfertilizační účinek.
Levonorgestrel (LNG) je syntetický progestin, který je součástí jak klasické perorálně podávané antikoncepce, tak i postkoitální, nouzové neboli emergentní antikoncepce (EC − emergency contraception). V případě EC se užívá buď jednorázově v dávce 1,5 mg, nebo rozděleně ve dvou dávkách po 0,75 mg v intervalu 12 hodin. Pro co nejjistější účinek je doporučováno užití co nejdříve po nechráněném pohlavním styku, nejpozději však 72 hodin, a to v jakékoli fázi menstruačního cyklu. S ohledem na charakter ovariálního cyklu je však třeba brát v úvahu existenci fertilizačního okna, tzn. období 5 dnů před ovulací a 1 dne po ovulaci, kdy je schopnost oplodnění vajíčka spermií největší.
Prezentovaná práce shrnuje současné poznatky o tom, jakými způsoby je levonorgestrel jakožto součást EC schopen zabránit oplodnění vajíčka a předejít nechtěnému otěhotnění. Současně je také řešena otázka možného postfertilizačního účinku.
Ve vyjádření odborných společností se opakovaně uvádí, že hlavním účinkem LNG je inhibice nebo oddálení ovulace, a při podání ve folikulární fázi tak má schopnost zabránit otěhotnění se 100% účinností. Naopak bez efektu je jeho podání ve fázi luteální. Na základě tohoto tvrzení bylo uzavřeno, že LNG nemá postfertilizační účinek.
Dosud publikované analýzy uvádějí minimální ovlivnění kvality cervikálního hlenu a mobility spermií, tzn. faktorů, které by byly schopny vysvětlit prefertilizační efekt. Další výsledky však v kontrastu s výše uvedeným tvrzením o účinnosti poukazují na fakt, že LNG podaný v pozdní folikulární fázi je schopen zabránit oplodnění vajíčka potlačením ovulace v méně než 15 % případů možné koncepce. Zároveň je však dávka levonorgestrelu v období těsně před ovulací schopna alterovat endometrium v neprospěch budoucí nidace, snížit hladinu progesteronu a zkrátit luteální fázi. Tyto mechanismy podporují předpoklad preovulačně navozeného postfertilizačního účinku.
S mechanismem účinku by měli být seznámeni nejen lékaři a lékárníci, ale i případné uživatelky této nouzové antikoncepce. Právě pro ty může být etická stránka mechanismu účinku jedním z rozhodujících faktorů o budoucím těhotenství.
(zemt)
Zdroj: Peck R., Rella W., Tudela J. et al. Does levonorgestrel emergency contraceptive have a post-fertilization effect? A review of its mechanism of action. Linacre Q 2016; 83 (1): 35−51, doi: 10.1179/2050854915Y.0000000011.
